Millesimovský palác (Panská)

Možná hledáte: Millesimovský palác v Celetné ulici.

Millesimovský palác, též Lämelův palác, Prager Tagblatt či U tří černých hvězd, je jednopatrová klasicistní budova palácového typu čp. 896/II v ulici Panská č.o.8, na Novém Městě v městské části Praha 1, chráněná jako kulturní památka České republiky.^[1]

Millesimovský palác v Panské ulici
Millesimovský palác v Panské ulici
Účel stavby
Palác, tiskárna
Základní informace
Sloh	Klasicismus
Architekti	Vojtěch Ignác Ullmann, (Matěj Blecha přístavba)
Výstavba	60. léta 19. století
Materiál	Zdivo
Stavebník	Millesimové (Cavrianiové)
Poloha
Adresa	Panská 896/8 Praha 1, Nové Město 110 00  Praha 1, Česko Česko
Ulice	Panská a V Cípu
Souřadnice	50°5′3,84″ s. š., 14°25′37,56″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	40000/1-1157 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Millesimovský palác v roce 2019

Nejstarší zmínka o parcele z roku 1377 připomíná zahradu domu měšťana Konráda Hausera. V 15. století byla parcela rozdělena pro pět domků, z nichž nárožní čp. 896/I vlastnil nejvyšší hofmistr krále Jiřího z Poděbrad, Jindřich z Dubé. Další domy vlastnili Kolovratové z Bezdružic, kteří také podnikli renesanční přestavbu. V letech 1570–1600 se dům nazýval U tří černých hvězd a byl majetkem Albrechta Kolovrata-Krakovského a Hynka Valdštejna na Vranově.

Při švédském bombardování roku 1648 byl dům poškozen. V raně barokní podobě se palác roku 1690 dostal do majetku hraběnky Johanny Barbory Eusebie Carretto-Cavrianiové z Millesima, která jej spojila se svými sousedními domy 896b/I a 896c/I. Jako šosovní dům se zahradou zdědil dům 896a roku 1699 Barbořin starší (nevlastní) syn Jan Ignác hrabě Carretto-Cavriani di Millesimo (̹zemřel 1740), zatímco dům 896c dědil mladší (vlastní) syn Jan Bernard Carretto-Cavriani di Millesimo (zemřel 1724).

Oba domy byly opět poškozeny dělostřelbou, a to při obléhání Prahy pruskými vojáky roku 1757. Poté byly sjednoceny do klasicistní podoby jediného domu v majetku hraběte Adolfa z Kounic, jehož vnuk roku 1860 dům prodal Sofii von Lämel, podle níž se dům jmenoval, poté, co jej dala zásadně přestavět a přistavět vozovnu, konírnu a sklad. Autorem architektonického návrhu přestavby byl Vojtěch Ignác Ullmann.

V zadní části parcely přistavěl v letech 1905–1906 Matěj Blecha dvoupatrovou administrativní budovu pro deník Prager Tagblatt. K této budově po roce 1929 přibyla tiskárna tiskařské firmy J. Mercy a syn.

Zajímavosti

• V redakci deníku působili v letech 1914–1939 novináři Egon Erwin Kisch, Max Brod, Alfred Polgar, Joseph Roth, Johannes Urzidil, k přispěvatelům patřili Martin Feuchtwanger nebo Alfred Döblin.
• Podle prognózy studentského projektu Pražská památková realita Ústav dějin umění AV ČR je palác, společně s dalšími okolními paláci odsouzen ke zkáze.^[2]

Pamětní deska E. E. Kische

Okolí

V nedalekém okolí paláce nacházejí také další zajímavosti:

• Kounický palác, sídlo Muzea Alfonse Muchy (Panská ulice)
• Neubergovský palác, sídlo brazilského velvyslanectví (Panská ulice)
• Palác Riesů ze Stallburgu, sídlo argentinského velvyslanectví v Praze (Panská ulice)
• Palác Sylva-Taroucca (Na Příkopě)
• Nový Kolowratský palác, (Na Příkopě)
• Palác Myslbek (Na Příkopě)