Jozef Trojan

Jozef Trojan, též Josef Trojan^[1] (25. března 1906^[2] Horní Heřmanice^[3][4][5][1] – 29. prosince 1953^[2] Praha^[5][4][1]), byl slovenský a československý odbojář, poválečný politik Komunistické strany Slovenska a poslanec Prozatímního Národního shromáždění. V 50. letech 20. století popraven v rámci politických procesů komunistického režimu.

Jozef Trojan
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci: 1945 – 1946
Stranická příslušnost
Členství	KSS (KSČ)
Narození	25. března 1906 Horní Heřmanice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	29. prosince 1953 (ve věku 47 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Ďáblický hřbitov
Profese	politik
Commons	Jozef Trojan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeho manželka se jmenovala Stanislava, pocházela z Třebíče, v roce 1944 utekla a skrývala se s dcerou, posléze porodila v horách i syna Jiřího.^[6]

Biografie

Narodil se v Horních Heřmanicích v okrese Třebíč.^[3]

Za tzv. slovenského štátu^[4] působil zpočátku jako účetní^[6] a později jako správce velkostatku Baťových závodů v Baťovanech.^[5] Za druhé světové války se podílel na odboji^[5] a účastnil se Slovenského národního povstání. Jako kapitán partyzánské jednotky Hornonitranska partizánska brigáda operoval v regionu Horní Nitra (velkou část jejích členů tvořili dělníci z Baťových závodů v Baťovanech^[5]). Koncem října 1944 po ústupu povstalců rozhodl Trojan o rozpuštění partyzánského oddílu a přechodu do lesů.^[7]

Po válce byl ředitelem bývalých Baťových závodů v Baťovanech (Závody 29. augusta).^[5] V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSS. Setrval zde do parlamentních voleb v roce 1946.^[8]

Symbolický náhrobek J. Trojana na Čestném pohřebišti v Ďáblicích

V srpnu 1949 se účastnil oslav 5. výročí SNP a pochodoval v čele své partyzánské brigády ve Zvolenu před prezidentem Klementem Gottwaldem.^[5] Pak se ale stal obětí čistek. V noci na 22. prosince 1949 byl zatčen a obviněn z velezrady, maření dvouletého a pětiletého plánu, sabotáže a vydírání. Ve vazbě ovšem nic nepřiznal a konstrukce obžaloby se rozpadla. Nakonec byl obviněn z návodu na pětinásobnou vraždu, které se měli dopustit milicionáři v Baťovanech.^[5] Mělo jít o čin milicionářů-partyzánů z dubna 1945. Odsouzen byl 16. října 1953 k trestu smrti a popraven.^[1] Podle jiného zdroje bylo proti němu u soudu použito jeho rozhodnutí z roku 1944 o ústupu do hor.^[7][6]