George Simion
rumunský politik From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Geroge-Nicolae Simion (* 21. září 1986 Focșani) je rumunský politik, od roku 2020 poslanec parlamentu Rumunska a kandidát na prezidenta v prezidentských volbách v Rumunsku 2025. V prvním kole se umístil na prvním místě a postoupil do druhého kola, ve kterém ovšem prohrál. Je také spoluzakladatel a předseda rumunské konzervativní pravicové až krajně pravicové strany Svaz pro sjednocení Rumunů, jež je součástí evropské frakce Evropští konzervativci a reformisté.
Po studiích se vyprofiloval jako aktivista za sjednocení Rumunska a Moldavska, a to až do té míry, že mu Moldavsko zakázalo vstup do země, kde je veden jako persona non grata. V roce 2019 zahájil svou politickou kariéru, kdy coby nezávislý kandidát kandidoval do Evropského parlamentu. Ve volbách neuspěl, ale získal přes sto tisíc hlasů a následně založil stranu Alianța pentru Unirea Românilor (Svaz pro sjednocení Rumunů). Ta si klade za cíl sjednocení všech Rumunů žijících v okolních zemích s Rumunskem, zejména v Moldavsku. Se svým důrazem na etnicitu byla označena za protimaďarskou,[2] fašistickou,[3] neofašistickou,[4] konzervativní,[5] proruskou[6] a antisemitskou[7]. V parlamentních volbách v roce 2020 strana překvapivě získala 9 % hlasů a stala se tehdy čtvrtou nejsilnější rumunskou stranou. Ve volbách v roce 2024 ještě posílila, získala 18 % hlasů a stala se druhou nejsilnější rumunskou stranou.
Remove ads
Biografie
Osobní život
Simion se narodil v roce 1986 ve městě Focșani v té době v Rumunské socialistické republice. Oba jeho rodiče byli ekonomové, přičemž jeho otec pracoval v bance.[8] Podle některých médií je Simion romského či židovského původu, což však on sám vyvrací.[9]
Studia
V roce 1995 se George Simion účastnil otevření první fast food restaurace McDonald's v Rumunsku, což později označil za velmi formující zkušenost vůči jeho náhledu na postkomunistické Rumunsko.[10]
V roce 2008 vystudoval bakalářský obor podnikání na Bukurešťské univerzitě a v roce 2010 získal magisterský titul z historie na Univerzitě Alexandra Ioana Cuzy.[11] Během studií byl aktivní ve spolcích propagujících rumunskou historii a kulturní dědictví.
Aktivismus
Minimálně od roku 2004 se účastnil manifestací k připomínkám Rumunské revoluce z roku 1989. V téže době sprejoval ve veřejném prostoru graffiti nápisy „Besarábie je Rumunsko“.[12] V roce 2008 na pozvání senátora Pétera Ecksteina-Kovácse ze strany Demokratický svaz Maďarů v Rumunsku navštívil rumunský parlament. Během návštěvy měl konfrontaci se senátorem Șerbanem Nicolaem, kterého označil za neokomunistu a podporovatele Iona Iliesca.[13] Simion byl kritikem Iliesca, kterého označil za „zločince roku 1989“ a účastnil se několika protestů.[14]
V dubnu 2011 založil Action 2012, sdružení několika neziskových organizací, které prosazovaly sjednocení Rumunska a Moldavska.[15] V roce 2012 organizoval demonstraci v moldavském městě Bălți pod mottem „Bălți působí rumunsky“.[16] Poté se zapojil do moldavských protestů z let 2015 a 2016.[17] V roce 2015 byl z Moldavska migračními úřady vyhoštěn a zpravodajské služby ho označily za potenciální bezpečnostní hrozbu.[18] V roce 2018 pořádal rozsáhlý pochod k připomínce sta let od tzv. Velké unie, tj. od spojení Rumunského království s okolními regiony s rumunskou menšinou (Besarábie, Bukovina, Sedmihradsko).[19] Během dvouměsíčního pochodu měli účastníci sbírat podpisy pod petici požadující referendum o sjednocení Rumunska a Moldavska.[20]
Politická kariéra
V roce 2019 kandidoval coby nezávislý kandidát ve volbách do Evropského parlamentu. Nezávislou kandidaturu vysvětloval skepticismem vůči zavedeným rumunským politickým stranám. V Evropském parlamentu chtěl hledat spojence pro sjednocení Rumunska s Moldavskem. Sloganem jeho volební kampaně bylo „Velké Rumunsko v Evropě“.[21] Současně sliboval, že bude hájit práva rumunské menšiny v Srbsku a na Ukrajině a postaví se za práva rumunské diaspory žijící v Evropské unii. Mezi další cíle patřila výstavba dálnic propojujících Rumunsko s Moldavskem.[22] Ve volbách neuspěl, nicméně získal přes sto tisíc hlasů.
V září 2019 založil politickou stranu Alianța pentru Unirea Românilor. Strana následně kandidovala v komunálních volbách, ve kterých získala několik měst, a následně v parlamentních volbách v roce 2020, ve kterých obdržela 9 % hlasů. Rychlý nástup strany byl vysvětlován úspěšnou kampaní na sociálních sítích. Už v té době byla strana označována za krajně pravicovou.[23]
V roce 2020 čelil kritice za to, že na kandidátní listině jeho strany kandidovali dva bývalí vojenští důstojníci, kteří se v roce 1989 podíleli na potlačování rumunské revoluce.[24]
Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 jeho strana vytvořila předvolební alianci s několika menšími stranami. Ve volbách získaly 15 % hlasů a šest mandátů. V národních parlamentních volbách 2024 byl Simion znovuzvolen coby poslanec.
V roce 2024 také kandidoval v prezidentských volbách, ve kterých se umístil na čtvrtém místě se ziskem 13,86 % hlasů. Simion následně vyjádřil podporu krajně pravicovému politikovi Călinovi Georgescuovi, který ve volbách zvítězil.[25] Po soudní anulaci voleb (kvůli ruskému vlivu), Simion uvedl, že se soud dopustil ústavního převratu, který zorganizovala rumunská politická elita.[26] V opakovaných volbách v roce 2025 soud zamítl kandidaturu Georgescua a Simion byl považován za nového favorita.[27][28] V prvním kole voleb se umístil na prvním místě se ziskem 40,96 % hlasů. Do druhého kola s ním postoupil primátor Bukurešti Nicușor Dan,[29] který nakonec zvítězil. Simion v druhém kole obdržel 46 %.[30] Podporu v prezidentských volbách mu vyjádřili italská premiérka Georgia Meloniová, maďarský premiér Viktor Orbán či bývalý polský premiér Mateusz Morawiecki.[31][32][33]
Simion po volbách oznámil, že hodlá podat Ústavnímu soudu žádost o anulaci voleb. Současně obvinil Francii a Moldavsko z vměšování do voleb.[34] Soud stížnost zamítl coby neopodstatněnou.[35]
Remove ads
Politické postoje
Simion v minulosti pronášel protimaďarské výpady. Vyjadřoval se pohrdlivě o hrobech maďarských vojáků, maďarské menšině a jako fotbalový fanoušek skandoval slogany o vyhnání Maďarů z Rumunska. Přes antimaďarské naladění ho ale podpořil maďarský premiér Viktor Orbán.[36]
Je obdivovatelem italské premiérky Giorgie Meloniové.[37]
Je dlouhodobým kritikem Zelené dohody pro Evropu.[38]
Považuje se za euroskeptika, který je však pro setrvání Rumunska jak v EU, tak i v NATO. Evropskou unii vnímá jako společný ekonomický prostor.
Je odpůrcem uzákonění stejnopohlavního manželství.[39]
V roce 2023 se sešel s politikem z izraelské pravicové strany Likud. Během jednání vyjádřil lítost z rumunské účasti na holokaustu. Slíbil podporu boji s antisemitismem a současně podpořil další izraelské osadnictví Západního břehu Jordánu. Vyjádřil se, že podporuje „historické právo židovského národa budovat a žít v komunitách a městech v Judeji a Samaří, kolébce dějin židovského národa od dob Bible“.[40]
V době ruské invaze na Ukrajinu (2022) označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince a volal po přísnějších mezinárodních sankcích na Rusko. Nicméně v listopadu 2024, po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA, vyjádřil nesouhlas s další vojenskou podporou Ukrajiny ve válce s Ruskem.[41] Simion původně označoval Rusko za „velkou hrozbu pro Evropu“, zvláště pro východní země, nicméně kladl důraz na spojenectví s USA a postojem Donalda Trumpa v této věci.[42] V březnu 2025 Simion otočil a uvedl, že Rusko nepředstavuje pro země NATO hrozbu.[43] Již v listopadu 2024 Služba bezpečnosti Ukrajiny uložila Simionovi tříletý zákaz vstupu na území země, což odůvodnila „dlouhodobými protiukrajinskými aktivitami“.[44] Simion to odmítl a řekl, že jde o represi za jeho podporu rumunské menšiny na Ukrajině.[45]
V lednu 2025 se účastnil druhé inaugurace Donalda Trumpa ve Washingtonu.[46] Je označován za trumpistu a přívržence jeho hnutí MAGA.[47] Krátce poté se účastnil konzervativní konference Conservative Political Action Conference (CPAC) v Marylandu.[48]
Remove ads
Osobní život
K roku 2025 žil Simion v garsonce o rozloze 52 metrů čtverečních v Bukurešti,[49] přičemž údajně věnoval 90 % svého poslaneckého platu na občanské účely související s Rumunskem nebo Rumuny.[50] Ve svém majetkovém přiznání pro prezidentské volby v roce 2025 se Simion zařadil mezi kandidáty s nejmenším osobním majetkem.[51]
Dne 27. srpna 2022 se na veřejném pravoslavném obřadu v Bukurešti oženil se 24letou Ilincou Munteanu.[52] Dne 24. dubna 2024 porodila Ilinca první dítě, chlapce jménem Radu, který byl pokřtěn v Gura Humorului dne 5. července se soukromou oslavou s asi tisícem hostů.[53]
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads