Křídlatka
rod rostlin From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Křídlatka (Reynoutria) je rod rostlin z čeledi rdesnovité, kde je řazena do podčeledě Polygonoideae. Rod zahrnuje dva druhy pocházející z Asie a jeden druh hybridní. Křídlatky jsou vytrvalé rostliny vytvářející bujné porosty a v některých oblastech náležejí mezi invazivní rostliny.
Remove ads
Zařazení
Od popsání rodu křídlatka došlo více než desetkrát ke změnám v jeho taxonomickém zařazení. Jedna z posledních verzí v roce 1991 zrušila rod křídlatka (Reynoutria) a vřadila ho do rodu opletka (Fallopia), další verze ITIS z roku 2009 dokonce zrušila rody křídlatka i opletka a začlenila je oba do rodu truskavec (Polygonum). Je pouze otázkou času, kdy se nové vědecké pojmenování projeví i v Česku.[1][2]
V Česku je, až na občasnou zmínku, používáno převážně pojmenování rod Reynoutria, v zahraničí je to různé. Rod Reynoutria do rodu Fallopia zařadili např.:[3][4], a do rodu Polygonum:[2][5][6][7]
Remove ads
Rozšíření
Křídlatka je rostlina mírného pásma a pochází z oblastí východní a severovýchodní Asie, z Japonska, z blízkého ostrova Sachalinu náležejícího Ruské federaci, z Korejského poloostrova a severovýchodních oblastí Číny. Odtud se jako okrasná rostlina parků a zahrad začala pěstovat v Evropě, brzy se ale vymkla kontrole a začala se spontánně šířit. Dnes samovolně roste téměř po celé Evropě a dále v Severní Americe, Austrálii i na Novém Zélandu.
Upřednostňuje vlhké prostředí, toleruje i zastínění, slanost půdy, pH pod 4, suchá období i vysoké teploty. Nejčastěji roste na nízkých narušených březích poblíž vodních ploch nebo toků, mořských pobřeží a v lužních lesích.[1][8]
Remove ads
Popis
Je to bylina vytrvalá s lodyhami vysokými až 4 m, které vyrůstají z dlouhých, silně větvených oddenků sahajících do hloubky i 2 m. Lodyhy jsou přímé, duté a křehké, oblé nebo jemně rýhované, v horní polovině větvené. Obrůstá listy s řapíky, jejich celokrajné čepele jsou tvaru vejčitého až podlouhle vejčitého, na bázi jsou srdčité a na vrcholu tupé nebo špičaté, dorůstají do délky až 35 cm a šířky 20 cm, mají vyniklou žilnatinu.
Křídlatka je rostlina dvoudomá s květy vytvářejícími hustý lichoklas. Květenství, úžlabní nebo koncová, jsou uspořádána do lat. Jednopohlavné květy jsou pětičetné, okvětní lístky mají bělavé, žlutavé až zelenavé zbarvení, u samičích květů je vnější okvětí trvalé. Samčí květy mají 8 tyčinek s prašníky, samičí 3 čnělky zakončené třásnitými bliznami. Opylovány jsou hmyzem. Plody jsou vejčité, tříhranné nažky s neopadavými okvětními lístky působícími jako křidélka. Křídlatka je odolná vůči většině živočišných škůdců, houbám i plísním.[1][7][8]
Rozmnožování
Rostliny se rozmnožují převážně vegetativně oddenky, méně pak generativně semeny, která v našich podmínkách obtížně dozrávají. Pomocí oddenků jsou schopny velice rychle obsadit rozlehlý prostor, spolehlivě se množí i z velmi malých kousků. Oddenky regenerují i z hloubky 1 m. Semen bývá velké množství, a pokud uzrají, podržují si dlouhou klíčivost. Vyrůstají často na březích řek a povodně odnášejí s utrženým kusem břehu i jejich oddenky na veliké vzdálenosti, kde bezpečně zakořeňují.
Mladé rostliny jsou citlivé na mráz, dobře však po omrznutí znovu obrážejí. Mladé prýty vyrážejí koncem dubna a v květnu rostou rychlostí až 4,5 cm za den, což je srovnatelné s bambusem. Vegetační doba trvá okolo 8 měsíců. S příchodem podzimních mrazíků lodyhy odumírají a suché zůstávají stát celou zimu, kterou křídlatka přežívá díky oddenkům hluboko pod povrchem. Při umělém pěstování se doporučuje vysazovat ji, předpěstovanou v kontejneru, v půli května ve sponu 1 rostlina na 1 m².[7][8]
Remove ads
Význam
Škodlivost
V současnosti je křídlatka považována za škodlivou invazivní rostlinu. Rychle se šíří a vytváří husté monokultury, na 1 m² vyroste i přes 200 lodyh, které vytlačují původní vegetaci a zásadně mění podmínky pro přežití volně žijících živočichů. Množství spadaného listí nedovoluje vyklíčit semenům jiných rostlin a příliš okyseluje půdu. Snižuje biodiverzitu členovců a následně i množství obojživelníků, plazů, ptáků i savců, kteří se jimi živí.
Česká republika přistoupila k likvidaci porostů křídlatky hlavně v chráněných územích, obdobně tak činí např. v Německu a Velké Británii. Tato činnost je velice nákladná a zdlouhavá, protože křídlatka má velikou regenerační schopnost. Používají se kombinované způsoby mechanické (orba, kosení) nebo herbicidy, které se však pro úplné vymýcení musejí několikrát ročně po více let po sobě opakovat.[1][7][9]
Užitek
Křídlatka je ale považována i za perspektivní energetickou plodinu, v mírném pásmu je počínaje třetím rokem po vysazení vůbec nejproduktivnější rostlinou. Dává z 1 ha ročně asi 30 tun suché hmoty. Při průměrné výhřevnosti 17,2 GJ/t lze z 1 ha získat energii 600 GJ, tj. teplo pro roční vytápění asi 6 rodinných domků. Založení takové plantáže stojí okolo 50 000 Kč.[10]
Po sklizení a naštěpkování se suší provětráváním venkovním vzduchem. Po vysušení je možno štěpku spalovat přímo nebo lisovat do briket. Křídlatka se může také zpracovávat na papír nebo izolační materiál.[zdroj?!] Listy obsahují látku, které se využívá k potlačování plísní na jiných rostlinách. Dále má schopnost vstřebávat z půdy těžké kovy (např. As, Co, Cr, Hg, Mn, Pb), které lze při jejím spalování zachytit filtrací.[7][10] Křídlatku je možné zkrmovat jako doplňkové krmivo (např. pro králíky), mladé výhonky lze používat v kuchyni, a protože občas vykvétá na podzim podruhé, může zlepšit kondici včel před zimou.
Remove ads
Taxonomie
V České republice se vyskytují dva druhy:
- Křídlatka japonská (Reynoutria japonica) Houtt.
- Křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) (F. Schmidt) Nakai
a jeden sterilní hybrid, kříženec obou výše uvedených druhů:
- Křídlatka česká (Reynoutria × bohemica) Chrtek et Chrtková[11]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads