Hamad Medjedović
srbský tenista From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Hamad Medjedović (srbsky: Hamad Međedović, cyrilicí: Хамад Међедовић; * 18. července 2003 Novi Pazar) je srbský profesionální tenista. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal osm titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2] V roce 2023 ovládl Next Gen ATP Finals 2023 označovaný za Turnaj mistrů do 21 let.
.jpg)
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2025 na 61. místě a ve čtyřhře v květnu 2021 na 1267. místě. Trénuje ho Španěl Jorge Aguirre.[1]
V srbském daviscupovém týmu debutoval v roce 2023 osloskou světovou kvalifikací proti Norsku, v níž za rozhodnutého stavu porazil Viktora Durasovice. Srbové zvítězili 4–0 na zápasy. Do září 2025 v soutěži nastoupil ke třem mezistátním utkáním s bilancí 2–1 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.[3]
Remove ads
Soukromý život
Narodil se roku 2003 v Novém Pazaru do rodiny Bosňáků.[4] Ve svém rodišti začal hrát tenis pod vedením Edise Fetiće. V deseti letech se přestěhoval do Bělehradu, aby rozvíjel tenisovou kariéru.[5] S grandslamovým šampionem Novakem Djokovićem se poprvé setkal v devíti letech a o sedm roků později s ním začal také hrát. Djoković se stal jeho patronem a v teenagerovské fázi kariéry mu hradil veškeré výlohy včetně letenek, ubytování či fyzioterapeutů.[6][7]
Remove ads
Tenisová kariéra
Na okruhu ATP Tour debutoval v 17 letech antukovým Belgrade Open 2021.[5] Jako hráč sedmé světové stovky obdržel divokou kartu do dvouhry. Časnou porážku mu přivodil slovenský kvalifikant Alex Molčan z poloviny třetí stovky žebříčku.[8][9] Turnajovými triumfy v Lüdenscheide, Székesfehérváru a Mauthausenu, mezi červencem 2022 a květnem 2023, se stal po Djokovićovi a Tipsarevićovi třetím Srbem, který vyhrál tří challengery před dovršením 20 let.[10][5] Do grandslamu poprvé zasáhl v singlu French Open 2023 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejímž druhém kole vyřadil čtvrtého nasazeného Juana Manuela Cerúndola[11] a poté i Jespera de Jonga.[12] V úvodu pařížské dvouhry však nenašel recept na Američana Marcose Girona. Ve čtyřsetovém utkání obdržel dva „kanáry“.[13][9]
První zápas na túře ATP vyhrál v kvalifikačním kole Davis Cupu 2023 proti Norovi Viktoru Durasovicovi.[14][5] Do semifinále pak poprvé prošel na antukovém Swiss Open Gstaad 2023.[5] Včetně dvoukolové kvalifikace zvládl pět zápasů v řadě. V hlavní soutěži jej nezastavili pátý nasazený Čang Č’-čen, Rakušan Dominic Thiem ani turnajová čtyřka Yannick Hanfmann.[15] Stopku mu vystavil pozdější argentinský vítěz a devadesátý muž klasifikace Pedro Cachín, na nějž uhrál jen čtyři gamy.[16] Druhé čtvrtfinálové i semifinálové účasti dosáhl na halovém Astana Open 2023, kde získal divokou kartu. Ve druhé sadě úvodního kola mu skrečoval krajan Laslo Djere.[17] Poté vyřadil Alexandra Ševčenka[18] i dvacátého devátého hráče žebříčku Jiřího Lehečku. V souboji odvrátil všechny čtyři brejkboly, jimž čelil a připsal si první kariérní výhru nad členem ze světové třicítky.[19][20] Do finále jej však nepustil Sebastian Korda, o jedno místo výše postavený než Lehečka, když všechny tři sady rozhodly až tiebreaky.[21] Bodový zisk jej v polovině října 2023 posunul na žebříčkové maximum, 102. příčku.[5]
Jako 20letý se kvalifikoval na závěrečný Next Generation ATP Finals 2023, poprvé hraný v přímořské Džiddě, pro osm nejlepších hráčů sezóny do 21 let. Soutěží dvouhry prošel bez porážky. Ve skupině zdolal Američana Alexe Michelsena, Francouze Lucu Van Asscheho i Jordánce Abdullaha Shelbayha. V semifinále si poradil se Švýcarem Dominicem Strickerem a v souboji o titul porazil nejvýše nasazeného, o rok mladšího Francouze, Arthura Filse ze čtvrté světové desítky. Z pozice 110. hráče klasifikace se stal vůbec nejníže postaveným šampionem turnaje. Odměna 514 tisíc dolarů (cca 11,5 milionu korun) pro něj znamenala vyšší částku, než kterou vydělal v předchozí kariéře (335 tisíc dolarů).[22][23]
Do sérii Masters vstoupil antukovým Mutua Madrid Open 2024, na němž prošel kvalifikací. Na úvod madridské dvouhry přehrál amerického spolukvalifikanta Aleksandara Kovacevice,[24] než mu předchozí prohru oplatil Lehečka.[25] Třetí kolo si zahrál na navazujícím Internazionali BNL d'Italia 2024 v Římě, po výhrách nad Alexeiem Popyrinem i Davidovichem Fokinou, a těsné třísetové porážce od světové čtyřky Daniila Medveděva.[26] Sezónu 2024 uzavřel první účastí ve finále okruhu ATP Tour, na halovém Belgrade Open 2024. Turnaj odehrál z pozice 155. muže klasifikace na divokou kartu. V semifinále zdolal Lasla Djereho, startujícího rovněž na divokou kartu. Závěrečný duel proti kanadskému kvalifikantovi Denisi Shapovalovovi z osmé desítky žebříčky však nezvládl.[27][28] Rovněž z druhého finále, únorového Open 13 Provence 2025 v Marseille, odešel poražen. Ve druhém kole si podruhé v kariéře poradil s členem Top 30, jednadvacátým Karenem Chačanovem, a v semifinále si připsal první výhru nad příslušníkem Top 10, světovou osmičkou Daniilem Medveděvem.[29] Ve finále pak podlehl sedmnáctému tenistovi světa a francouzské jedničce Ugu Humbertovi, jenž obhájil trofej.[30]
Remove ads
Trenérské vedení
- Ilija Bozoljac (2021–2022)[31]
- Stéphane Robert (2022–2023)[31][32]
- Viktor Troicki (2023–2024)[32]
- Jorge Aguirre (od 2025)[33]
Finále na okruhu ATP Tour
Dvouhra: 2 (0–2)
Remove ads
Finále Next Gen ATP Finals
Dvouhra: 1 (1–0)
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
Dvouhra (8 titulů)
Čtyřhra (1 titul)
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads