Karel Josef z Morzinu

Karel Josef František hrabě z Morzinu (německy Karl Joseph Graf von Morzin, 1717–1783) byl český šlechtic z rodu Morzinů. Byl prvním mecenášem, který podporoval skladatele Josepha Haydna, kterého zaměstnal jako svého kapelníka. Ten hraběti věnoval několik svých prvních symfonií.

Karel Josef František z Morzinu
Narození	23. ledna 1717
Úmrtí	2. září 1783 (ve věku 66 let)
Povolání	hudební skladatel
Choť	(1760) Vilemína Rajská z Dubnice (1730–1774)
Děti	21 dětí (9 se dožilo dospělosti): Rudolf Ferdinand Desider (1752–1817) Karel Boromejský (1756–1846) Pavel Prokop (1758–1805) Vincenc (1767–1803)
Rodiče	Ferdinand Maximilán František z Morzinu (1693–1763) a Anna Kateřina Novohradská z Kolowrat (1697–1736)
Rod	Morzinové
Příbuzní	děd: Ferdinand Matyáš z Morzinu (1642–1725) babička: Kateřina z Pfürdtu (ovdovělá ze Schaumburku) (1654–1736) bratr: Ferdinand Jan z Morzinu (1722–1793) bratr: Petr Vít z Morzinu (1728–1811)
Znak
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Narodil se jako syn Ferdinanda Maxmiliána Františka z Morzinu (1693–1763) a jeho manželky Anny Kateřiny Novohradské z Kolovrat (1697–1736). Stejně jako Karel Josef, také jeho starší příbuzný hrabě Václav z Morzinu byl velkým milovníkem hudby a mecenášem. Byl patronem Antonia Vivaldiho a italský maestro hraběti věnoval svůj cyklus houslových koncertů il Cimento, zahrnující jeho slavné Čtvero ročních dob.^[1]

Mecenášem Josepha Haydna

Morzinský zámek Dolní Lukavice, místo několikaletého působení Josepha Haydna ve službách hraběte Morzina

Datum Haydnova jmenování kapelníkem orchestru hraběte Morzina je nejisté. ^{[pozn. 1]}

Mohlo to být v roce 1757, 1758,^[4] nebo 1759. V této době získal Haydn své první významné místo jako hudební ředitel u hraběte z Morzinu na zámku Dolní Lukavice poblíž Plzně. K tomuto roku jsou také datovány první Haydnovy symfonie zkomponované v Morzinových službách. Jako hudební ředitel na zámku dirigoval malý orchestr (přibližně 15 členů), a pro toto těleso napsal své první symfonie, smyčcová tria, kasace a smyčcové kvartety. Ty se brzy rozšířily, často v opisech, do tisku se však dostaly až později.^[5]

Toto období skladateli skýtalo ekonomické jistoty, během něhož mohl svobodně pracovat a postupně zvyšoval své renomé, budoval a navazoval nové kontakty s aristokracií. Haydnův životopisec Georg August Griesinger (1810), který starého skladatele zpovídal, napsal:

V roce 1759 byl Haydn ve Vídni jmenován kapelníkem hraběte Morzina s ročním platem dvě stě zlatých, vlastní místnost a stravu. Zde skladatel zažíval roky bezstarostné existence, což mu nesmírně vyhovovalo. Zimu trávil ve Vídni a léto v Čechách, poblíž Plzně.^[6]

Tento způsob života byl pro aristokracii té doby charakteristický: léto na venkovských sídlech, zimy v paláci v hlavním městě. Polohu jihočeského panství hraběte přesněji určil Robbins Landon jako Dolní Lukavice (německy Unter-Lukawitz), zmiňovanou též jako Lukavec. Robbins Landon v roce 1988 napsal: "zámek, který stojí dodnes, dnes slouží jako ústav pro choromyslné." V roce 2009 Jones ještě o zámku píše, že "dosud přežívá, ač prázdný a ve zchátralém stavu."^[7]

Navíc se hrabě Morzin brzy nato dostal do finančních potíží, které jej donutily vzdát se svých nákladných hudebních aktivit.