Kristián Kryštof Clam-Gallas
česko-rakouský maršálek From Wikipedia, the free encyclopedia
česko-rakouský maršálek From Wikipedia, the free encyclopedia
Kristián Kryštof hrabě z Clam-Gallasu (3. září 1771 Praha – 21. srpna 1838 Planá)[1] byl český šlechtic. Byl nejvyšším maršálkem Českého království a předsedou Společnosti vlasteneckých přátel umění.
| Kristián Kryštof z Clam-Gallasu | |
|---|---|
 Kristián Kryštof z Clam-Gallasu | |
| Nejvyšší maršálek Českého království | |
| Ve funkci: 17. březen 1831 – ? | |
| Panovník | František I., Ferdinand V. |
| Předchůdce | František Josef z Vrtby |
| Prezident Společnosti vlasteneckých přátel umění | |
| Ve funkci: 1830 – 1838 | |
| Předchůdce | František Josef ze Šternberka a Manderscheidu |
| Nástupce | Ervín Felix hrabě Nostic-Rieneck |
| Narození | 1. září 1771, 3. září 1771 nebo 1. září 1770 Praha  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 21. srpna 1838 Planá  Rakouské císařství |
| Místo pohřbení | Gallasovská a Clam-Gallasovská hrobka v Hejnicích |
| Národnost | česká |
| Choť | Josefína Karolína z Clary-Aldringenu |
| Rodiče | Kristián Filip z Clam-Gallasu a Marie Karolína Josefa Šporková |
| Děti | Eduard z Clam-Gallasu Kristiana z Clam-Gallasu Karolina z Clam-Gallasu |
| Příbuzní | Aloisie z Clam-Gallasu a Marie Aloisie z Clam-Gallasu (sourozenci) František z Clam-Gallasu, Edina z Clam-Gallasu a Clotilda Festetics de Tolna (vnoučata) |
| Profese | mecenáš |
| Commons | Christian Christoph Clam-Gallas |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se v Praze jako nejstarší syn Kristiána Filipa z Clam-Gallasu a jeho manželky Marie Karolíny Josefy, rozené Šporkové.
Po smrti svého otce se stal dědicem rodového majetku a podobně jako otec i on podporoval rozvoj hudby a výtvarného umění a sám také maloval.[2] Udržoval například pravidelný orchestr a zval významné hudebníky té doby, jako byl například Ludwig van Beethoven.[3] Ten pro manželku Kristiána Kryštofa (v té době ještě snoubenku), hraběnku Josefinu Karolínu z Clary-Aldringenu, která byla vynikající zpěvačkou, klavíristkou, hráčkou na mandolínu a byla také jednou z jeho lásek, tajně složil i dvě skladby pro cembalo a mandolínu a árii Ach krvelačný křivopřísežníku. Zřejmě se k ní však nikdy nedostala.[3][4][5]
S manželkou pořádal též koncerty i divadelní představení, a to jak v Praze, kde zdědil rodový palác v dnešní Husově ulici, tak také v Liberci či Frýdlantě.[5][2]
Kristián Kryštof byl k lidem laskavý a na svých panstvích podporoval rozvoj školství a vzdělání. Umožnil také několika nadaným synům svých poddaných vystudovat. Mezi ně patřili např. čeští malíři Josef Führich a Josef Quaisser.[6]
Hrabě Kristián Kryštof z Clam-Gallasu zemřel v Plané u Tachova, smuteční průvod se konal v Praze a následně byl pohřben v rodinné hrobce v Hejnicích.
Kristián Kryštof se přičinil o rozvoj lázní v Libverdě.[4] Byly postaveny nové lázeňské pavilony a objeveny i nové léčivé prameny.[7]
Započal také s rozšiřováním zámku v Obříství, který byl do té doby pouze jednokřídlý. Ovšem již v roce 1817 prodal v té době ještě rozestavený objekt císařskému generálovi baronu Františku Arnoštu Kollerovi. Ten byl mimo jiné znám tím, že byl členem eskorty, která doprovázela Napoleona do vyhnanství na ostrov Elba.[8]
Na Klamovce v Košířích (dnes součást Prahy 5) si po roce 1787 nechal postavit pozdně barokní zámeček. Jeho sochařská výzdoba, jejíž námětem byly mytologické postavy, měla pocházet z dílny Matyáše Brauna. Kolem zámku byla navíc vybudována šlechtická zahrada, která byla později přeměněna na anglický park.[5]
V parku zámečku navíc nechal kolem roku 1790 postavit Chrámek noci a poznání zvaný též „nebíčko” (to kvůli zaskleným otvorům v jeho kopuli, které budí dojem hvězdné oblohy) a též malý novogotický altán postavený v roce 1820.[5]
Původní zámeček ovšem – pravděpodobně v 19. století – zmizel.[5]
Rodiči Kristiána Kryštofa byli Kristián Filip z Clam-Gallasu a Marie Karolína Josefa Šporková.
S manželkou Josefínou Karolínou z Clary-Aldringenu (někdy zvanou Josefa), která pocházela z Teplic, měl pět dětí.[9]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
