Franz Desfours-Walderode

Franz Desfours-Walderode, česky též František Vincenc hrabě Desfours-Walderode (4. června 1806 Vídeň – 9. října 1869 Horní Beřkovice^[1])^[2][3] ,byl rakouský a český šlechtic a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Franz Desfours-Walderode
Hrabě František Vincenc Des Fours Walderode na kresbě od neznámého autora (kol.r.1815)
Doživotní člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci: 20. ledna 1869 – 9. října 1869
Panovník	František Josef I.
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1867 – 1869
Panovník	František Josef I.
Ve funkci: 1863 – 1865
Panovník	František Josef I.
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1861 – 1869
Panovník	František Josef I.
Stranická příslušnost
Členství	Strana ústavověrného velkostatku
Narození	4. června 1806 Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	9. října 1869 (ve věku 63 let) Horní Beřkovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	kaple svatého Jana Nepomuckého
Titul	hrabě
Choť	(1837) Marie Anna von Mayersbach (1819–1879)
Rodiče	Josef Desfours-Walderode
Děti	Theodor Desfours-Walderode Arthur Desfours-Walderode Marie z Desfours-Walderode
Příbuzní	Mikuláš Desfours-Walderode a Kuno Des Fours Walderode (vnoučata)
Profese	politik
Commons	Franz Desfours-Walderode
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Byl syn Josefa Desfours-Walderode, po kterém zdědil rodinné statky ve hospodářsky špatném stavu.^[4]

Byl aktivní i politicky. V zemských volbách roku 1861 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou, svěřenecké velkostatky.^[5] Zemský sněm ho 21. března 1863^[4] zvolil i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii velkostatkářskou v Čechách. 17. června 1863 složil slib.^[6] Mandát v zemském sněmu získal znovu v zemských volbách v březnu 1867, opět za velkostatkářskou kurii.^[7] Sněm ho pak v dubnu 1867 opět delegoval i do Říšské rady. Rezignoval 1869 po povolání do Panské sněmovny (horní, jmenovaná komora Říšské rady).^[4] Složil tehdy i mandát v zemském sněmu.^[8] Byl členem provídeňsky orientované Strany ústavověrného velkostatku.^[4]

Zemřel v říjnu 1869 na mrtvici na svém panství v Horních Beřkovicích.^[9]

Rodina

Oženil se v Praze roku 1837 s Marií Annou Františkou Mayersbachovou (20. 11. 1819 Osečany – 3. 11. 1879 Horní Beřkovice). Narodilo se jim pět dětí, čtyři z nich se dožily dospělosti:

• 1. Zdeňka (9. 6. 1838 České Budějovice – 27. 10. 1877 Praha)
  • ⚭ (1860) hrabě František Salesius z Valdštejna-Vartemberka (1. 12. 1834 Vídeň – 30. 4. 1887 Roztoky), c. k. komoří
• 2. Theodor (25. 4. 1841 Hrubý Rohozec – 1. 5. 1894 Křetín), člen v rakouské panské sněmovně, kde patřil k obhájcům českého historického státního práva a odpůrcům mocenských zájmů habsburské monarchie^[2]
  • ⚭ (1872) hraběnka Augusta Coudenhove (12. 2. 1855 Budapešť – 22. 4. 1933 Křetín)
• 3. František (*/† 15. 7. 1845 Horní Beřkovice)
• 4. Marie (25. 6. 1850 Praha – 22. 5. 1923 Praha)
  • ⚭ (1870) hrabě Josef Czernin z Chudenic (20. 2. 1842 Praha – 27. 1. 1923 Praha), majitel statku Hořákov na Klatovsku
• 5. Artur (21. 2. 1852 Praha – 27. 8. 1917 Prešpurk)
  • ⚭ (1876) Michaela Bukůvková z Bukůvky (20. 3. 1851 Dobromilice – 29. 6. 1940 Potštát), rozvedli se roku 1886