Objev
nalezení dříve neznámého objektu či zákonitosti From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Objev je obecné označení významné události, kdy byla zjištěna nová skutečnost.
Objev v historickém významu:
je událost, kterou se lidstvo nebo určitá kultura dozví o určité významné skutečnosti světa, jeho historie, která do té doby nebyla známa.
Objev v oblasti vědy:
je událost, při které je zjištěna nová vlastnost, např. materiálu nebo nově popsán fyzikální děj, tedy objev přírodního zákona. V současné době se jedná zpravidla o výsledek vědeckého bádání a odborného zkoumání světa.
V neodborných článcích je však objev zaměňován s vynálezem, kde je podstatou věci tvůrčí podíl vynálezce (konstruktéra, technika), který aplikoval zjištěné skutečnosti na konkrétním vynálezu.
Remove ads
Velké objevy
Řada objevů významně změnila lidský život nebo alespoň náš obraz světa. I když někdy není snadné rozhodnout, co je objev a co vynález, uvádíme příklady zvlášť významných objevů. Jejich autorství i datum je ovšem často sporné nebo nejisté.
- Objev planet, pohyblivých hvězd mezi "stálicemi".
- Země je kulatá (Aristotelés, Eratosthenés, 4.-3. stol. př. n. l.)
- Objev precese rovnodennosti (2.-1. stol. př. n. l.)
- Objevení Ameriky (Kryštof Kolumbus, 1492)
- Země obíhá kolem Slunce (Mikuláš Koperník, 1543; Johannes Kepler, 1609)
- Na Měsíci jsou hory a na Slunci skvrny (Galileo Galilei, 1610)
- Objev krevního oběhu (William Harvey, 1628)
- Objev baktérií (Anton van Leeuwenhoek, 1683)
- Obecná gravitace (Isaac Newton, 1687)
- Rozluštění egyptských hieroglyfů (Jean-Francois Champollion, 1822)
- Objev geologických dob a evoluce Země (Charles Lyell, 1837)
- Objev živé buňky (Th. Schwann, M. Schleiden, 1838)
- Objev evoluce života (Jean-Baptiste Lamarck, 1809; Charles Darwin, 1859)
- Objev základních zákonů dědičnosti ( Johann Gregor Mendel, 1865 )
- Objevení Tróje (Heinrich Schliemann, 1872)
- Objev elektromagnetického pole (James Clerk Maxwell, 1873)
- Objev radioaktivity (Henri Becquerel, 1896; Marie Curie-Skłodowská a Pierre Curie, 1898)
- Objev nevědomí (Sigmund Freud, kolem 1905)
- Relativistická fyzika (Albert Einstein, 1907)
- Objev vnitřní struktury atomu (Ernest Rutherford, 1911)
- Rudý posuv galaxií (Edwin Hubble, 1929)
- Velký třesk (Georges Edouard Lemaître, 1927; George Gamow, R. C. Herman 1948)[1]
- Objev DNA (F. Meischer, 1869; F. H. Crick, J. D. Watson 1953)
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads