Grand Prix Monaka 1983

Grand Prix Monaka 1983 (oficiálně 41e Grand Prix de Monaco) se jela na okruhu Circuit de Monaco v Monte Carlu v Monaku dne 15. května 1983. Závod byl pátým v pořadí v sezóně 1983 šampionátu Formule 1.

Grand Prix Monaka 1983

5. závod v sezóně 1983
Detaily závodu
Datum	15. květen 1983
Oficiální název	41e Grand Prix de Monaco
Místo	Monte Carlo, Monako
Délka trati	3,312 km (2,057 mil)
Délka závodu	76 kol, 251,712 km (156,406 mil)
Pole position
Pilot	Alain ProstRenault
Čas	1:24.840
Nejrychlejší kolo
Pilot	Nelson PiquetBrabham
Čas	1:27.283 (v 69. kole)
Stupně vítězů
První	Keke RosbergWilliams
Druhý	Nelson PiquetBrabham
Třetí	Alain ProstRenault

Předběžná kvalifikace

Poř.	No.	Jezdec	Konstruktér	Čas	Ztráta
1	36	Bruno Giacomelli	Toleman-Hart	1:32.190	—
2	17	Eliseo Salazar	RAM-Ford	1:32.502	+0.312
3	35	Derek Warwick	Toleman-Hart	1:33.453	+1.263
4	34	Johnny Cecotto	Theodore-Ford	1:33.817	+1.627
5	33	Roberto Guerrero	Theodore-Ford	1:38.389	+6.199

Kvalifikace

Poř.	No.	Jezdec	Konstruktér	Časy v kvalifikaci		Ztráta
				Q1	Q2
1	15	Alain Prost	Renault	1:24.840	1:52.845	—
2	28	René Arnoux	Ferrari	1:25.182	1:52.183	+0.342
3	16	Eddie Cheever	Renault	1:26.279	1:52.434	+1.439
4	27	Patrick Tambay	Ferrari	1:26.298	1:53.987	+1.458
5	1	Keke Rosberg	Williams-Ford	1:26.307	1:52.030	+1.467
6	5	Nelson Piquet	Brabham-BMW	1:27.273	1:56.736	+2.433
7	22	Andrea de Cesaris	Alfa Romeo	1:27.680	1:54.335	+2.840
8	2	Jacques Laffite	Williams-Ford	1:27.726	1:53.580	+2.886
9	25	Jean-Pierre Jarier	Ligier-Ford	1:27.906	1:55.986	+3.066
10	35	Derek Warwick	Toleman-Hart	1:28.017	Bez času	+3.177
11	3	Michele Alboreto	Tyrrell-Ford	1:28.256	2:00.969	+3.416
12	29	Marc Surer	Arrows-Ford	1:28.346	1:56.836	+3.506
13	23	Mauro Baldi	Alfa Romeo	1:28.639	1:56.398	+3.799
14	12	Nigel Mansell	Lotus-Ford	1:28.721	1:56.560	+3.881
15	30	Chico Serra	Arrows-Ford	1:28.784	Bez času	+3.944
16	9	Manfred Winkelhock	ATS-BMW	1:28.975	2:01.178	+4.135
17	6	Riccardo Patrese	Brabham-BMW	1:29.200	Bez času	+4.360
18	26	Raul Boesel	Ligier-Ford	1:29.222	1:59.110	+4.382
19	11	Elio de Angelis	Lotus-Renault	1:29.518	1:56.762	+4.678
20	4	Danny Sullivan	Tyrrell-Ford	1:29.530	2:09.076	+4.690
21	36	Bruno Giacomelli	Toleman-Hart	1:29.552	Bez času	+4.712
22	8	Niki Lauda	McLaren-Ford	1:29.898	1:52.448	+5.058
23	7	John Watson	McLaren-Ford	1:30.283	1:53.772	+5.443
24	31	Corrado Fabi	Osella-Ford	1:30.495	Bez času	+5.655
25	17	Eliseo Salazar	RAM-Ford	1:31.229	Bez času	+6.389
26	32	Piercarlo Ghinzani	Osella-Alfa Romeo	1:35.572	Bez času	+10.732
Zdroj:[1][2][3][4]

Závod

Poř.	No.	Jezdec	Konstruktér	Počet kol	Čas/Odstoupení	Pořadí na startu	Body
1	1	Keke Rosberg	Williams-Ford	76	1:56:38.121	5	9
2	5	Nelson Piquet	Brabham-BMW	76	+ 18.475	6	6
3	15	Alain Prost	Renault	76	+ 31.366	1	4
4	27	Patrick Tambay	Ferrari	76	+ 1:04.297	4	3
5	4	Danny Sullivan	Tyrrell-Ford	74	+ 2 kola	20	2
6	23	Mauro Baldi	Alfa Romeo	74	+ 2 kola	13	1
7	30	Chico Serra	Arrows-Ford	74	+ 2 kola	15
Ret	6	Riccardo Patrese	Brabham-BMW	64	Elektronika	17
Ret	2	Jacques Laffite	Williams-Ford	53	Převodovka	8
Ret	29	Marc Surer	Arrows-Ford	49	Kolize	12
Ret	35	Derek Warwick	Toleman-Hart	49	Kolize	10
Ret	11	Elio de Angelis	Lotus-Renault	49	Hřídel	19
Ret	25	Jean-Pierre Jarier	Ligier-Ford	32	Zavěšení	9
Ret	16	Eddie Cheever	Renault	30	Motor	3
Ret	22	Andrea de Cesaris	Alfa Romeo	13	Převodovka	7
Ret	28	René Arnoux	Ferrari	6	Zavěšení	2
Ret	26	Raul Boesel	Ligier-Ford	3	Kolize	18
Ret	9	Manfred Winkelhock	ATS-BMW	3	Kolize	16
Ret	3	Michele Alboreto	Tyrrell-Ford	0	Kolize	11
Ret	12	Nigel Mansell	Lotus-Ford	0	Kolize	14
DNQ	36	Bruno Giacomelli	Toleman-Hart
DNQ	8	Niki Lauda	McLaren-Ford
DNQ	7	John Watson	McLaren-Ford
DNQ	31	Corrado Fabi	Osella-Ford
DNQ	17	Eliseo Salazar	RAM-Ford
DNQ	32	Piercarlo Ghinzani	Osella-Alfa Romeo
DNPQ	34	Johnny Cecotto	Theodore-Ford
DNPQ	33	Roberto Guerrero	Theodore-Ford
Zdroj:[5]

Průběžné pořadí po závodě

Pohár jezdců

Pořadí	Jezdec	Body
1	Nelson Piquet	21
2	Alain Prost	19
3	Patrick Tambay	17
4	Keke Rosberg	14
5	John Watson	11
Zdroj:[6]

Pohár konstruktérů

Pořadí	Konstruktér	Body
1	Ferrari	25
2	Renault	23
3	Brabham-BMW	21
4	McLaren-Ford	21
5	Williams-Ford	21
Zdroj:[6]