Magnus Cort
dánský cyklista From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Magnus Cort Nielsen (* 16. ledna 1993) je dánský profesionální silniční cyklista jezdící za UCI ProTeam Uno-X Mobility.[6]
Remove ads
Kariéra
Orica–GreenEDGE (2015–2017)
V červenci 2015 tým Orica–GreenEDGE oznámil, že s Cortem podepsali tříletou smlouvu od sezóny 2015.[2] V srpnu 2016 byl jmenován na startovní listině Vuelty a España 2016.[7] V závodu vyhrál etapy 18 a 21, obě z hromadného sprintu.[8]
Astana (2018–2019)
V srpnu 2017 bylo oznámeno, že Cort podepsal dvouletý kontrakt s týmem Astana od sezóny 2018.[3] V červenci 2018 byl jmenován na startovní listině Tour de France 2018.[9] 22. července Cort vyhrál patnáctou etapu závodu poté, co byl po většinu dne v úniku. 8 km před cílem zaútočil a dojel dvojici na čele závodu, Jon Izagirre a Bauke Mollema. Cort byl nejrychlejším závodníkem z této trojice v závěrečném sprintu a vyhrál tak svou první etapu na Tour de France v kariéře.[10]
EF Pro Cycling (2020–2023)
V srpnu 2019 bylo oznámeno, že Cort podepsal dvouletý kontrakt s UCI WorldTeamem EF Pro Cycling od sezóny 2020.[4]
V průběhu Vuelty a España 2021 Cort vyhrál 3 etapy a byl jmenován nejbojovnějším jezdcem závodu.[11] Nejprve vyhrál šestou etapu, v jejímž cíli jen těsně udržel náskok na rychle se blížícího Primože Rogliče.[12] K triumfu měl nakročeno i v jedenácté etapě, tam však byl na závěrečném stoupání na Valdepeñas de Jaén dojet 300 m před cílovou páskou.[13] O den později si však už vítězství nenechal ujít, když v cíli dvanácté etapy vyhrál hromadný sprint z prořídlého pelotonu před Andreou Bagiolim.[14] Další, již třetí etapové vítězství v závodu získal v devatenácté etapě, když po skvělé práci, kterou mu poskytl týmový kolega Lawson Craddock, v cíli vyhrál sprint malé vedoucí skupiny o vítězství před Quinnem Simmonsem a Ruiem Oliveirou.[15] Vueltu zakončil druhým místem v závěrečné časovce, v níž si lepší čas připsal pouze vítěz etapy a celkový vítěz závodu Primož Roglič.[11]
Na startu Tour de France 2022 v Dánsku posbíral Cort všechny dostupné body do vrchařské soutěže a stal se prvním držitelem puntíkovaného dresu v závodu.[16] Po dni odpočinku, v jehož průběhu se závodu vrátil do Francie, Cort pokořil rekord, který před ním držel Federico Bahamontes, v počtu vyhraných po sobě jdoucích vrchařských prémií.[17] V páté etapě se Cort dostal znovu do úniku, tentokrát však i se svým týmovým kolegou Neilsonem Powlessem, jenž měl šanci získat žlutý dres. Ke konci etapy sice z úniku odpadl, ale i přesto získal druhou cenu bojovnosti v průběhu závodu.[18] V deváté etapě ztratil puntíkovaný dres, ale i tak se v desáté etapě dostal znovu do úniku. Na čele závodu dojel až do cíle, kde ve fotofiniši přesprintoval Nicka Schultze a vyhrál svou druhou etapu na Tour de France v kariéře.[19] Na začátku třetího týdne byl Cort donucen odstoupit po pozitivním testu na covid-19. Poprvé v kariéře tak předčasně opustil jednu ze tří Grand Tours.[20]
Uno-X Mobility (2024–)
V srpnu 2023 bylo oznámeno, že Cort podepsal tříletý kontrakt s UCI ProTeamem Uno-X Pro Cycling Team, později přejmenovaném na Uno-X Mobility, od sezóny 2024.[5]
Remove ads
Hlavní výsledky
- 2011
- Národní šampionát
- Course de la Paix Juniors
- Kroz Istru
- 3. místo celkově
- Tour de la Région de Łódź
- 5. místo celkově
- Trofeo Karlsberg
- 8. místo celkově
- Rothaus Regio-Tour International
- 9. místo celkově
- 2012
- Národní šampionát
- 2. místo silniční závod do 23 let
- 3. místo Post Cup Odder
- 3. místo Tønder GP
- 2013
- Thüringen Rundfahrt der U23
- Tour de la Province de Liège
- vítěz 1. etapy
- 3. místo Ronde van Vlaanderen Beloften
- 3. místo Himmerland Rundt
- Danmark Rundt
- 9. místo celkově
- vítěz etap 1 a 4
- 10. místo Hadeland GP
- 2014
- Ronde de l'Oise
- Istrian Spring Trophy
- vítěz Himmerland Rundt
- vítěz Destination Thy
- vítěz Ringerike GP
- Danmark Rundt
- vítěz 1. etapy
- Tour des Fjords
- 5. místo Volta Limburg Classic
- 6. místo Eschborn–Frankfurt City Loop U23
- 2015
- Národní šampionát
- 4. místo silniční závod
- Danmark Rundt
- 10. místo celkově
- 10. místo GP Ouest–France
- 2016
- Vuelta a España
- vítěz etap 18 a 21
- Danmark Rundt
- 2. místo celkově
- vítěz 2. etapy
- Národní šampionát
- 4. místo silniční závod
- 5. místo Grand Prix Impanis-Van Petegem
- 7. místo Grosser Preis des Kantons Aargau
- 9. místo Gran Premio Bruno Beghelli
- 2017
- vítěz Clásica de Almería
- Volta a la Comunitat Valenciana
- vítěz 3. etapy
- 2. místo RideLondon–Surrey Classic
- 10. místo Gran Premio Bruno Beghelli
- 2018
- Tour de France
- vítěz 15. etapy
- BinckBank Tour
- vítěz 5. etapy
- Tour de Yorkshire
- vítěz 2. etapy
- Kolem Ománu
- vítěz 4. etapy
- Dubai Tour
- 8. místo Milán – San Remo
- 2019
- Deutschland Tour
- Paříž–Nice
- vítěz 4. etapy
- 2020
- Étoile de Bessèges
- Vuelta a España
- vítěz 16. etapy
- 2021
- Vuelta a España
- Paříž–Nice
- vítěz 8. etapy
- Route d'Occitanie
- vítěz 4. etapy
- 2022
- Tour de France
- O Gran Camiño
- vítěz 1. etapy
- Národní šampionát
- 2. místo časovka
- Danmark Rundt
- 5. místo celkově
- 6. místo Maryland Cycling Classic
- 2023
- Giro d'Italia
- vítěz 10. etapy
- Danmark Rundt
- 3. místo celkově
- 7. místo Figueira Champions Classic
- Volta ao Algarve
- 2024
- Critérium du Dauphiné
- vítěz 2. etapy
- Národní šampionát
- 5. místo silniční závod
- Kolem Norska
- 8. místo celkově
- Tour de France
Výsledky na Grand Tours
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads