Formule 1 v roce 1952

From Wikipedia, the free encyclopedia

Formule 1 v roce 1952
Remove ads

III. Mistrovství světa jezdců zahájila 18. května Grand Prix Švýcarska a po 8 závodech 7. září při Grand Prix Itálie 1952 byl znám nový mistr světa. Mistrem světa pro rok 1952 se stal Alberto Ascari.

Stručná fakta 3 sezónamistrovství světa vozů Formule 1 (1952), Obecné informace ...
Remove ads

Pohled na sezónu

Sezóna 1952 byla poznamenána především rozhodnutím FIA, která koncem roku oznámila, že od roku 1954 bude v platnosti nový sportovní a technický řád omezující motory na 750 cc s kompresorem a 2500 cc bez kompresoru. Poválečná formule měla platit ještě dva roky, ale sezónou 51 zanikla. Důvodem bylo nedostatek vhodných vozů. Alfa Romeo koncem roku 1951 stáhla všechny své vozy a tak ve hře zůstaly jen vozy Ferrari a Maserati. Nikomu se nechtělo vydávat peníze na vozy pro formuli, která má před sebou pouhé dva roky života. FIA proto rozhodla, že v letech 52 a 53 se mistrovství světa bude konat s vozy Formule 2.

Mistrovství světa zahajoval závod v Bernu a shodou okolnosti na startu chyběli dvě největší hvězdy. Fangio, který čekal na příležitost v novém týmu a Ascari, který prezentoval Ferrari na okruhu v Indianapolis. Byl to obchodní a propagačních tah Ferrari, který začal vyrábět cestovní vozy sportovního ducha a chtěl se tak představit americké veřejnosti. Ve velké ceně Švýcarska proto zvítězil Piero Taruffi na Ferrari. Po návratu Ascariho z Ameriky dostali všechny Velké ceny nádech nudnosti. Ve všech zbývajících velkých cenách zvítězil Ascari na Ferrari a stal se tak bezkonkurenčně mistrem světa. Suverenita vozů Ferrari byla patrná ve všech velký cenách. V GP Francie a GP Nizozemska obsadily první tři místa v GP Německa dokonce první čtyři místa. Maserati se dokázalo vzpamatovat až na poslední GP Itálie, kde bylo vozům Ferrari důstojným soupeřem. Dominace Ferrari byla znát i v ostatních závodech a tak se Alberto Ascari stal i mistrem Francie vozů Formule 2, Farina a Villoresi na stejných vozech obsadili druhou respektive třetí příčku.

Úřadujícího mistra světa Juana Manuela Fangia provázela smůla a šampionátu se nemohl zúčastnit. Po odchodu Alfy Romeo nemohl sehnat angažmá v jiném silném týmu a závody absolvoval ve výpujčených vozech. Později získal místo v týmu Maserati, ale havaroval hned v úvodu GP Monzy a za volant závodního vozu se vrátil až v následující sezóně.

Remove ads

Pravidla

  • Boduje prvních pět jezdců podle klíče:
    • 1. 8 bodů
    • 2. 6 bodů
    • 3. 4 body
    • 4. 3 body
    • 5. 2 body
    • 1 bod získá pilot za nejrychlejší kolo
  • Do konečné klasifikace se započítávají pouze 4 nejlepší výsledky ze 8 závodů, které jsou v rámci mistrovství světa.
  • Technika – Mistrovství světa ježděno s vozy Formule 2. Motory 2000 cm³ bez kompresoru nebo 500 cm³ s přeplňováním
  • Hmotnost - hmotnostní limit nebyl stanoven
Remove ads

Týmy a jezdci

Vozy

AFM 6 Alta F2 Aston NB 41 BMW Eigenbau BMW Greifzu BMW Heck
BMW Speciale Bromme Cisitalia D46 Connaught A Cooper T20 Deidt Tuffanelli Derrico
ERA G Ewing Ferrari 125 Ferrari 166 Ferrari 212 Ferrari 375 S
Ferrari 500 Frazer Nash 421 Frazer Nash FN 48 Gordini T 16 Gordini T 16 S HWM 51
HWM 52 Koehnle Kurtis Kurtis 1000 Kurtis 2000 Kurtis 3000
Kurtis 4000 Kurtis 500 A Kuzma Indy Roadster Lesovsky Maserati 4 CLT Maserati 8 CTF
Maserati A 6 GCM Meyer OSCA 20 Pankratz Pawl R Miller
Rae Schroeder Scopa Sherman F1 Simca Gordini T11 Simca Gordini T15
Snowberger Stevens Trevis Indycar Veritas Meteor Veritas RS Watson Indy Roadster

Jezdci

George Abecassis Fred Agabashian Alberto Ascari Bill Aston Bobby Ball
Marcel Balsa Henry Banks Buzz Barton Joe Barzda Elie Bayol
Günther Bechem Jean Behra Tony Bettenhausen Gino Bianco Princ Bira
Felice Bonetto Eric Brandon Alan Brown Adolf Brudes Jimmy Bryan
Eitel Cantoni Bill Cantrell Piero Carini Duane Carter Neal Carter
Johnny Claes Peter Collins Franco Comotti George Connor Alberto Crespo
Tony Crook Art Cross Jimmy Daywalt Toulo de Graffenried Max de Terra
Charles de Tornaco Duke Dinsmore Ken Downing Piero Dusio Philippe Étancelin
Juan Manuel Fangio Giuseppe Farina Walt Faulkner Johnny Fedricks Ludwig Fischer
Rudi Fischer Jan Flinterman George Fonder Carl Forberg Gene Force
Dick Frazier Paul Frere Tony Gaze Yves Giraud-Cabantous Jose Froilan Gonzalez
Cliff Griffith Petr Hahn Duncan Hamilton Sam Hanks Gene Hartley
Mike Hawthorn Allen Heath Willi Heeks Theo Helfrich Peter Hirt
Jackie Holmes Jimmy Jackson Joe James Eddie Johnson Danny Kladis
Hans Klenk Ernst Klodwig Willi Krakau Rudolf Krause Chico Landi
Jud Larson Roger Laurent Arthur Legat Bayliss Levrett Andy Linden
Frank Luptow Lance Macklin Robert Manzon Johnny Mauro Ken McAlpine
Johnny McDowell Jack McGrath Harry Merkel Chet Miller Robin Montgomerie Charrington
Stirling Moss David Murray Duke Nalon Mike Nazaruk Helmut Niedermayr
Robert O Brien Reg Parnell Johnnie Parsons Josef Peters Paul Pietsch
Dennis Poore Jim Rathmann Jimmy Reece Fritz Riess Jim Rigsby
Franco Rol Louis Rosier Paul Russo Troy Ruttman Roy Salvadori
Harry Schell Bill Schindler Rudolf Schoeller Bob Scott Doc Shanebrook
Andre Simon Chuck Stevenson Otis Stine Hans Stuck Bob Sweikert
Piero Taruffi Bill Taylor Eric Thompson George Tichenor Maurice Trintignant
Toni Ulmen Dries van der Lof Luigi Villoresi Bill Vukovich Rodger Ward
Spider Webb Chuck Weyant Ken Wharton Graham Whitehead Peter Whitehead
Remove ads

Závody započítávané do MS

Další informace Datum, Grand Prix ...

Švýcarsko

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Švýcarska 1952.

Prvního závodě sezóny na okruhu Bremgarten se neúčastnil hlavní jezdec Ferrari Alberto Ascari, který se účastnil Indy 500. Za Ferrari tedy závodili jako hlavní jezdci Pierro Taruffi and Nino Farina, kteří se společně postarali přední místa na závodním roštu. Farina se kvalifikoval lépe a do 17. kola závod vedl, až do chvíle kdy se na jeho voze vyskytly potíže a musel odstoupit. První místo po něm převzal Taruffi, který svůj vůz dovezl bez jakých koliv komplikací až do cíle na prvním místě. Na podiu ho doplnil Rudi Fischer (Ferrari) a Jean Behra (Gordini).

Indianapolis 500

Související informace naleznete také v článku 500 mil Indianapolis 1952.

Jako obvykle Indy 500 mělo minumální vliv na vývoj šampionátu, až na to že tento rok se jej účastnil závodník evropské části Alberto Ascari. On však ve 40. kole odstoupil. Závod dominoval Bill Vukovich, který v součtu vedl 150 kol, ale jen 8 kol před cílem odstoupil a výhru přenechal Troyi Rutthmanovi, který zvítězil před Jimem Rathmannem a Samem Hanksem.

Belgie

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Belgie 1952.

Alberto Ascari se na 3. kolo šampionátu Formule 1 vrátil do Evropy, kde ho čekal závod ve Spa. S tří sekundovým náskokem si Ascari zajistil pole position. V závodě poté vedl každé kolo kromě prvního, který po dobrém startu vedl Jean Berha. Ten se, ale v průběhu závodu propadl za Ferrari a po kolizi s Taruffim odstoupil. Ascariho na podiu doplnil Farina a Manzon.

Francie

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Francie 1952.

Dominantní Ferrari pokračovalo i při Velké ceně Francie, kdy na okruhu Rouen-les-Essarts získalo všechny 3 příčky na pódiu a Alberto Ascari vedl všechna kola od pole position až do konce.

Velká Británie

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Velké Británie 1952.

Alberto Ascari opět s přehledem vyhrál, když všem ostatním jezdcům nadělil alespoň 1 kolo. Byla to třetí Italova výhra v řadě, která dále posílila jeho nakonec úspěšné mistrovské tažení zatím co jeho hlavní konkurent, Nino Farina nedokázal skórovat, přestože získal pole position poté, co zajel s Ascarim totožný čas. Třetí Ferrari Piera Taruffiho na začátku kleslo na deváté místo, ale nakonec se vzpamatovalo a obsadilo druhé místo, zatímco zastávka pro nové zapalovací svíčky znamenala, že Farina skončil na šestém místě. Pro britské vozy a řidiče to byl triumfální den, protože Mike Hawthorn si vyjel své první pódium ve voze Cooper-Bristol, zatímco britská auta a řidiči obsadili ostatní bodovaná místa.

Německo

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Německa 1952.

Opožděný příchod továrního týmu Maserati nedokázal zastavit nadvládu Ferrari, Alberto Ascari si zajistil svůj první titul mistra světa a zatemnil tak vítězný rekord zraněného Juana Manuela Fangia. Bylo to jeho čtvrté vítězství v řadě za sebou, opět vedlo každé závodní kolo z pole position. Farina skončil druhý a soukromý pilot Ferrari Rudi Fischer skončil třetí před továrním vozem Taruffiho, aby zajistil Ferrari 1-2-3-4. Jean Behra zaznamenal pro Gordini konečné body těsně před dalším vozem Ferrari, tentokrát za volantem Rogera Laurenta.

Nizozemsko

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Nizozemska 1952.

Neporazitelný Ascari znovu získal pole position a vedl všechna kola závodu. Na pódiu se vedle něj postavil Farina a Villoresi.

Itálie

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Itálie 1952.

Na poslední závod sezóny usedl za volant Maserati José Froilán González, ale ani on nezabránil další výhře Ascariho a to i přes to že první polovinu to byl právě o kdo vedl celé pole. Argentinec nakonec skončil druhý a po celou sezónu byl jediný společně s Farinou, kteří dokázali Ascarimu alespoň trochu vzdorovat.

Remove ads

Závody nezapočítávané do MS

Závody vypsané pro vozy Formule 1

Další informace Datum, Grand Prix ...

Série Formule Libre

Další informace Datum, Grand Prix ...

Závody vypsané pro vozy Formule 2

Další informace Datum, Grand Prix ...

Mistrovství Francie Formule 2

Další informace Datum, Grand Prix ...

Výsledky Mistrovství Francie Formule 2

  1. Alberto Ascari 43
  2. Giuseppe Farina 22
  3. Luigi Villoresi 17
  4. Jean Behra 16
  5. Louis Rosier 16
  6. Piero Taruffi 13
  7. Peter Collins 10.5
  8. Robert Manzon 9.5
  9. "B.Bira" 7.5
  10. Johnny Claes 7
  11. André Simon 7
  12. Emanuel de Graffenried 6
  13. Elie Bayol 5
  14. Yves Giraud-Cabantous 4
  15. Peter Whitehead 3
  16. Eugene Martin 2
  17. Maurice Trintignant 2
  18. Lance Macklin 1.5

Mistrovství Německé demokratické republiky Formule 2

Další informace Datum, Grand Prix ...

Výsledky Mistrovství NDR Formule 2

  1. Edgar Barth 21
  2. Ernst Klodwig 10
  3. Jurgen Perduss 7
  4. Paul Greifzu 6
  5. Rudolf Krause 4
  6. Heinz Melkus 2
  7. Werner Jager 1

Mistrovství Spolkové republiky Německo Formule 2

Další informace Datum, Grand Prix ...

Výsledky Mistrovství SRN Formule 2

  1. Toni Ulmen 16
  2. Fritz Riess 12
  3. Hans Klenk 12
  4. Helmut Niedermayr 3
  5. Josef Peters 3
  6. Willy Heeks 3
Remove ads

Konečné hodnocení Mistrovství Světa

Pohár jezdců

Další informace Poř., Jezdec ...

Konstruktéři

Pohár konstruktérů se oficiálně pořádá od roku 1958

  1. Ferrari 121
  2. Gordini 15
  3. Kurtis Kraft 13
  4. Cooper 12
  5. Maserati 8
  6. Kuzma 8
  7. Coonaught 5
  8. Frazer Nash 3
  9. Lesovsky 3
  10. HWM 2
  11. Simca 2

Národy

  1. Itálie 112,5
  2. USA 24
  3. Velká Británie 20
  4. Francie 17
  5. Švýcarsko 10
  6. Argentina 6,5
Remove ads

Roční statistiky

Další informace Vítězství, Vůz ...
Další informace Pole Position, Vůz ...
Další informace Nejrychlejší kolo, Vůz ...
Další informace Podium, Vůz ...
Další informace Nejrychlejší GP, Jezdec ...
Další informace Nejtěsnější vítězství, Vítěz ...
Remove ads

Tabulka rekordů

Další informace Jezdci, Vítězství ...
Další informace Vozy, Vítězství ...
Další informace Národy, Vítězství ...
Remove ads

Související články

Externí odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads