bývalý farní kostelík sv. Václava na hřbitově From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Hrobka rodu Metternichů je hrobkakancléře Metternicha a jeho rodiny na hřbitově v západočeských Plasích. Hrobka vznikla úpravou původně kostela svatého Václava.[1] Hrobku vlastní město Plasy.
Kostel byl původně gotický, za opata Ondřeje Trojera byl barokně přestavěn asi Janem Baptistou Matheyem a opatřen v průčelí dvěma věžemi.[2] Po zrušení kláštera (1785) získal panství Metternich, který kostel nechal roku 1826empírově přestavět na hrobku, při čemž byly i odstraněny věže. Přestavbu prováděl mladý Josef Kranner[3][4] podle návrhu[2] nebo spíše jen po konzultaci s Petrem Nobile.[3]
Remove ads
Architektura a vybavení
Hlavní průčelí s pilastry je zakončeno nízkým trojúhelníkovým štítem se znakem Metternichů v tympanonu. Do prostoru bývalého kostela je přístup po dvouramenném schodišti, pod nímž je vchod do vlastní hrobky. Vnitřek bývalého kostela je sklenut valeně, na klenbě presbytáře se zachovaly gotické malby. K původní výbavě patřilo mimo jiné několik obrazů Jana Kryštofa Lišky a tumbovitý relikviář sv. Valentýny z roku 1828,[2] jejíž ostatky dostal Metternich od papeže Lva XII.
Remove ads
Seznam pochovaných
Pohled na bývalý kostel s gotickým presbytářem
Před vznikem hrobky bývali Metternichové pohřbíváni vkostele sv. Markéty vKynžvartu (např. František Ferdinand (†1719) a Dietrich Filip Adolf zMetternich-Winneburgu (†1738)).[5]
Zvuk zvonů z kostela Nanebevzetí Panny Marie v areálu kláštera a z hrobky Metternichů v Plasích (1940)
V hrobce v Plasích je pohřbena celá řada členů rodiny kancléře Metternicha včetně jeho manželek a dětí. Poslední z nich byl do hrobky uložen v roce 1930.[3]Nik pro rakve je celkem třicet, na každé straně patnáct. Některé niky však zůstaly prázdné.
Paul Alfons von Metternich-Winneburg ztratil majetek v Československu na základě Benešových dekretů v roce 1945, proto byla poslední generace pohřbena poblíž kostela sv. Jana Křtitele na zámku Johannisberg v Německu.
Chronologicky podle data úmrtí
V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[6][7] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Metternichů, žlutě jsou vyznačeny manželky z jiných rodů, pokud zde byly pohřbeny. Zeleně jsou vyznačeny osoby, které byly původně pohřbeny někde jinde. Červeně jsou zvýrazněna knížata. Přestože je rod zmiňován v Porýní už v roce 1297,[8] zde jsou generace počítány až od Jana zMetternich-Zievelu (†1449). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.
4. 10. 1905 Madrid: Dona Isabel de Silva y Carvajal 3. 5. 1880 Madrid – 8. 2. 1980 Madrid[pozn. 11]
5. kníže zMetternich-Winneburgu, 4. vévoda z Portelly (1906–1930). Vnuk kancléře. Majitel velkostatku Kynžvart.
Černá ovce rodiny, které nebyly cizí hazardní hry, zadlužování a nezřízené pijatiky. Kvůli dluhům byl nucen prodat vídeňskou rodovou knihovnu (1907) a Metternichovský palác ve Vídni (1911).[10]
6. Josef (1774–1830), mladší bratr kancléře, manžel Julie Františky (č. 8)
7. Marie Eleonora Kounic-Rietbergová (1775–1825), první manželka kancléře (sňatek 27. září 1795 ve Slavkově), ostatky zde byly uloženy v roce 1828, původně pohřbena v Kynžvartu
8. Julie (Juliána) Františka, rozená Sułkowska (1776–1839), manželka Josefa (č. 6), švagrová kancléře
9. Marie Leopoldina (1797–1820), dcera kancléře z prvního manželství, manželka Josefa Esterházyho z Galanty
10. Viktor (1803–1829), syn kancléře z prvního manželství
11. Marie Klementina (1804–1820), dcera kancléře z prvního manželství