Pásovec jižní

Pásovec jižní (Dasypus hybridus) je druh pásovce, který obývá jihovýchodní oblasti Jižní Ameriky.

Pásovec jižní
Pásovec jižní
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	savci (Mammalia)
Velkořád	chudozubí (Xenarthra)
Řád	pásovci (Cingulata)
Čeleď	pásovcovití (Dasypodidae)
Rod	pásovec (Dasypus)
Binomické jméno
Dasypus hybridus (Desmarest, 1804)
Areál rozšíření Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Systematika

Za formální autoritu druhu se považuje francouzský zoolog Anselme Gaëtan Desmarest, který druh popsal v roce 1804.^[2][3] Jedná se o monotypický taxon.^[3]

Druhové jméno hybridus patrně odkazuje ke skutečnosti, že tento pásovec má na hřbetu 7 pohyblivých pásů a vzhledově připomíná křížence úzce příbuzného pásovce devítipásého (Dasypus novemcinctus) s 9 pásy a pásovce sedmipásého (Dasypus septemcinctus), jenž má 7 pásů.^[4] Podle morfologické studie z roku 2018 je pásovec jižní poddruhem pásovce sedmipásého (Dasypus septemcinctus) a měl by se tedy nazývat Dasypus septemcinctus hybridus.^[5] To bylo potvrzeno i genetickou studií z roku 2019.^[6]

Výskyt

Vyskytuje se na jihovýchodě Jižní Ameriky, konkrétně v Uruguayi, severovýchodní Argentině, jižní Brazílii a jižním Paraguayi.^[3] Obývá oblasti od hladiny moře do 2300 m n. m.^[3] Stanoviště druhu tvoří travnaté plochy, pampy, v menší míře i lesní celky.^[7]

Popis

Pásovec jižní

Jedná se o menší druh pásovce dosahujícího délky těla asi 290–310 mm, dlouhý ocas sahá k 150–185 mm, což představuje asi 70 % tělesné délky. Hmotnost se pohybuje kolem 2 kg. Svrchní stranu těla pokrývá šedý kostěný krunýř s rohovinovými plátky. Hřbetní část je tvořena nejčastěji 7, občas 8 pohyblivými pásy s plátky 20 mm dlouhými a 5 mm širokými. Ocas i hlavu také pokrývají rohovinové plátky. Uši jsou vzhledem k ostatním druhům rodu Dasypus jen malé. ^[4]

Biologie a chování

Pásovec jižní tráví velkou část života v norách, které si sám hloubí. Nory bývají využívány k úkrytu, odpočinku a k termoregulaci. Podle terénního výzkumu z Uruguaye byla hustota nor kolem 25 nor na hektar. Vchod do nor byl orientován ve směru převládajících větrů a nory byly nejčastěji umístěny v březích vysušených říčních koryt, poblíž balvanů a v otevřené krajině. Průměrná hloubka nor byla 118,8 cm (± 105,69 cm).^[8]

Samice vrhá v noře, jejíž vchod v případě opuštění nory a přítomnosti potomka zakrývá rostlinným materiálem. Živí se hmyzožravě. Požírá hlavně mravence a termity, avšak v případě vhodné příležitosti sežere i jiné druhy hmyzu (např. brouky), členovce a občas i menší obratlovce (myši, obojživelníci). K predátorům patří masožraví savci (maikong, puma americká, jaguár americký, ocelot velký) a velké druhy dravých ptáků.^[4]

Ohrožení

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ve své zprávě o vyhodnocení populace pásovce jižního z roku 2014 považoval druh za téměř ohrožený. Důvodem je hlavně ztráta habitatu a lov, které měly za následek úbytek populace v posledních generacích. Pásovec jižní je jen slabě přizpůsobivý člověkem modifikovaným habitatům a i když je stále relativně běžný v neporušené krajině, v oblastech, kde divoká příroda ustoupila zemědělství, zcela chybí. Vedle zmíněných ohrožení je občas obětí predace psy nebo srážek s dopravními prostředky.^[7]