Karel Vilém z Auerspergu

Karel (Carlos) Vilém Filip kníže z Auerspergu (německy Karl (Carlos) Wilhelm Philipp Fürst von Auersperg; 1. května 1814 Praha – 4. ledna 1890 Praha^[2]) byl česko-rakouský šlechtic a politik, předseda rakouské vlády (1867–1868).^[3] Jako příslušník starého šlechtického rodu dosáhl řady dalších titulů, hodností a vyznamenání. V Čechách vlastnil velkostatek Vlašim. Jeho mladší bratr Adolf Karel Daniel (1821–1885) byl předsedou rakouské vlády v letech 1871–1879.^[4]

Karel Vilém z Auerspergu
Ministerský předseda Karel Vilém z Auerspergu
8. kníže z Auerspergu
Ve funkci: 25. ledna 1827 – 4. ledna 1890
Předchůdce	(Karel) Vilém II. z Auerspergu
Nástupce	Karel Maria z Auerspergu
Nejvyšší maršálek Českého království
Ve funkci: 1872 – 1883
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Jiří Kristián z Lobkowicz
Nástupce	Jiří Kristián z Lobkowicz
Ministerský předseda Předlitavska
Ve funkci: 30. prosince 1867 – 8. září[zdroj?] nebo 24. září[1] 1868
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Friedrich Ferdinand von Beust
Nástupce	Eduard Taaffe
Předseda Panské sněmovny rakouské Říšské rady
Ve funkci: 1871 – 1879
Předchůdce	František Serafín z Kuefsteinu
Nástupce	Ferdinand z Trauttmansdorffu
Ve funkci: 1868 – 1869
Předchůdce	Josef František z Colloredo-Mannsfeldu
Nástupce	František Serafín z Kuefsteinu
Ve funkci: 1861 – 1867
Předchůdce	nově zřízená funkce
Nástupce	Josef František z Colloredo-Mannsfeldu
Dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady
Ve funkci: 18. dubna 1861[1] – 4. ledna 1890
Panovník	František Josef I.
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1872 – 1883[1]
Panovník	František Josef I.
Ve funkci: 1861 – 1865[1]
Panovník	František Josef I.
Narození	1. května 1814 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	4. ledna 1890 (ve věku 75 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť	(1851) Arnoštka (Ernestina) Festetics de Tolna (1831–1901)
Rodiče	(Karel) Vilém II. z Auerspergu (1782–1927) a Bedřiška z Lente (1791–1860)
Příbuzní	Adolf Karel z Auerspergu a Alexandr Děpold z Auerspergu (sourozenci)
Sídlo	Praha III
Profese	politik a státní úředník
Náboženství	římskokatolické[1]
Ocenění	rytíř Řádu zlatého rouna (1852) Čestné občanství města Litoměřice (1868)
Commons	Karl Wilhelm Auersperg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Kníže Karel Vilém z Auerspergu ve slavnostní uniformě nejvyššího maršálka Českého království s dekorací Řádu zlatého rouna (1882, Hans Canon, Národní muzeum Praha)

Pocházel ze starého šlechtického rodu Auerspergů. Narodil se v Praze jako čtvrtý potomek a prvorozený syn knížete Karla Viléma z Auerspergu (1782–1827) a jeho druhé manželky Frideriky von Lenthe (1791–1860).

Studoval práva Karlově univerzitě v Praze a poté procestoval několik evropských zemí, zajímal se o vědy a umění. Od roku 1840 byl politicky činný ve Sněmu království Českého a stál v opozici vůči politice kancléře Metternicha.^[5] Po revoluci v roce 1848 se stáhl z politického dění do ústraní. Aktivním politikem se stal znovu až po pádu Bachova absolutismu (1859). Do Sněmu království Českého se vrátil v roce 1861 a jeho členem byl s přestávkami až do roku 1883. Od roku 1861 byl dědičným členem Panské sněmovny Říšské rady a v letech 1861–1867 jejím prezidentem.^[5] Krátce po přijetí prosincové ústavy se stal ministerským předsedou Předlitavska^[6] a v listopadu 1868 podal demisi kvůli rozdílným názorům s říšským kancléřem Friedrichen Ferdinandem von Beustem. Později byl znovu předsedou Panské sněmovny (1868–1869 a 1871–1879), souběžně nadále zasedal v Českém zemském sněmu. V letech 1872–1883 zastával funkci nejvyššího maršálka Českého království.^[7][8]

Tituly a ocenění

Po otcově úmrtí v roce 1827 se stal nositelem titulu knížete s nárokem na oslovení Jeho Jasnost (Seine Durchlaucht). V roce 1852 obdržel Řád zlatého rouna^[9][10] a o rok později byl jmenován c. k. tajným radou. V roce 1863 získal velkokříž Řádu sv. Štěpána. Jako hlava rodu Auerspergů byl též uživatelem dalších čestných hodností a titulů.^[11]

Majetkové a rodinné poměry

Zámek Vlašim, hlavní sídlo knížete Karla Auersperga

Po otci byl dědicem panství Vlašim a dalších statků. K velkostatku Vlašim patřilo 4 864 hektarů půdy a v době jeho otce byla hodnota vyčíslena na jeden milión zlatých.^[12] Zámek Vlašim prošel za knížete Karla Auersperga stavebními úpravami, protože rodina zde příležitostně sídlila.^[13]

Ve Vlašimi se 18. srpna 1851 oženil s uherskou šlechtičnou Ernestinou hraběnkou Festetiscovou z Tolny (1831–1901),^[14] pozdější c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Její starší sestra Johanna se později provdala za Karlova bratra Adolfa. Manželství Karla a Ernestiny zůstalo bezdětné,^[15] dědicem knížecího titulu a velkostatků v Čechách se stal synovec Karel Alexandr (1859–1927).

Díky sňatkům svých starších sester byl Karel spřízněn s několika dalšími významnými osobnostmi, jeho švagry byli c. k. generál jezdectva hrabě Heřman z Nostic-Rienecku (1812–1895) nebo český a říšský poslanec Kristián Koc z Dobrše (1806–1883). Karlův mladší bratr Alexander (1818–1866) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti c. k. generálmajora.