Hrobka rodu Metternichů

Hrobka rodu Metternichů je hrobka kancléře Metternicha a jeho rodiny na hřbitově v západočeských Plasích. Hrobka vznikla úpravou původně kostela svatého Václava.^[1] Hrobku vlastní město Plasy.

Hrobka Metternichů v Plasích
Hrobka rodu Metternichů
Základní informace
Výstavba	1826 (hrobka)
Pojmenováno po	svatý Václav
Poloha
Adresa	Plasy, Česko Česko
Souřadnice	49°56′5,17″ s. š., 13°23′35,99″ v. d.
Další informace
Kód památky	40940/4-1507 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Klášter Plasy)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Kostel byl původně gotický, za opata Ondřeje Trojera byl barokně přestavěn asi Janem Baptistou Matheyem a opatřen v průčelí dvěma věžemi.^[2] Po zrušení kláštera (1785) získal panství Metternich, který kostel nechal roku 1826 empírově přestavět na hrobku, při čemž byly i odstraněny věže. Přestavbu prováděl mladý Josef Kranner^[3][4] podle návrhu^[2] nebo spíše jen po konzultaci s Petrem Nobile.^[3]

Architektura a vybavení

Hlavní průčelí s pilastry je zakončeno nízkým trojúhelníkovým štítem se znakem Metternichů v tympanonu. Do prostoru bývalého kostela je přístup po dvouramenném schodišti, pod nímž je vchod do vlastní hrobky. Vnitřek bývalého kostela je sklenut valeně, na klenbě presbytáře se zachovaly gotické malby. K původní výbavě patřilo mimo jiné několik obrazů Jana Kryštofa Lišky a tumbovitý relikviář sv. Valentýny z roku 1828,^[2] jejíž ostatky dostal Metternich od papeže Lva XII.

Seznam pochovaných

Pohled na bývalý kostel s gotickým presbytářem

Před vznikem hrobky bývali Metternichové pohřbíváni v kostele sv. Markéty v Kynžvartu (např. František Ferdinand († 1719) a Dietrich Filip Adolf z Metternich-Winneburgu († 1738)).^[5]

Zvuk zvonů z kostela Nanebevzetí Panny Marie v areálu kláštera a z hrobky Metternichů v Plasích (1940)

V hrobce v Plasích je pohřbena celá řada členů rodiny kancléře Metternicha včetně jeho manželek a dětí. Poslední z nich byl do hrobky uložen v roce 1930.^[3] Nik pro rakve je celkem třicet, na každé straně patnáct. Některé niky však zůstaly prázdné.

Paul Alfons von Metternich-Winneburg ztratil majetek v Československu na základě Benešových dekretů v roce 1945, proto byla poslední generace pohřbena poblíž kostela sv. Jana Křtitele na zámku Johannisberg v Německu.

Chronologicky podle data úmrtí

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.^[6][7] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Metternichů, žlutě jsou vyznačeny manželky z jiných rodů, pokud zde byly pohřbeny. Zeleně jsou vyznačeny osoby, které byly původně pohřbeny někde jinde. Červeně jsou zvýrazněna knížata. Přestože je rod zmiňován v Porýní už v roce 1297,^[8] zde jsou generace počítány až od Jana z Metternich-Zievelu († 1449). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.

Po-řadí	Gene-race	Jméno pohřbeného	Datum a místo narození	Otec	Datum a místo sňatku, choť	Pohřeb a uložení do hrobky	Poznámky
			Datum a místo úmrtí	Matka
1.	(8.)	Lucie Wolff Metternich zur Gracht			Dietrich Adolf Metternich (č. 2)	Ostatky byly převezeny z kostela sv. Voršily v Kynšperku nad Ohří v roce 1879.[9]	Bezdětná.
			1691
2.	8.	Dietrich Adolf Metternich		Lothar Metternich † 1663	Lucie Wolff Metternich zur Gracht (č. 1)	Ostatky byly převezeny z kostela sv. Voršily v Kynšperku nad Ohří v roce 1879.[9]	Povýšený na říšského hraběte 20. března 1679 a na českého hraběte 16. března 1682.[6] Nepřímý předek kancléře.
			24. 12. 1695	Magdalena Ursula Cordula von der Heyden	1692: Johanna Alžběta z Leiningen-Westerburgu 27. 1. 1659 – 27. 3. 1708 Kynžvart[pozn. 1]
3.	12.	František Jiří z Metternich-Winneburgu	9. 3. 1746 Koblenz	Jan Hugo Metternich 28. 9. 1710 – 24. 5. 1750	7. 1. 1771 Freiburg im Breisgau: Marie Beatrix z Kagenecku 8. 12. 1755 – 23. 11. 1828 Vídeň	Původně pohřben v kostele sv. Markéty nebo v zámecké kapli sv. Antonína v Kynžvartu. Ostatky zde byly uloženy v roce 1828.	1. kníže z Metternich-Winneburgu (1803–1818), majitel fideikomisního panství Kynžvart.[pozn. 2] Narodily se mu následující děti: 1. Pavlína Kunhuta Valburga, provd. Württemberská (1772–1855; č. 14) 2. Klement Václav Nepomuk Lothar (1773–1859; č. 15), 2. kníže 3. Josef Lothar Clemens (1774–1830; č. 9) 4. Bedřich (Fridolin František) Ludvík (1777–1778)
			11. 8. 1818 Vídeň	Klára Luisa z Kesselstattu 18. 11. 1726 – 26. 5. 1746
4.	14.	Marie Klementina z Metternich-Winneburgu	30. 8. 1804 Vídeň	Klement Václav z Metternich-Winneburgu (č. 15)		Původně pohřbena v kostele sv. Markéty nebo v zámecké kapli sv. Antonína v Kynžvartu. Ostatky zde byly uloženy v roce 1828.
			6. 5. 1820	Marie Eleonora z Kaunitz-Rietbergu (č. 6)
5.	14.	Marie Leopoldina z Metternich-Winneburgu	17. 1. 1797	Klement Václav z Metternich-Winneburgu (č. 15)	15. 9. 1817 Vídeň: Josef Esterházy de Galántha 24. 11. 1791 – 12. 5. 1847 Vídeň[pozn. 3]	Původně pohřbena v Bernolákově.	Bezdětná.
			24. 7. 1820 Baden u Vídně	Marie Eleonora z Kaunitz-Rietbergu (č. 6)
6.	(13.)	Marie Eleonora z Kaunitz-Rietbergu	1. 10. 1775 Vídeň	Arnošt Kryštof z Kaunitz-Rietbergu 6. 6. 1737 Vídeň – 19. 5. 1797 Vídeň	27. 9. 1795 Slavkov u Brna: Klement Václav z Metternich-Winneburgu (č. 15)	Původně pohřbena v kostele sv. Markéty nebo v zámecké kapli sv. Antonína v Kynžvartu. Ostatky zde byly uloženy v roce 1828.	Vnučka domácího, dvorského a státního kancléře rakouska Václava Antonína z Kaunitz-Rietbergu (1711–1774). Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma.[13] Dědička matčina panství Kojetín na jižní Moravě. Zemřela ve věku 49 let na tuberkulózu.[pozn. 4] Narodily se jí následující děti: 1. Maria Leopoldina, provd. Esterházy de Galántha (1797–1820; č. 5) 2. František Karel (1798–1799; pohřben na Matzleinsdorfském hřbitově ve Vídni[14]) 3. Klement Eduard (*/† 1799; pohřben na Matzleinsdorfském hřbitově ve Vídni[14]) 4. Viktor (1803–1829; č. 8) 5. Klementina Marie Oktavie (1804–1820; č. 4) 6. Marie Antonie (1806–1829) 7. Leontina Adelheid Marie, provd. Sándor de Szlavnicza (1811–1861; pohřbena v Bajně[14])[pozn. 5] 8. Hermina Gabriela (1815–1890; č. 17)
			19. 3. 1825 Paříž[13]	Leopoldina z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu 28. 11. 1741 Oettingen – 28. 2. 1795 Vídeň
