Motorový vůz 810
česká a slovenská řada motorových vozů From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Motorové vozy řady 810 (do 1. ledna 1988 řada M 152.0, prototypy zcela původně řada M 151.0) jsou nejrozšířenějšími českými železničními motorovými vozy. Jsou využívány jako hnací vozy na regionálních tratích s menším počtem cestujících. Celkem bylo vyrobeno 680 vozů této řady, z toho dva širokorozchodné (původně řada M 152.5, nyní 810.8).
Vozy řady 810 vyráběla Vagónka Studénka pro ČSD v letech 1975–1982 (prototypy v roce 1973). Od poloviny 90. let 20. století jsou v obou nástupnických organizacích (ČD a ŽSR, později ZSSK) modernizovány na různé typové řady. Část vozů je v původním stavu doposud v provozu. Některé vozy se dostaly do rukou soukromých dopravců.
Remove ads
Konstrukce
Samonosná, z oceli svařovaná vozová skříň vozu je lehké stavby a je usazena na dvou jednonápravových podvozcích.
Vozy jsou poháněny hnacím soustrojím umístěným pod podlahou a sestávajícím z nepřeplňovaného vznětového motoru LIAZ ML 634, automatické hydromechanické převodovky Praga 2 M 70, kloubového hřídele a jedné nápravové reverzační převodovky. První dva komponenty byly převzaty z tehdy vyráběných autobusů Karosa ŠM 11. Převodovka se skládá ze vstupního hydrodynamického měniče s možností mechanického překlenutí a dvoustupňové předlohové převodovky. Je upravena pro železniční provoz (zvětšením násobnosti hydrodynamického měniče, zablokováním ústrojí pro změnu směru jízdy v poloze vpřed, zesílením chlazení oleje, úpravou ovládání pro palubní napětí 48 V aj.). Změna směru jízdy se odehrává v nápravové reverzační převodovce.
Motorový vůz je uvnitř rozdělen na dvě stanoviště strojvedoucího, dva nástupní prostory (na předním je WC, elektrický rozvaděč a zavazadlový kout s pěti sklopnými sedadly) a uprostřed velkoprostorový oddíl pro cestující. Ten poskytuje 50 míst k sezení v uspořádání 2+3; zavazadlové police jsou příčné. Čela vozu jsou neprůchozí. Vstupní dveře jsou ovládány pneumaticky (odblokování jedné či druhé strany s následným individuálním otevřením + centrální zavírání). Vůz je vytápěn teplovzdušně, přednostně odpadním teplem motoru (z chladicí vody) a může být spolu s chladicím okruhem motoru předehříván nezávislým naftovým generátorem.
Vozy jsou vybaveny spojovací zásuvkou. Lze pomocí ní ovládat dveře soupravy z jednoho stanoviště a nabíjet baterie až dvou přívěsných vozů, neslouží však k mnohočlennému řízení (mj. proto, že ovládání motoru je čistě mechanické).
Kvůli škrtům v rozpočtu[zdroj?] je vůz vybaven pouze jednoduchými skly s vyklápěcí horní částí, ačkoliv rám je připraven na dvojitá okna. Některým vozům byla nakonec upravena okna na polospouštěcí.
Remove ads
Vývoj, výroba a provoz



Jelikož se nezdařila náhrada již nevyhovujících motorových vozů M 131.1 řadou M 240.0 (dnes řada 820), byl vypracován projekt nového dvounápravového motorového vozu poháněného spolehlivým autobusovým motorem. Ten byl v roce 1971 spolu s automatickou převodovkou zkušebně namontován do dvou vozů M 131.1, které byly přeznačeny na řadu M 131.3. Jelikož se řešení osvědčilo, byly v roce 1973 ve Vagónce Studénka vyrobeny dva prototypy nových vozů s těmito komponenty označené jako M 151.0. Jeden z nich byl podroben zkouškám, druhý byl již brzy po vyrobení nasazen do zkušebního provozu. Vzhledem k nedodržení hmotnosti při výrobě musely být oba vozy v roce 1974 přeznačeny na řadu M 152.0. Sériová výroba byla zahájena v roce 1975.
