Jan Pleva

Jan Pleva (11. července 1843 Skrýšov – 23. března 1929 Německý Brod^[2]) byl rakouský a český politik, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Jan Pleva
Jan Pleva
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1876 – 1895[1]
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1885 – 1891
Stranická příslušnost
Členství	Český klub (staročeši)
Narození	11. července 1843 Skrýšov Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	23. března 1929 (ve věku 85 let) Německý Brod Československo Československo
Profese	státní úředník a politik
Commons	Jan Pleva
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Pocházel z rychtářského rodu Plevů usazených v Skrýšově u Polné již od 16. století. Vychodil obecnou školu v Janovicích a měšťanskou školu v Polné. Následovalo studium na německojazyčné střední škole v Jihlavě. Od roku 1864 byl aktivní ve veřejném životě v rodné obci, kde působil jako statkář. V roce 1872 se stal okresním starostou v Polné a na tomto postu setrval až do roku 1923.^[2]

V 70. letech 19. století se zapojil do zemské a později i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1876 byl zvolen na Český zemský sněm v kurii venkovských obcí (obvod Německý Brod – Humpolec – Polná – Přibyslav).^[3] Nahradil zesnulého poslance Václava Zeleného. V rámci politiky pasivní rezistence (český bojkot zemského sněmu) nicméně mandát nepřijal a byl pak pro absenci zbaven poslaneckého křesla. V doplňovacích volbách roku 1877 byl manifestačně zvolen znovu.^[4] Uspěl za svůj obvod i v řádných volbách roku 1878.^[5] Mandát obhájil i ve volbách roku 1883^[6] a volbách roku 1889.^[7] Zasedal i na Říšské radě, kam byl zvolen ve volbách do Říšské rady roku 1885 za kurii venkovských obcí, obvod Německý Brod, Polná atd.^[8]

Patřil k staročeské straně (Národní strana).^[9] Po volbách v roce 1885 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).^[10]

Byl aktivní v četných národohospodářských a zemědělských organizacích. V letech 1908–1911 byl místopředsedou zemědělské rady. Podílel se na podpoře lnářské výroby na Vysočině a na zakládání družstevních lihovarů a škrobáren. V roce 1907 mu byl udělen Řád železné koruny III. stupně. Zasedal v okresní školské radě v Německém Brodu a předsedal Hospodářskému spolku v Polné. Zasloužil se o vydávání prvního polenského regionálního periodika Rozhledy po zemědělství na pomezí českomoravském. Organizoval zemědělské kurzy.^[2]

V roce 1918 se krátce stal vysokým úředníkem československého ministerstva zemědělství. Zemřel v březnu 1929 v Německém Brodě, kde na sklonku života pobýval u své dcery Marie Sovové-Plevové.^[2][11]