Jan Karel z Trautsonu

Hrabě Jan Karel z Trautsonu na Falkensteinu (německy Johann Karl von Trautson zu Falkenstein, 27. dubna 1684 – 18. května 1729) byl rakouský šlechtic z rodu Trautsonů a voják císařské armády, generál-polní vachmistr a majitel pěšího pluku č. 35.

Jan Karel z Trautsonu
Narození	27. dubna 1684
Úmrtí	1730 (ve věku 45–46 let)
Rodiče	František Eusebius z Trautsonu a Cecílie ze Spauru a Flavonu
Rod	Trautsonové
Příbuzní	Vít Eusebius z Trautsonu, Marie Alžběta Trautsonová z Falkensteinu a František Antonín Klemens z Trautsonu (sourozenci)
Znak
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Rod Trautsonů do Rakouska přišla ze Švýcar a vymřela v roce 1775 v osobě dolnorakouského zemského maršálka, knížete Jana Viléma z Trautsonu (1700–1775).

Jan Karel z Trautsonu se narodil jako syn hraběte Františka Eusebia Trautsona z Falkensteinu (1640–1728) a jeho manželky, hraběnky Anny Cecílie ze Spauru. Měl bratry Víta Eusebia a sestry Alžbětu a Marii Annu.

Jan Karel vstoupil do rakouských armádních služeb v mladém věku a postupně stoupal v hodnostech. V roce 1710 se účastnil bojů proti Rákócziho povstání Uhrách v hodnosti podplukovníka. V roce 1713 byl s vyznamenáním zmiňován jako podplukovník 29. pěšího pluku (Bevern) během obrany Freiburgu v Breisgau. Za jeho služby se mu dostalo císařského uznání a povýšení na plukovníka. V roce 1715 byl Trautson pověřen vytvořením pluku a jako náborové základny mu byly přiděleny Radolfzell, Waldsee a Innsbruck.

Během turecké války byl zraněn v bitvě u Petrovaradína, ale v již roce 1717 se účastnil bojů při obléhání Bělehradu.

V roce 1721 byl pluk vytvořený Trautsonem rozpuštěn a on byl jako plukovník a majitel převelen ke 35. pěšímu pluku (Gschwind). V roce 1724 byl Trautson povýšen na generála-polního vachmistra. Zůstal majitelem pluku, a pozici velitele převzal plukovník hrabě Georg Reichard von Lasberg. Generál zůstal majitelem pluku až do své smrti 18. května 1729.

Generál hrabě Jan Karel z Trautsonu-Falkensteinu zemřel svobodný a bezdětný. Rodový majetek zdědil jeho nejmladší bratr Vít Eusebius, který byl duchovním v Pasově a Olomouci. Po jeho smrti v březnu 1760, neboť neměl potomky, přešel majorát hraběcí rodové linie z Poysbrunnu jako dědictví na bratrance, knížete Jana Viléma z Trautsonu.

Literatura

• Robert Rainer von Lindenbüchel: Geschichte des kaiserlich und königlichen Infanterie-Regimentes Nr. 35, S. 769
• Constantin von Wurzbach: Trautson, Johann Karl Graf. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 47. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1883, S. 50.
• Feldzüge des Prinzen Eugen von Savoyen, Band 21, S. 884