ČSD původně plánovaly odebrat 150 (dle jiného zdroje 300) vozů řady M 152.0. Ty měly sloužit na krátkých lokálních tratích s menšími počty přepravených cestujících. Vzhledem k tomu, že nebyla zahájena sériová výroba motorových vozů M 474.0 (dnes řada 860), jež měly zajistit místní dopravu na dlouhých regionálních drahách, byl počet vyrobených vozů M 152.0 zněkolikanásoben na výsledných 680 kusů (z toho dva širokorozchodné). Sériová výroba probíhala v letech 1975–1982 v šesti výrobních sériích. Hlavně díky velkému počtu modernizací, které proběhly po roce 2000, se počet vozů v původním stavu zmenšil na přibližně čtvrtinu a v roce 2015 tak jezdí už jen na některých tratích v Česku (nejvíce např. na tratích Rakovník – Bečov nad Teplou, Čerčany – Světlá nad Sázavou, Trhový Štěpánov – Benešov u Prahy a v okolí Klatov. Na Slovensku už nejsou v provozu vozy v původním provedení, byly rekonstruovány na řady 811–813 nebo prodány. Několik vozů vlastní soukromí dopravci KŽC Doprava, GW Train Regio nebo Railway Capital. V roce 2017 prodaly České dráhy čtyři motorové vozy 810 polskému dopravci SKPL Cargo.[3] Další čtyři vozy byly tomuto dopravci prodány v letech 2024–2025.[4]
České dráhy plánovaly označit řady 809 a 810 s novými dílčími úpravami obchodním jménem RegioMouse. Pojmenování mělo navázat na obdobné názvy jiných vozidel ČD, které vychází z říše živočichů (CityElefant, InterPanter, apod.). První vozy RegioMouse se na kolejích měly objevit v létě 2018.[5]
V roce 2024 se objevily zprávy o postupném vyřazení těchto jednotek (a jejích variant) z provozu, výhledově se tak mělo stát po roce 2030; dle Českých drah šlo ale pouze o hrubý odhad.[6]
Remove ads
Nasazení
- Středočeský kraj
- Pečky – Kouřim
- Čáslav – Třemošnice
- Čerčany – Zruč nad Sázavou (některé vlaky)
- Benešov u Prahy – Vlašim – (Trhový Štěpánov (sezónní provoz))
- Benešov u Prahy – Sedlčany
- Zadní Třebaň – Lochovice
- Rožmitál pod Třemšínem – Březnice (sezónní provoz)
- Praha-Smíchov – Hostivice – Rudná u Prahy
- Hostivice – Noutonice – (Slaný)
- Rakovník – Bečov nad Teplou (některé vlaky)
- Kralupy n. Vltavou - Slaný
- Kralupy n. Vltavou - Neratovice
- Kralupy n. Vltavou - Velvary
- Kralupy n. Vltavou - Louny
- Pečky - Plaňany
- Karlovarský kraj
- (Cheb) – Aš – Aš město
- Loket – Chodov – Nová Role
- Karlovy Vary – Merklín
- Bečov nad Teplou – Horní Slavkov-Kounice
- Ústecký kraj
- Benešov nad Ploučnicí – Kamenický Šenov (sezónní provoz)
- Děčín – Krupka (sezónní provoz)
- Varnsdorf pivovar Kocour - Jedlová
- Rumburk - Panský - Mikulášovice dol.n.
- Dolní Poustevna - Mikulášovice dol.n. - Rumburk
- Královéhradecký kraj
- Trutnov – Královec st. h.
- Kraj Vysočina
- Moravské Budějovice – Jemnice (sezónní provoz)
- Jihomoravský kraj
- Bzenec – Moravský Písek
- Veselí nad Moravou – Kyjov – (Brno) (některé vlaky)
- Olomoucký kraj
- Prostějov – Senice na Hané – Červenka
- Litovel – Mladeč (sezónní provoz)
- Hanušovice – Staré Město pod Sněžníkem
- Šumperk – Jeseník (některé vlaky)
- Lipová lázně – Javorník ve Slezsku (některé vlaky)
- Jeseník – Mikulovice – Zlaté Hory
- Šumperk – Sobotín
- Moravskoslezský kraj
- Opava – Hlučín (některé vlaky)
- Opava – Rýmařov (některé vlaky)
- Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem
- Opava – Svobodné Heřmanice (sezónní provoz)
Dále se vyskytuje na dalších tratích jako záložní vozidlo pro jednotky řady 814 a vozy řad 840 a 841 dle provozních potřeb.[zdroj?]
Modernizace a přestavby v Česku
Řada 809
Podrobnější informace naleznete v článku Motorový vůz 809.
