Adolf z Auerspergu

Adolf Vilém Karel Daniel princ z Auerspergu (německy Adolf Wilhelm Carl Daniel Prinz von Auersperg, 21. července 1821, Vlašim^[1] – 5. ledna 1885, zámek Goldegg) byl česko-rakouský šlechtic, v letech 1871–1879 byl ministerským předsedou Předlitavska, liberálně a protiklerikálně orientovaným.^[2] Jeho starší bratr kníže Karel Vilém (1814–1890) byl rakouským ministerským předsedou v letech 1867–1868.^[3]

Stručná fakta Auerspergu, Prezident nejvyššího účetního dvora Předlitavska ...

Adolf Karel Daniel, kníže z Auerspergu


Prezident nejvyššího účetního dvora Předlitavska
Ve funkci: 1879 – 1885
Panovník	František Josef I.


7. ministr vnitra Předlitavska
Ve funkci: 4. července 1878 – 15. února 1879
Panovník	František Josef I.
Předseda vlády	Adolf z Auerspergu (zároveň)
Předchůdce	Josef Lasser
Nástupce	Eduard Taaffe


9. předseda vlády Předlitavska
Ve funkci: 26. listopadu 1871 – 15. února 1879
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Ludwig von Holzgethan
Nástupce	Karl von Stremayr


Zemský prezident (místodržící) Salcburska
Ve funkci: 1870 – 1871
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Arnošt Gourcy-Droitaumont
Nástupce	Zikmund Ignác z Thun-Hohensteinu


Nejvyšší zemský maršálek Českého království
Ve funkci: 1867 – 1870
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Edmund z Hartigu
Nástupce	Albert Karel z Nostic-Rienecku


Narození	21. července 1821 Vlašim Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	5. ledna 1885 (ve věku 63 let) zámek Goldegg Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	pohřební kaple Auerspergů ve Vlašimi
Choť	I. (1845) Johana Aloisie Mladotová ze Solopisk (1820–1849) II. (1857) Johana Festeticsová z Tolny (1830–1884)
Rodiče	Karel Vilém II. z Auerspergu (1781–1827) Frederika Luisa Henrieta z Lenthe (1791–1860)
Děti	1. Karel Maria Alexander (1859–1927) 2. Johana, provdaná z Rohanu (1860–1922) 3. Arnoštka (1862–1935) 4. Aglaë, provdaná Kinská (1868–1919) 5. František (1869–1918)
Příbuzní	bratr: Karel Vilém z Auerspergu (1814–1890) vnuk: Adolf z Auerspergu (1886–1923) vnuk: Karel z Auerspergu (1895–1980) vnučka: Johana z Auerspergu, provdaná z Meranu (1890–1967)
Sídlo	Praha III (od 1868) Praha III
Profese	politik a státní úředník
Ocenění	rytíř Řádu zlatého rouna (1878) Nejvyšší řád Kristův rytíř Řádu sv. Řehoře Velikého
Commons	Adolf von Auersperg (1821-1885)
1871 čestný občan Salcburku
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zavřít

Životopis

Pocházel z knížecího rodu Auerspergů, narodil se na zámku Vlašim jako třetí syn knížete Karla Viléma II. z Auerspergu. Jako externista studoval práva na Karlově univerzitě v Praze (1838–1840). Studia nedokončil a v roce 1841 vstoupil v hodnosti podporučíka do rakouské armády. V roce 1845 byl povýšen na nadporučíka u 8. kyrysnického pluku v Poděbradech^[4] a zúčastnil se bojů během revolučních let 1848–1849. Pak z armády odešel, do aktivní služby se ale vrátil již v roce 1850. V roce 1854 byl povýšen na rytmistra u 5. pluku dragounů^[5] a z vojska nakonec odešel v roce 1857 v hodnosti majora. Poté byl zvolen do Českého zemského sněmu jako člen Konstituční strany velkopanské (1860). Roku 1867 byl zvolen nejvyšším zemským maršálkem (Oberstlandmarschall) Českého království.^[6] Již v této době se projevil nedostatek jeho vzdělání a schopností k citlivým politickým jednáním. Navzdory tomu jeho kariéra pokračovala a v roce 1870 byl jmenován zemským místodržitelem Salcburska.^[7]

Jako přední představitel vídeňského centralismu nahradil roku 1871 Adolf z Auerspergu Karla von Hohenwarta ve funkci ministerského předsedy pro předlitavskou polovinu císařství,^[8] poté, co se Hohenwartovy plány na větší slovanskou autonomii nepodařilo naplnit. Roku 1873 schválilo Auerspergovo ministerstvo zákon o volební reformě a přistoupilo k programu protiklerikální legislativy. Adolf Auersperg byl jako předseda vlády strůjcem politiky namířené především proti českým státoprávním snahám, faktickým realizátorem tohoto směru byl ministr Josef Lasser von Zollheim. Politické skandály a vnitrostranické rozepře ohledně rakouské okupace Bosny a Hercegoviny jej v roce 1879 nakonec přiměly k abdikaci. Auerspergova rezignace znamenala konec německého liberalismu v rakouské politice po zbytek trvání císařství. Po rezignaci na post premiéra zastával v letech 1879–1885 funkci prezidenta Nejvyššího účetního dvora. V nejvyšších funkcích jednal s vojenskou přímočarostí a disciplínou, chyběl mu diplomatický takt a neměl příliš mnoho přátel.^[9]

Rodina

Adolf z Auerspergu byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil v roce 1845 v Praze s baronkou Aloisií Mladotovou ze Solopisk (1820–1849), dámou Řádu hvězdového kříže, která pocházela ze staré české šlechty. První manželství zůstalo bezdětné, podruhé se Adolf oženil v roce 1857 ve Vlašimi s uherskou šlechtičnou hraběnkou Johannou Festeticsovou z Tolny (1830–1884), která se později stala c. k. palácovou dámou a také dámou Řádu hvězdového kříže. Její mladší sestra Ernestina se již předtím stala manželkou Adolfova staršího bratra knížete Karla Viléma z Auerspergu. Z druhého Adolfova manželství se narodilo pět dětí.^[10]

1. Karel 9. kníže z Auerspergu (26. února 1859 – 19. října 1927), c. k. tajný rada, plukovník, dědičný člen panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatku Vlašim, manž. 1885 Eleonora Breunner-Enkevoirth (28. července 1864 – 20. ledna 1920)
2. Johanna (17. září 1860 – 17. února 1922), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, nositelka Alžbětina řádu, manž. 1885 Alain Benjamin kníže Rohan (8. ledna 1853 – 24. února 1914), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen panské sněmovny, poslanec českého zemského sněmu, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatku Sychrov
3. Ernestina (1862–1935), nositelka Alžbětina řádu, čestná dáma Ústavu šlechtičen v Brně
4. Aglaja (28. března 1868 – 10. května 1919), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1892 Ferdinand Vincenc hrabě Kinský z Vchynic a Tetova (8. září 1866 – 3. února 1916), c. k. tajný rada, komoří, podplukovník, nejvyšší štolba císařského dvora, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatků Horažďovice a Moravský Krumlov
5. František Maria (11. prosince 1869 – 19. ledna 1918), MUDr., c. k. poručík, manž. 1899 Florence Ellsworth Hazard (25. prosince 1882 – 10. prosince 1960), rozvedli se v roce 1915

Díky sňatkům svých starších sester byl Adolf spřízněn s několika dalšími významnými osobnostmi, jeho švagry byli c. k. generál jezdectva hrabě Heřman z Nostic-Rienecku (1812–1895) nebo český a říšský poslanec Kristián Koc z Dobrše (1806–1883).

Jeho nejstarší bratr Karel Vilém z Auerspergu (1814–1890) byl také vlivným politikem, Adolfa předcházel ve funkci rakouského ministerského předsedy (1867–1868) a následoval jej v úřadu nejvyššího maršálka Českého království (1872–1883). Prostřední z bratrů Alexander (1818–1866) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti generálmajora.

Adolfovým majetkem byl zámek Goldegg v Dolním Rakousku, kde také zemřel. V Čechách vlastnil velkostatek Libouň. Pohřben byl v rodové hrobce Auerspergů ve Vlašimi.

Tituly a ocenění

Jako mladší syn knížete užíval od narození titul prince s nárokem na oslovení Jeho Jasnost (Seine Durchlaucht), v soudobých pramenech je ale často uváděn jako kníže. Od roku 1868 měl hodnost c. k. tajného rady a v roce 1869 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny. V roce 1878 se stal rytířem Řádu zlatého rouna.^[11] Kromě toho byl nositelem dalších vysokých vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí. Získal čestné občanství v několika městech monarchie (Salcburk, Liberec, Aš, Duchcov, Zell am See, Trzebinia).^[12]