Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky

Leopold Filip hrabě Kolowrat-Krakowsky, v českojazyčných pramenech uváděn též jako Leopold Filip Krakovský z Kolovrat, nebo Leopold Filip Kolowrat-Krakowský, v dobových pramenech zmiňován též jen coby Leopold Kolowrat (14. března 1852 Benátky – 19. března 1910 Vídeň^[1][2]) byl rakouský a český šlechtic z rodu Krakovských z Kolovrat a politik německé národnosti, na počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky
Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky
Majitel majorátu Týnec-Běšiny
Ve funkci: ? – 19. března 1910
Nástupce	Bedřich Kolowrat-Krakowský (správce)
Majitel majorátu Velké Dvorce (Přimda)-Košátky
Ve funkci: ? – 19. března 1910
Nástupce	Alexander Joseph Kolowrat-Krakowský
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1908 – 1910
Panovník	František Josef I.
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1907 – 1910
Panovník	František Josef I.
Stranická příslušnost
Členství	Německá agrární strana
Narození	14. března 1852 nebo 13. března 1852 Benátky Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	19. března 1910 (ve věku 58 let) Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Hrobka Kolowrat-Krakowských v Týnci
Choť	(1884) Nadine Huppmann von Valbella (1858–1942)
Rodiče	Leopold Krakowský z Kolowrat (1804–1863) a Natalie Blaszezynska (1828–1861)
Děti	Alexander Josef (1886–1927) Bertha, provd. Colloredo-Mansfeldová (1890–1982) Bedřich (1893–1920) Jindřich Vilém (1897–1996)
Příbuzní	vnuk: František Tomáš Kolowrat-Krakowský (1943–2004) děd: František Xaver Krakowský z Kolowrat (1783–1855) babička: Julie von Wildenstein-Wildbach (1786–1849) tchán: Josef Huppmann von Valbella
Profese	politik
Commons	Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a kariéra

Leopold Filip hrabě Krakowský z Kolowrat

Původ

Narodil se jako první syn v morganatickém manželství Leopolda Marii Kolowrat-Krakowského (1804–1863) a Natalie Blaszczyńské (1828–1861). Měl dva sourozence, z nichž bratr zemřel jako dítě.

Duel

Dne 5. května 1876 se zúčastnil posledního pistolového souboje v Praze, při němž zastřelil prince Viléma z Auerspergu (1858^[3]–1876).^{[pozn. 1]} Okolnosti duelu nebyly objasněny, ale podle některých pramenů se oba šlechtici dostali do sporu kvůli komtese Anně z Valdštejna.^{[1][3][pozn. 2]} Souboj nařídil Vilémův strýc, hlava knížecího rodu Auerspergů Karel Vilém (1814–1890) a došlo k němu v sadu Klamovka (od roku 1922 součást Prahy). Auersperga zasáhla třetí střela vpravo do břicha a následující den na následky zranění zemřel.^[3] Leopold následně odjel do Vídně, byl uvězněn v kasárnách, ale po udělení císařské milosti odcestoval do Spojených států amerických.^[3] V New Yorku se 18. března 1884 oženil s Nadine (1858–1942),^[2] dcerou tabákového magnáta Josefa Huppmanna von Valbella.^[3] Po uklidnění situace se manželé v roce 1887 vrátili do Rakouska-Uherska.^{[3][pozn. 3]}

Záliba v automobilech

Jeho velkou zálibou se staly automobily a v roce 1903 stal členem Rakouského automobilového klubu (ÖAC), o rok později jeho místopředsedou. Patřil i mezi organizátory mezinárodní automobilové výstavy ve Vídni a členem zakládající komise organizace Association Internationale des Automobile Clubs Reconnus (AIACR) v Paříži. V pozdějších letech se vlivem svého syna Alexandera, úspěšného motocyklového a automobilového závodníka, stal akcionářem společnosti Laurin & Klement. Akcie, stejně jako další majetek, přešel po Leopoldově smrti do rukou syna Alexandera.

Politická činnost

Na počátku století se zapojil i do zemské a celostátní politiky. Ve volbách v roce 1908 byl zvolen do Českého zemského sněmu v kurii venkovských obcí (volební obvod Tachov, Přimda).^[7][8] Politicky se uvádí jako člen Německé agrární strany.^[7][9] Vzhledem k trvalým obstrukcím se ovšem zemský sněm fakticky nescházel.