7.	(13.)	Marie Antonie z Leykamu, hraběnka z Beylsteinu	15. 8. 1806 Neapol		5. 11. 1827 zámek Hetzendorf u Vídně: Klement Václav z Metternich-Winneburgu (č. 15)		Od 7. října 1827 hraběnka z Beylsteinu.[7] Narodil se jí syn: Richard Clemens Josef (1829–1895; č. 18), 3. kníže
			17. 1. 1829 Kynžvart
8.	14.	Viktor z Metternich-Winneburgu	12. 1. 1803	Klement Václav z Metternich-Winneburgu (č. 15)			Měl nemanželského syna Rogera z Aldenburgu (č. 21).
			30. 11. 1829 Vídeň	Marie Eleonora z Kaunitz-Rietbergu (č. 6)
9.	13.	Josef z Metternich-Winneburgu	14. 11. 1774	František Jiří z Metternich-Winneburgu (č. 3)	Juliana Františka Sułkowska (č. 12)		Mladší bratr kancléře.
			9. 12. 1830	Marie Beatrix z Kagenecku 8. 12. 1755 – 23. 11. 1828 Vídeň
10.	14.	Klement z Metternich-Winneburgu	21. 4. 1833	Klement Václav z Metternich-Winneburgu (č. 15)
			10. 6. 1833	Melanie Zichy-Ferraris de Zich et Vásonykeö (č. 13)
11.	14.	Marie Emílie z Metternich-Winneburgu	22. 3. 1836	Klement Václav z Metternich-Winneburgu (č. 15)
			12. 6. 1836	Melanie Zichy-Ferraris de Zich et Vásonykeö (č. 13)
12.	(13.)	Juliana Františka Sułkowska	5. 3. 1776	František Sułkowski, 4. kníže Sułkowski, 4. vévoda z Bielitz	Josef z Metternich-Winneburgu (č. 9)		Bezdětná.
			18. 4. 1839	Judith Maria von Bazzardi-Montbelli
13.	(13.)	Melanie Zichy-Ferraris de Zich et Vásonykeö	28. 1. 1805 Vídeň	František Zichy-Ferraris de Zich et Vásonkeö 25. 6. 1777 – 6. 10. 1839	30. 1. 1831 Vídeň: Klement Václav z Metternich-Winneburgu (č. 15)		Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma.[15] Narodily se jí následující děti: 1. Melanie Marie Pauline, provd. Zichy de Zich et Vásonkeö (1832–1919; pohřbena na hřbitově ve Vídni-Hietzingu[14]) 2. Klement (*/† 1833; č. 10) 3. Pavel Klement Lothar (1834–1906; č. 20), 4. kníže 4. Marie Emílie Stephanie (*/† 1836; č. 11) 5. Lothar Štěpán August (1837–1904; č. 19)
			3. 3. 1854 Vídeň[15]	Marie Vilemína z Ferraris 3. 9. 1780 Brusel – 25. 1. 1866 Vídeň
14.	13.	Paulina (Pavlína) Kuhnuta z Metternich-Winneburgu	29. 11. 1772 Koblenz	František Jiří z Metternich-Winneburgu (č. 3)	23. 2. 1817 Marseille: Ferdinand August Württemberský 22. 10. 1763 – 20. 1. 1834		Starší sestra kancléře. Bezdětná. Manžel byl pohřben v kolegiátním kostele ve Stuttgartu.[16]
			23. 6. 1855 Vídeň-Hietzing	Marie Beatrix z Kagenecku 8. 12. 1755 – 23. 11. 1828 Vídeň
15.	13.	Klement Václav (Clemens Wenzel) z Metternich-Winneburgu	15. 5. 1773 Koblenz	František Jiří z Metternich-Winneburgu (č. 3)	27. 9. 1795 Slavkov u Brna: Marie Eleonora z Kaunitz-Rietbergu (č. 6)		2. kníže z Metternich-Winneburgu (1818–1859), 1. vévoda Portelly (1. 8. 1818), hrabě z Kynžvartu, dědičný španělský grand I. třídy (1. 10. 1818), rakouský domácí, dvorský a státní kancléř, státní a konferenční ministr. C. k. komoří a tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkokříže Královského řádu sv. Štěpána.[pozn. 6] Kancléř Vojenského řádu Marie Terezie a kurátor Císařské akademie výtvarných umění.[17] Majitel fideikomisního panství a od roku 1848 velkostatku Kynžvart (1818–1859) a dále panství Plasy, Kaceřov, Krašov, Johannisberg, Vřesovice, Kovalovice.[17] S Jekatěrinou Pavlovnou Bagrationovu, rozenou Skavronskou měl dceru: Marie-Clementine Bagration, provd. Blome (1810–1829)[pozn. 7]
			11. 6. 1859 Vídeň	Marie Beatrix z Kagenecku 8. 12. 1755 – 23. 11. 1828 Vídeň	5. 11. 1827 zámek Hetzendorf u Vídně: Marie Antonie z Leykamu, hraběnka z Beylsteinu (č. 7)
					30. 1. 1831 Vídeň: Melanie Zichy-Ferraris de Zich et Vásonykeö (č. 13)
16.	15.	Emílie Marie Felicitas z Metternich-Winneburgu	24. 2. 1873	Pavel Klement Lothar z Metternich-Winneburgu (č. 20)
			20. 1. 1884	Melania Zichy-Ferraris de Zich und Vásonykeö 16. 8. 1843 Oroszvár (zámek Carlburg) – 3. 8. 1925 zámek Johannisberg
17.	14.	Hermina Gabriela z Metternich-Winneburgu	1. 9. 1815	Klement Václav z Metternich-Winneburgu (č. 15)			Dáma ústavu šlechtičen ve Vídni. Zemřela ve věku 75 let na zánět pobřišnice (peritonitis).[18]
			?. 12. 1890 Vídeň[pozn. 8]	Marie Eleonora z Kaunitz-Rietbergu (č. 6)
18.	14.	Richard z Metternich-Winneburgu	7. 1. 1829 Vídeň	Klement Václav z Metternich-Winneburgu (č. 15)	13. 6. 1856 Vídeň: Pauline Clementine Sándor de Szlavnicza 26. 2. 1836 – 28. 9. 1921		3. kníže z Metternich-Winneburgu (1859–1895), rytíř Řádu zlatého rouna, c. k. komoří a tajný rada, diplomat (rakouský velvyslanec ve Francii (1859–1870)). Majitel fideikomisního velkostatku Kynžvart. Narodily se mu následující děti s příjmením Metternich-Sándor von Winneburg: 1. Sophie Marie Antoinette, provd. zu Oettingen-Oettingen und Oettingen-Spielberg (1857–1941; pohřbena v hrobní kapli v Oettingenu[19]) 2. Antoinette Pascalina, provd. z Waldstein-Wartenbergu (1862–1890; pohřbena v Duchcově[14]) 3. Clementine Marie Melanie (1870–1963; pohřbena na Friedgartenu při zámku Corvey v Höxteru[20])[pozn. 9]
			1. 3. 1895 Vídeň	Marie Antonie z Leykamu, hraběnka z Beylsteinu (č. 7)
19.	14.	Lothar Štěpán z Metternich-Winneburgu	13. 9. 1837 Vídeň	Klement Václav z Metternich-Winneburgu (č. 15)	21. 4. 1868 Vídeň: Karoline Anna Rosalie Reittner 21. 4. 1868 Vídeň – 21. 9. 1899		Bezdětný. První manželka byla pohřbena na hřbitově ve Vídni-Döblingu.[14]
			2. 10. 1904 Vídeň	Melanie Zichy-Ferraris de Zich et Vásonykeö (č. 13)	5. 6. 1900 Vídeň: Františka Mittrowská z Mittrowitz 8./10. 11. 1846 – 19. 3. 1918
20.	14.	Pavel Klement (Paul Klemens) Lothar z Metternich-Winneburgu	14. 10. 1834 Vídeň	Klement Václav z Metternich-Winneburgu (č. 15)	9. 5. 1868 Carlburg: Melania Zichy-Ferraris de Zich und Vásonykeö 16. 8. 1843 Oroszvár (zámek Carlburg) – 3. 8. 1925 zámek Johannisberg		4. kníže z Metternich-Winneburgu (1895–1906), majitel fideikomisního panství a od roku 1848 velkostatku Kynžvart. Narodily se mu následující děti: 1. Klemens Wenzel Lothar (1869–1930; č. 22), 5. kníže 2. Emilie Marie Felicitas (1873–1884; č. 16) 3. Pauline Felix Maria, provd. von Thurn und Taxis (1880–1960; pohřbena v klášterním kostele sv. Petra a Pavla v Obermarchtalu[21])
			6. 2. 1906 Vídeň	Melanie Zichy-Ferraris de Zich et Vásonykeö (č. 13)
21.	15.	Roger z Aldenburgu	21. 10. 1827	Viktor z Metternich-Winneburgu (č. 8)			Nemanželské dítě, vnuk kancléře. Ve stavu svobodných pánů.
			14. 10. 1906 Vídeň	Claire Clemence Henriette de Maillé de La Tour-Landry 9. 12. 1796 – 16. 7. 1861[pozn. 10]
22.	15.	Klemens Wenzel Lothar z Metternich-Winneburgu	9. 2. 1869 Vídeň	Pavel Klement Lothar z Metternich-Winneburgu (č. 20)	4. 10. 1905 Madrid: Dona Isabel de Silva y Carvajal 3. 5. 1880 Madrid – 8. 2. 1980 Madrid[pozn. 11]		5. kníže z Metternich-Winneburgu, 4. vévoda z Portelly (1906–1930). Vnuk kancléře. Majitel velkostatku Kynžvart. Černá ovce rodiny, které nebyly cizí hazardní hry, zadlužování a nezřízené pijatiky. Kvůli dluhům byl nucen prodat vídeňskou rodovou knihovnu (1907) a Metternichovský palác ve Vídni (1911).[10] Narodil se mu následující syn: Paul Alfons (1917–1992; pohřben v areálu zámku Johannisberg[22]), 6. kníže[pozn. 12] Manželka byla pohřbena na hřbitově San Juste v Madridu.[14]
			13. 5. 1930 Mnichov	Melania Zichy-Ferraris de Zich und Vásonykeö 16. 8. 1843 – 3. 8. 1925

Chronologicky podle roku narození

• 1. Ditrich Adolf († 1695), nepřímý předek kancléře
• 2. Lucie († konec 17. století), nepřímý předek kancléře
• 3. František Jiří (1746–1818), otec kancléře
• 4. Paulina Kunhuta (1772–1855), starší sestra kancléře

Rakev kancléře Metternicha

• 5. Klement Václav Nepomuk Lothar Metternich (1773–1859), kancléř Rakouského císařství
• 6. Josef (1774–1830), mladší bratr kancléře, manžel Julie Františky (č. 8)
• 7. Marie Eleonora Kounic-Rietbergová (1775–1825), první manželka kancléře (sňatek 27. září 1795 ve Slavkově), ostatky zde byly uloženy v roce 1828, původně pohřbena v Kynžvartu
• 8. Julie (Juliána) Františka, rozená Sułkowska (1776–1839), manželka Josefa (č. 6), švagrová kancléře
• 9. Marie Leopoldina (1797–1820), dcera kancléře z prvního manželství, manželka Josefa Esterházyho z Galanty
• 10. Viktor (1803–1829), syn kancléře z prvního manželství
• 11. Marie Klementina (1804–1820), dcera kancléře z prvního manželství
• 12. Melanie Zichy-Ferraris (1805–1854), třetí manželka kancléře
• 13. Marie Antonie Leykamová (1806–1829), druhá manželka kancléře
• 14. Hermina Gabriela (1815–1890), dcera kancléře z prvního manželství
• 15. Roger von Aldenburg (1827–1906), syn Viktora (č. 10), vnuk kancléře
• 16. Richard (1829–1895), syn kancléře z druhého manželství
• 17. Klement (*/† 1833), syn kancléře z třetího manželství
• 18. Pavel Klement Lothar (1834–1906), syn kancléře z třetího manželství
• 19. Marie (*/† 1836), dcera kancléře z třetího manželství
• 20. Lothar Štěpán (1837–1904), syn kancléře z třetího manželství
• 21. Klement Václav Lothar (1869–1930), syn Pavla Klementa Lothara (č. 18), vnuk kancléře
• 22. Emílie Marie Felicitas (1873–1884), jedenáctiletá dcera Pavla Klementa Lothara (č. 18), vnučka kancléře