Jalu

Jalu (čínsky znaky 鸭绿江) nebo též Amnok či Amnokkang (korejsky 압록강, hanča 鴨綠江) je řeka, která teče převážně po hranicích Severní Koreje s ČLR (Ťi-lin, Liao-ning). Je 813 km dlouhá. Povodí má rozlohu 63 000 km².

Jalu
Jediný most na dolním toku řeky
Základní informace
Délka toku	813 km
Plocha povodí	63 000 km²
Průměrný průtok	900 m³/s
Světadíl	Asie
Pramen
Pektusan 41°58′8″ s. š., 128°4′24″ v. d.
Ústí
Žluté moře 39°50′3,09″ s. š., 124°18′57,9″ v. d. 0 m n. m.
Protéká
Čína Čína (Ťi-lin, Liao-ning), Severní Korea Severní Korea
Úmoří, povodí
Tichý oceán, Žluté moře, Povodí Jalu (ČLR 52,65%, KLDR 47,35%)[1]
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Etymologie

Čínské jméno pochází z mandžuského výrazu hranice mezi dvěma poli a korejské jméno je obsahově totožné.^[2]

Průběh toku

Pramení na svazích vulkánu Pektusan a protéká jižní částí stejnojmenné vysočiny a západními výběžky Mandžusko-korejských hor v hluboké soutěsce. Ústí do Západokorejského zálivu Žlutého moře, přičemž vytváří estuár. Po celé své délce tvoří čínsko-severokorejskou hranici. Oba státy mají územní spor o průběh hranice v řece a některé říční ostrovy.^[3]

Vodní režim

Zdrojem vody jsou dešťové srážky. Ke zvýšení hladiny dochází v létě. V zimě zamrzá. Průměrný průtok vody činí přibližně 900 m³/s.

Využití

Na řece byly vybudovány přehradní nádrže a vodní elektrárny Unbon a Supchun (KLDR). Vodní doprava je možná k městu Hjesan, pro námořní lodě k městu Tan-tung. Na řece leží města Hjesan, Sinuidžu (KLDR), Lin-ťien, Tan-tung (ČLR).

Historie

V době rusko-japonské války v letech 1904 až 1905 na řece došlo dne 1. května 1904 k prvnímu vojenskému střetu na pevnině bitvě na řece Jalu.