Ve volbách roku 1907 nastoupil též do Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kam byl zvolen za obvod Čechy 121. V parlamentu se zapojil do poslaneckého klubu Německý národní svaz, v jehož rámci patřil k Německé agrární straně.^[10]

Úmrtí

Na podzim 1909 vážně onemocněl. Odjel na léčebný pobyt do Nice, Monte Carla a Vídně.^[7] Tam 19. března 1910 zemřel.^[7] V Říšské radě ho nahradil Josef Mayer.^[10] Německý národní svaz pořádal v parlamentu k uctění zesnulého smuteční schůzi. Německá agrární strana vyslala svou delegaci na jeho pohřeb.^[11] Pohřeb se konal 24. března 1910 v domovském Týnci na Klatovsku. Účastnila se ho vysoká šlechta, čeští i sudetoněmečtí politici.^[12]

Vyznamenání

Byl mu udělen Řád železné koruny II. třídy.^[1]

Majetek

Zámek v Týnci

Převzal rodový majetek. Spravoval sídlo v Týnci, Meierhöfenu a Vídni a po smrti Hanuše Kolovrat-Krakowského převzal rovněž majorát Novohradských (panství Přimda-Košátky) a majorát Krakowských (panství Týnec-Běšiny). Patřil mu i Kolowratský palác a Nový Kolowratský palác v ulici Na příkopě č. 17 v Praze.

Rodina

Oženil se 18. března 1884 v New Yorku s Nadine (6. srpna 1858 Paříž – 30. července 1942 Mnichov), dcerou tabákového magnáta Josefa Huppmanna von Valbella. Měli sedm dětí (z nich tři ovšem zemřely v raném věku).^[1]

• 1. Alexander (29. 1. 1886 Bloomfield – 4. 12. 1927 Vídeň, pohřben v Týnci)
  • ∞ 30. duben 1923 Vídeň Sofie Nikolajevna Trubecká (4. 2. 1900 – 25. 4. 1938)
• 2. Jindřich Ottakar Lev (31. 12. 1887 Týnec u Klatov^[13] – 28. 6. 1889^[14], pohřben v Týnci)
• 3. Kateřina Berta (14. 1. 1889 Týnec^[15] – 15. 1. 1889^[16], pohřbena v Týnci), dvojče
• 4. Berta Kateřina (14. 1. 1889 Týnec^[15] – 18. 1. 1889^[17], pohřbena v Týnci), dvojče
• 5. Berta Jindřiška Kateřina Nadine (21. 6. 1890 Týnec^[18] – 28. 1. 1982 Auch, Francie)
  • ∞ 10. srpen 1909 Vídeň, rozvedeni 1926 Jeroným (Hieronymus) Colloredo-Mannsfeld (3. 11. 1870 Dobříš - 29. 8. 1942 Praha)
    • nemanželské dítě se zpěvákem Rolandem Hayesem: Maria Dolores Kolowrat-Krakowská ∞ 29. 8. 1949 kníže Jurij Ostasenko-Bogdanoff (* 28. 1. 1928 Leningrad)
• 6. Bedřich (22. 7. 1893 Týnec^[19] – 16. 11. 1920 Zámek Diana v Rozvadově-Dianě, pohřben v Týnci)
• 7. Jindřich Vilém (27. 7. 1897 Týnec^[20] – 19. 1. 1996 Praha), československý velvyslanec v Turecku (1946–1948)
  • 1. ∞ 8. srpen 1929 Praha Sofie Nikolajevna Trubecká (4. 2. 1900 – 25. 4. 1938), vdova po bratru Alexandrovi
  • 2. ∞ 21. květen 1942 Marie Klimtová (21. 10. 1907 Bratřínov u Prahy – 1991), její děti:
    • 1. Jindřich (* 25. 8. 1933 Praha) ∞ Elisabeth Smith
    • 2. Arnošt (Ernest, * 21. 2. 1935 Praha), partnerka Barbara Newell, americká velvyslankyně při UNESCO v Paříži
    • 3. Marie (* 31. 5. 1936 Praha) ∞ Brooks Evans
    • 4. Eva (* 12. 6. 1938 Praha) ∞ 14. květen 1959 John Hushes
    • 5. František Tomáš, (25. 2. 1943 Praha – 26. 6. 2004 Praha), partnerka Dominika, rozená Perutková (* 26. 2. 1966 Praha)