Jacob Fearnley
britský tenista From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Jacob Fearnley (* 15. července 2001 Edinburgh) je britský profesionální tenista ze Skotska. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2025 na 49. místě a ve čtyřhře v květnu 2024 na 238. místě. Trénují ho Toby Smith s Juanem Martinem.[1]
Remove ads
Tenisová kariéra
V letech 2019–2024 vystudoval kineziologii[3] na Texaské křesťanské univerzitě ve Forth Worth, za níž hrál akademický tenis. V tomto období jej limitovala opakovaná svalová zranění, potíže s žebry, zánět stydké kosti či uskřinutí nervu bederní páteře.[4]
Na okruhu ITF debutoval v říjnu 2019 ve Fort Worth, na turnaji dotovaném 25 tisíci dolary. Po výhrách nad Hijikatou a Grayem ve čtvrtfinále podlehl krajnovi Ryanu Penistonovi ze čtvrté světové stovky.[2] Získal tak první body do žebříčku ATP. Premiérový challenger vyhrál po boku Johannusa Mondaye ve čtyřhře nottinghamského Rothesay Open 2023. V ryze britském finále zdolali Liama Broadyho s Jonnym O'Marou. Vzhledem k tomu, že Fearnley nebyl na žebříčku čtyřhry klasifikován, obdrželi s Mondayem divokou kartu.[5] Z následujícího ročníku Rothesay Open 2024 si odvezl první challengerovou trofej z dvouhry. Přes Šanga Ťün-čchenga a Mattia Belluciho prošel do souboje o titul, v němž zdolal krajana Charles Broom. Jednalo se o jeho teprve druhou dvouhru na challengerech. Výhrou nad 96. mužem klasifikace Šangem dosáhl prvního vítězství nad členem první světové stovky.[6][7]
Na okruhu ATP Tour debutoval červnovým Rothesay International 2024 v Eastbourne po obdržení divoké karty.[8] Časnou porážku mu přivodil krajan Billy Harris z druhé stovky klasifikace.[9] Do grandslamové dvouhry poprvé zasáhl na navazujícím Wimbledonu 2024 opět díky divoké kartě.[10] Na úvod přehrál španělského kvalifikanta Alejandra Mora Cañase,[11] než jej zastavila světová dvojka Novak Djoković po čtyřsetovém průběhu. Bodový zisk jej 15. července 2024 posunul na nové kariérní maximum, 231. příčku.[12] Na říjnovém Stockholm Open 2024 postoupil z pozice kvalifikanta do druhého kola dvouhry přes Corentina Mouteta, figurujícího v osmé desítce žebříčku. Vyhrál tak třináctý zápas v řadě a druhý na túře ATP.[13] Poté však nenašel recept na sedmého nasazeného Nizozemce Tallona Griekspoora.[14][15] V průlomové sezóně 2024 se posunul z lednového 646. místa až na konečnou 98. pozici, znamenající pátý nejrychlejší vzestup do první světové stovky od roku 2000.[3]
První přímou účast na grandslamu si zajistil na Australian Open 2025, když z pozice 99. hráče klasifikace nahradil odhlášeného Ofnera.[16] Poprvé pak v této úrovni postoupil do třetího kola, když vyřadil Francouze Arthura Cazauxe a Australana Nicka Kyrgiose vracejícího se na okruh po roční absenci kvůli zraněnému zápěstí.[17][18] Ve třetí fázi však nestačil na světovou dvojku Alexandra Zvereva.[19]
Remove ads
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
Dvouhra (6 titulů)
Čtyřhra (3 tituly)
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads