Maternální mikrochimerismus

Maternální mikrochimerismus je typ mikrochimerismu, při kterém se vyskytuje populace buněk s mateřskou genetickou informací v organismu potomka.^[1] K přenosu maternálních buněk dochází během těhotenství^[2] a po narození během kojení.^[3] Tyto buňky poté v jedinci můžou setrvávat až do dospělosti^[4] a přecházet do dalších generací.^[5]

Ustanovení maternálního mikrochimerismu

K ustanovení maternálního mikrochimerismu dochází během těhotenství, kdy buňky matky putují z krve matky skrze placentu do krevního oběhu a tkání plodu (transplacentární přenos).^[2] Proces migrace maternálních buněk není přesně známý, ale nejspíše závisí na různých adhezních molekulách, např. na některých integrinech, ale i růstových faktorech a cytokinech spouštějících určité signální dráhy.^[6] Maternální buňky jsou v plodu detekovatelné u lidí již od druhého trimestru.^[7]

Mimo těhotenství dochází k migraci maternálních buněk také během laktace.^[3] Buňky se dostávají do mléčné žlázy z krve a z trávicího traktu matky.^[8] Během kojení jsou poté buňky uvolněny z mléčné žlázy do mléka pravděpodobně tlakem vznikajícím během sání.^[9] Buňky z mateřského mléka se poté dostávají skrze střevní epitel transepiteliální migrací do dalších orgánů potomka, kde se usídlují a mohou zde setrvávat do dospělosti.^[10]

Výskyt a typ maternálních buněk

Maternální buňky můžeme najít v různých lymfoidních i nelymfoidních orgánech potomka. Jedná se zejména o tenké střevo, Peyerovy pláty,^[3] slezinu, brzlík, kostní dřeň, játra,^[4] plíce, lymfatické uzliny, srdce, mozek,^[11] ledviny, pankreas, kůži,^[12] a žaludek.^[13]

Jedná se o buňky imunitní^[14] a kmenové.^[15] Z buněk imunitních jsou v orgánech potomka přítomny nejvíce T lymfocyty, ale i B lymfocyty, monocyty/makrofágy, NK buňky^[14] a granulocyty.^[16] Mimo toho byly v tkáních potomka identifikovány také kmenové buňky hematopoetické a mesenchymální linie. Zdá se, že tyto kmenové a progenitorové buňky jsou nutné k zachování mikrochimerismu v organismu.^[15]

Vliv maternálního mikrochimerismu na organismus potomka

Vliv maternálního mikrochimerismu je stále diskutován. Na jednu stranu je výskyt maternálních buněk v organismu spojován s benefity na imunitní systém potomka. Maternální buňky by mohly zastupovat funkci nedovyvinutého imunitního systému (a to zejména jeho adaptivní části) v raných fázích života novorozenců, kompenzovat genetické poruchy nejen imunitního systému, a dokonce se podílet na jeho vývoji. Na druhou stranu je výskyt maternálních buněk také spojován s vyšší frekvencí výskytu různých autoimunitních chorob, jako jsou diabetes 1. typu, myositidy, neonatální lupus, systémová sklerodermie či biliární atrézie.^[17]

Efekt maternálního mikrochimerismu závisí na různých faktorech, jako je typ maternálních buněk, čas uběhlý od ustanovení mikrochimerismu a věk jedince. Asi největší vliv na to, jak budou maternální buňky v těle potomka působit, má maternálně-fetální histokompatibilita,^[17] která zároveň ovlivňuje i počet maternálních buněk v potomkovi.^[18]