Ladislav Rygl

Ladislav Rygl (16. července 1947 Polubný – 30. listopadu 2024^[1]) byl český sdruženář. V roce 1970 získal v severské kombinaci na mistrovství světa ve Vysokých Tatrách zlatou medaili a týž rok vyhrál anketu Sportovec roku. Na olympijských hrách v roce 1968 se umístil na 16. místě, v roce 1972 pak na 26. příčce. Jeho syn Ladislav Rygl mladší se také věnoval severské kombinaci.

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Ladislav Rygl
Narození	16. července 1947 Polubný
Úmrtí	30. listopadu 2024 (ve věku 77 let)
Povolání	sdruženář
Choť	Milena Chlumová
Děti	Ladislav Rygl mladší
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Přehled medailí
Mistrovství světa v klasickém lyžování
zlato	1970 Vysoké Tatry	SM + 10 km

Život

Ladislav Rygl pocházel z Kořenova, vsi která leží v horách těsně vedle lyžařského střediska Harrachova. Otec byl sportovně založený a tak vedle sportování a pořádání lyžařských závodů pomohl poměr ke sportu, zvláště lyžařskému, přenést i na syna. Byl též jeho prvním a nejdůležitějším trenérem. Do školy chodil v Kořenově, pak v Harrachově, kde při mezinárodních lyžařských závodech dostávali nejlepší závodníci sportovní třídy volno ze školy, aby mohli sledovat nejlepší světové závodníky. I to nastartovalo velmi aktivní přístup, který se přestěhováním do Tanvaldu, kde absolvoval gymnázium, již nezměnil. Vystudoval FTVS Univerzity Karlovy v Praze, kde závodil za Slavii Praha VŠ až do ukončení závodní kariéry. Byl v té době jedním ze členů velmi úspěšné skupiny sdruženářů, kterou vybral a vedl trenér Bohuslav Rázl. Jejich prvním větším úspěchem bylo umístění Ladislava Rygla na ME juniorů v Murau 1967 – 2. místo.

Zúčastnil se 2× ZOH (1968 Grenoble a 1972 Sapporo) jako aktivní závodník, později jako trenér ještě jednou. Svoji jedinou účast na mistrovství světa proměnil v roce 1970 v domácím prostředí ve Vysokých Tatrách ve vítězství. Mimo to v roce 1970 se ještě umístil ve světovém žebříčku kombiňáků, který byl vlastně předchůdcem hodnocení světových pohárů, na 2. místě. I na dalších mezinárodních závodech sbíral dobrá umístění, za zmínku mj. stojí 3. místo na Holmenkollenu (výsledek zatím od českých závodníků nepřekonaný), Falun – 2. místo, Reit im Winkl – 3. místo, Lahti – 4. místo, Universiáda v Lake Placid – 3. místo

Oceněn byl titulem zasloužilý mistr sportu. Za sportovní výkony byl též vyhlášen nejlepším sportovcem ČSSR pro rok 1970. Po MS 1970 utrpěl úraz. Následná operace meziobratlové ploténky znamenala pauzu a omezení v tréninku, což mělo za následek ukončení závodní kariéry v roce 1972.

Pracoval pak jako trenér sportovních tříd v Tanvaldě. Byl spoluzakladatelem a trenérem Střediska vrcholového sportu ve Vrchlabí, odkud vyšlo mnoho vynikajících reprezentantů. Dlouhou dobu pracoval i jako trenér juniorského družstva sdruženářů ČSSR. Po rušení těchto zařízení (Středisek vrcholového sportu ČSTV), odešel pracovat do Švýcarska, kde působil celkem 5 let nejprve jako reprezentační trenér u B-družstva a potom u A-družstva sdruženářů. Později působil jako trenér i v zařízení pro sportovní přípravu u lyžařů reprezentantů v Dukle Liberec a dva roky působil i ve funkci reprezentačního trenéra severské kombinace ČR. Velmi se podílel na sportovním růstu svého syna Ladislava, závodníka úspěšného v severské kombinaci.