Fernando De Napoli

Fernando De Napoli (15. březen 1964, Chiusano di San Domenico, Itálie) je bývalý italský fotbalový záložník. Od sezony 2021/22 se stal technickým koordinátorem mládežnického sektoru Avellina.^[1]

Fernando De Napoli
Datum narození	15. března 1964 (61 let)
Místo narození	Chiusano di San Domenico, Itálie
Výška	178 cm
Hmotnost	75 kg
Přezdívka	Rambo
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	Fotbalový záložník
Mládežnické kluby
19??–19?? Avellino
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly) 1982–1983 1983–1986 1986–1992 1992–1994 1994–1995 1995 1995–1997 → Rimini Avellino Neapol Milán → Reggiana Cagliari → Reggiana 03100(2) 07300(3) 17600(8) 00900(0) 03100(0) 00000(0) 02700(0)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly) 1984–1986 1986–1992 Itálie U21 Itálie 01600(1) 05400(1)
Úspěchy
Mistrovství světa 1990 Itálie Mistrovství Evropy 1988 Itálie Mistrovství Evropy U21 1986 Itálie U21 1. italská fotbalová liga 1986/87 Neapol 1989/90 Neapol 1992/93 Milán 1993/94 Milán Liga mistrů UEFA 1992/93 Milán 1993/94 Milán Pohár UEFA 1988/89 Neapol Interkontinentální pohár 1993 Milán
Další informace
Povolání	fotbalista
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klubová kariéra

Již v mladém věku nastupoval za Avellino v mládežníckých kategorií. První zápasy mezi dospělými měl v Rimini kde byl poslán v roce 1982 na roční hostování. Po návratu do Avellina již hrál v Nejvyšší lize. Po třech letech v roce 1986 byl prodán za 5,8 miliard lir do Neapole. Tady se setkal s Maradonou a pomohl klubu získat první titul (1986/87) v historii klubu. Druhý titul získal v sezoně 1989/90 a také s klubem vyhrál ještě Pohár UEFA 1988/89 a italský superpohár.

V roce 1992 jej za 6,5 miliard lir koupil Milán. Tady získal další dva tituly v lize (1992/93, 1993/94). Byl také u vítězného mužstva, které vyhrálo LM 1993/94. Po dvou sezonách, kde odehrál jen 9 utkání v lize se rozhodl odejít. Nejprve byl poslán na hostování do Reggiany. Tady se uvedl dobrými výkony a tak odešel do Cagliari. Jenže kvůli zranění za klub nenastoupil a později byl raději poslán opět na hostování do Reggiany, kde v roce 1997 ukončil kariéru.

Hráčská statistika

Sezóna	Klub	Liga			Ligové poháry			Kontinentální poháry			Celkem
		Soutěž	Zápasy	Góly	Soutěž	Zápasy	Góly	Soutěž	Zápasy	Góly	Zápasy	Góly
1981/82	Avellino	Serie A	0	0	IP	0	0	-	0	0	0	0
1982/83	Rimini	Serie C	31	2	IP	5	0	-	0	0	36	2
1983/84	Avellino	Serie A	18	1	IP	2	0	-	0	0	20	1
1984/85		Serie A	26	1	IP	3	0	-	0	0	29	1
1985/86		Serie A	29	1	IP	4	0	-	0	0	33	1
1986/87	Neapol	Serie A	28	2	IP	10	1	UEFA	2	0	40	3
1987/88		Serie A	29	2	IP	9	0	PMEZ	2	0	40	2
1988/89		Serie B	30	2	IP	11	0	UEFA	9	0	50	2
1989/90		Serie A	32	0	IP	3	0	UEFA	6	0	41	0
1990/91		Serie A	27	1	IP+IS	6+1	0	PMEZ	4	0	38	1
1991/92		Serie A	29	1	IP	3	0	-	0	0	32	1
1992/93	Milán	Serie A	4	0	IP	2	0	LM	1	0	7	0
1993/94		Serie A	5	0	IP	3	0	LM+IP	2+0	0	10	0
1994/95	Reggiana	Serie A	31	0	IP	4	0	-	0	0	35	0
1995/96		Serie B	5	0	IP	0	0	-	0	0	5	0
1996/97		Serie A	22	0	IP	2	0	-	0	0	24	0
Celkem			346	13	-	67	1	-	23	4	467	86

Reprezentační kariéra

Za reprezentaci odehrál 54 utkání a vstřelil jednu branku. První zápas odehrál 11. května 1986 proti Číně (2:0).^[2] Poté se zúčastnil MS 1986. Na turnaji odehrál všechna utkání v základní sestavě, ale neprošel čtvrtfinále. Jedinou branku vstřelil v přátelském utkání proti Argentině (3:1) 10. června 1987.^[3] Nastoupil i do všech čtyř utkání na ME 1988, kde bral nakonec bronz. Na domácím šampionátu MS 1990 získal také bronzovou medaili. Na turnaji odehrál kromě zápasu o 3. místo všechna utkání. Po nástupu nového trenéra Sacchiho již nedostával více příležitostí a tak poslední zápas odehrál 25. března 1992 proti Německu (1:0).^[4]

Statistika na velkých turnajích

Reprezentace	Rok	Zápasy
		Fáze turnaje	Datum	Soupeř	Odehraných minut	Vstřelené branky	Výsledek
Itálie	MS 1986	1 zápas ve skupině A	31. 5.	Bulharsko	90	0	1:1[5]
		2 zápas ve skupině A	5. 6.	Argentina	87	0	1:1[6]
		3 zápas ve skupině A	10. 6.	Jižní Korea	90	0	3:2[7]
		čtvrtfinále	17. 6.	Francie	90	0	0:2[8]
	ME 1988	1 zápas ve skupině	10. 6.	NSR	86	0	1:1[9]
		2 zápas ve skupině	14. 6.	Španělsko	90	0	1:0[10]
		3 zápas ve skupině	17. 6.	Dánsko	90	0	2:0[11]
		Semifinále	22. 6.	SSSR	90	0	0:2[12]
	MS 1990	1 zápas ve skupině	9. 6.	Rakousko	90	0	1:0[13]
		2 zápas ve skupině	14. 6.	USA	90	0	1:0[14]
		3 zápas ve skupině	19. 6.	ČSSR	66	0	2:0[15]
		Osmifinále	25. 6.	Uruguay	90	0	2:0[16]
		Čtvrtfinále	30. 6.	Irsko	90	0	1:0[17]
		Semifinále	3. 7.	Argentina	120	0	1:1 (3:4) na pen.[18]

Úspěchy

Klubové

• 4× vítěz italské ligy (1986/87, 1989/90, 1992/93, 1993/94)
• 1× vítěz italského poháru (1986/87)
• 1× vítěz italského superpoháru (1990)
• 1× vítěz Ligy mistrů (1993/94)
• 1× vítěz poháru UEFA (1988/89)

Reprezentační

• 2× na MS (1986, 1990 – bronz)
• 1× na ME (1988 – bronz)
• 1× na ME 21 (1986 – stříbro)

Vyznamenání

Řád zásluh o Italskou republiku (30. 9. 1991) z podnětu Prezidenta Itálie ^[19]