Přestavbou na řadu 809 prošlo v polovině 90. let 20. století 28 vozů. Úpravy spočívaly v umožnění provozu pouze se strojvedoucím, tedy pro využití v rámci „specifického způsobu odbavování cestujících“. Změny na voze byly tedy spíše kosmetické.
Řada 811 (1997)
Podrobnější informace naleznete v článku Motorový vůz 811 (1997).
Dva vozy ČD řady 810 byly v polovině 90. let 20. století zmodernizovány na řadu 811. Jednalo se vlastně o první a pouze prototypovou rekonstrukci. Největší změnou byla remotorizace vozů, částečně byl inovován i interiér. Ani jeden vůz již není v provozu.
Řada 811 (2020)
Podrobnější informace naleznete v článku Motorový vůz 811 (2020).
Od roku 2020 ČD postupně zrekonstruovaly 14 motorových vozů nové řady 811 pro Moravskoslezský kraj.
Řada 812 „Esmeralda“
Podrobnější informace naleznete v článku Motorový vůz 812.
V roce 2001 byl zmodernizován jeden vůz na řadu 812. K dalším rekonstrukcím nedošlo, společně s řídicím vozem řady Bfbdtanx792 tak tvořil prototypovou soupravu. Motorový vůz je označen jako „Esmeralda“. Následovníkem tohoto prototypu je sériově vyráběná řada 814, tzv. „Regionova“.
Řada 813.2
Podrobnější informace naleznete v článku Motorová jednotka 813.2.
Řada 813.2 vychází ze slovenských jednotek 813.11. Tyto jednotky byly vyrobeny v roce 2018 ve dvou kusech v ŽOS Zvolen pro KŽC Doprava. Jedná se o obdobu českých jednotek Regionova.
Řada 814 „Regionova“
Podrobnější informace naleznete v článku Motorová jednotka 814.
Od roku 2005 do roku 2012 modernizovala firma Pars nova motorové vozy řady 810 a přípojné vozy řady Btax780 na dvoudílné nebo trojdílné, částečně nízkopodlažní motorové jednotky řady 814.[7] Jejich koncepce pochází z dříve modernizované soupravy 812 + 912.
Řada 816
Podrobnější informace naleznete v článku Motorový vůz 816.
V roce 2017 si nechal dopravce GW Train Regio zmodernizovat u firmy DPOV ve Veselí nad Moravou čtyři motorové vozy řady 810, které byly dokončeny počátkem roku 2018 a které obdržely řadu 816. Součástí modernizace byl, mimo jiné, nový interiér s klimatizací, nová elektroinstalace s řídicím systémem a nový motor TEDOM.[8]
Měřicí vozy
Dva vozy řady M 152.0 byly přestavěny na měřicí.[9] V roce 1978 byl v podniku MTH Košice upraven prototypový vůz M 152.0001 na fotogrammetrický stroj FST-2. Tento vůz (v letech 1988–1992 označený také jako 892.602 a v letech 1993–1994 jako 810.701) byl dále přestavěn, a to v roce 1994 na doprovodný vůz MD.1-1 k měřicí drezíně MD1.[10] Druhým upraveným vozem je M 152.0272, který v roce 1988 prošel přestavbou na fotogrammetrický stroj FS 3.[11]
Autonomní provoz
Společnost AŽD Praha, která má v majetku několik motorových vozů řady 810, v prosinci 2023 oznámila, že chce v roce 2025 testovat autonomní provoz s cestujícími na své trati z Kopidlna do Dolního Bousova s upraveným motorovým vozem řady 810.[12]
- Vůz řady 809 v Roudnici nad Labem
- Vůz řady 811 (1997)
- Vůz řady 811 (2020) s též modernizovaným přípojným vozem
- Jediný vyrobený vůz řady 812
- Prototyp motorové jednotky řady 814
- Prototyp motorového vozu řady 816
- Měřicí drezína MD1 s doprovodným vozem MD.1-1 v Chomutově
- Fotogrammetrický stroj FS 3 v Kolíně
Remove ads
Modernizace na Slovensku
Řada 811
Podrobnější informace naleznete v článku Motorový vůz 811 ZSSK.
Řada 811 vznikla ve druhé polovině 90. let 20. století. Část vozů byla postavena jako novostavba, část byla rekonstruována z přípojných vozů řady 011 (u ČD řada Btax780), čtyři vozy řady 811 vznikly přestavbou motorových vozů řady 810.
Řada 812
Podrobnější informace naleznete v článku Motorový vůz 812 ZSSK.
Na řadu 811 navázala na Slovensku řada 812. Modernizace na tuto řadu byly prováděné mezi lety 2001 a 2006. Prvních 10 vozů řady 812 vzniklo z přípojných vozů, ostatní již z motorových vozů řady 810.
Řada 813
Podrobnější informace naleznete v článku Motorová jednotka 813.
Další slovenskou modernizací „kolejového autobusu“ řady 810 je dvoudílná motorová jednotka řady 813. Prototyp vznikl v roce 2006, poslední jednotky byly dodány v roce 2010. Některé hnací vozy vznikly přestavbou z přípojných vozů.
Řada 813.1
Podrobnější informace naleznete v článku Motorová jednotka 813.1.
Na řadu 813 navázala dvojdílná jednotka 813.1 s nízkopodlažní částí v řídicím voze. Svojí koncepcí tak odpovídá českým jednotkám Regionova.
Řada 813.11
Tato řada je mírnou modifikací řady 813.1. Liší se zejména novými laminátovými čely. Z této jednotky vychází česká řada 813.2.
- Slovenský motorový vůz řady 811
- Slovenský motorový vůz řady 812
- Slovenská motorová jednotka řady 813
- Slovenská motorová jednotka řady 813.11
Remove ads
Související vozy
Řada Btax780
Podrobnější informace naleznete v článku Vůz Btax780 ČD.
Prakticky stejný konstrukční základ jako motorový vůz řady 810 má přípojný vůz řady Btax780 (v Česku dříve označen řadou 010). Je vybaven nezávislým naftovým topením a je schopen pojmout až 56 osob k sezení. Těchto vozů bylo vyrobeno 909 a od 90. let 20. století jsou upravovány například na vozy řady 012 s rozšířeným prostorem pro přepravu jízdních kol.
V letech 2005–2012 byly některé z vozů modernizovány ve firmě Pars nova v Šumperku na nízkopodlažní řídicí vozy řady 914 a vložené vozy řady 014 (které jsou součástí jednotek Regionova). Na Slovensku jsou označeny řadou 011 a část modernizována na přípojné vozy řady 012. V minulosti byly rekonstruovány i na motorové vozy řad 811 a 812 a motorové jednotky 813.
Řada 892
Podrobnější informace naleznete v článku Motorový vůz 892.
V letech 1981–1991 vyrobila Vagónka Studénka na základě řady M 152.0 (dnes 810) také 115 motorových vozů pro údržbu a opravy trakčního vedení. Tyto vozy byly označeny jako M 153.0 (v širokorozchodné verzi M 153.5), později 892 (širokorozchodné 892.8). V Česku jsou nyní označeny řadou MVTV 2, na Slovensku MVTV 02 (normálněrozchodná verze) a MVTV 03 (širokorozchodná verze). Jsou v provozu u Správy železnic, ŽSR a jeden u Viamontu DSP.
Řada Bzmot
Podrobnější informace naleznete v článku Motorový vůz Bzmot.
V letech 1979 až 1986 bylo vyrobeno také 205 vozů velmi podobné konstrukce pro maďarské železnice, kde jezdí pod označením Bzmot.
Remove ads
Historické vozy
- 810.002 (České dráhy, depo Lužná u Rakovníka)
- 810.004 (Podvihorlatský železničný spolok – Humenné)
- 810.009 (FAN RAIL s.r.o.)
- 810.032 (NTM, depo Chomutov)
- 810.060 (KŽC Doprava)[13]
- 810.160 (Spoločnosť Považskej Dráhy Žilina)
- 810.310 (ing. Jiří Kotas)
- 810.325 (FAN RAIL s.r.o.)
- 810.368 (ŠKODA-BUS klub Plzeň)[14]
- 810.381 (KŽC Doprava)[15]
- 810.450 (Detská železnica Košice)
- 810.453 (Železniční společnost Tanvald)
- 810.477 (Vladimír Kříž, depo Kladno)
- 810.486 (Kroměřížská dráha)
- 810.489 (Mesto Spišské Podhradie)
- 810.517 (KŽC Doprava)[16]
- 810.535 (KŽC Doprava)[17]
- 810.604 (Kolej-klub, depo Turnov)
- 810.625 (Prievidzký parostrojny spolok)
- 810.626 (Detská železnica Košice)
- 810.636 (Podvihorlatský železničný spolok – Humenné)
- 810.640 (České dráhy, depo Česká Lípa)
- 810.656 (KŽC Doprava)[18]
- 810.674 (Železničná spoločnosť Cargo Slovakia)
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads