Pásovci

Pásovci (Cingulata) jsou řádem placentálních savců ze skupiny chudozubých, ke kterým se řadí dvě recentní čeledi pásovcovití (Dasypodidae) a pláštníkovití (Chlamyphoridae), spolu s vyhynulými čeleděmi Pachyarmatheriidae, Pampatheriidae a Peltephilidae.

Pásovci
Glyptodon (nahoře) a pásovec devítipásý (Dasypus novemcinctus)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	savci (Mammalia)
Podtřída	živorodí (Theria)
Velkořád	chudozubí (Xenarthra)
Řád	pásovci (Cingulata) Illiger, 1811
Areál rozšíření recentních čeledí Areál rozšíření recentních čeledí
Čeledi
pásovcovití (Dasypodidae) pláštníkovití (Chlamyphoridae) †Pachyarmatheriidae †Pampatheriidae †Peltephilidae
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tělo pásovců je pokryto krunýřem z kostěných destiček, jehož povrch je pokryt rohovinovými šupinami. Pásovci se vyvinuli v Jižní Americe, po spojení Jižní a Severní Ameriky pronikli přes Panamskou šíji i na sever.

Systematika

Za bazální skupinu pásovců byli tradičně považováni glyptodonti, kteří bývali zařazováni do samostatné čeledi Glyptodontidae, která byla považována za samostatnou linii. Na základě fylogenetické studie Delsuc et al. z roku 2016 však došlo k ponížení čeledi Glyptodontidae na podčeleď Glyptodontinae a jejímu vnoření do pláštníkovitíých (Chlamyphoridae).^[1] Ve fylogenetickém stromu tak základní linie pásovců bez vyhynulých čeledí vypadají takto:^[1][2]

Cingulata   (pásovci)	Dasypodidae (pásovcovití)    Chlamyphoridae    (pláštníkovití)  Euphractinae    Euphractus       Zaedyus       Chaetophractus             †Glyptodontinae      Chlamyphorinae    Chlamyphorus     Calyptophractus     Tolypeutinae   Priodontes       Tolypeutes     Cabassous

Kompletní seznam vyhynulých čeledí pásovců se může lišit v závislosti na zdroji. Většinou se rozeznávají tyto evoluční linie:

• †Peltephilidae
• †Pampatheriidae
• †Pachyarmatheriidae
• Dasypodidae – pásovcovití
• Chlamyphoridae – pláštníkovití

Stavba těla

Jsou rozdílné velikost, nejmenší druh pláštník malý dorůstá do 15 až 17 cm a váží 0,1 kg a největší pásovec velký může být dlouhý 1,5 m a hmotný 60 kg.

Hlavním poznávacím znamením je krunýř složený z chitinových destiček, které jsou pokryty rohovinovými šupinami převážně okrouhlého tvaru. Hřbet pokrývají destičky v pásech, jejichž počet je důležitým taxonomickým znakem. Tyto pásy jsou spojeny pružnou kůži většinou porostlou tvrdými chlupy. Tento pružný krunýř dovoluje některým pásovcům se v případě ohrožení stočit do klubíčka a chránit si spodní část trupu porostlou jen tenkou kůži. Povrch hlavy je vždy důkladně kryt tvrdými šupinami.

Pásovec malý

Hrabavé končetiny bývají alespoň z části pokryty tvrdými kroužky a zbytek ostrými štětinami. Na poměrně krátkých předních nohou mají pásovci 3 až 5 prstů se silnými zahnutými drápy kterými si vyhrabávají potravu nebo noru k úkrytu; v zajetí se prohrabou i tvrdou podlahou. Na zadních nohou mají po 5 kratších prstech s drobnějšími drápy. Dlouhý ocas mají skrytý pod kostnatými kroužky. Kostra je velice pevně stavěná, první dva krční obratle srostly a žebra a pánev jsou velmi silné.

Lebku mají zploštěnou s dlouhou spodní čelisti. Jejich čenich je rozdílný podle druhu, může být krátký a trojúhelníkový, u jiných dlouhý a trubkovitý. Mají malé oči a následně i špatný zrak, zato ale dobrý čich a sluch, některé druhy mají viditelně velké ušní boltce. Počet zubů je velmi proměnlivý, kolísá od 28 až po 100, liší se i u zvířat stejného druhu. Pásovcovitým chybí špičáky a většina nemá ani řezáky, všechny jejich zuby jsou převážně stejné.

Biologie a chování

Potrava

Panáčkující pásovec

Pásovcovití jsou všežravci, jejich strava je primárně živočišná, skládá z hmyzu, (velmi často mravenců a termitů), drobných obratlovců, červů, housenek, členovců, hadů a žab. Požírají příležitostně i zdechliny, různá ovoce a plody i kořínky. Jejich jídelníček se liší v závislosti na oblasti a ročním období.

Tato zvířata vycházejí za potravou nejčastěji v noci, lze je spatřit již za soumraku nebo svítání. Za intenzivního slunečního svitu jsou převážně ukryti v hlubokých norách, při chladnějším počasí hledají potravu i během dne. Jídlo si vyhledávají hlavně čichem a sluchem, ten je varuje i před predátory.

Životní projevy

Jsou to zvířata žijící vyjma doby rozmnožování přísně samotářsky. Jejich tělesná teplota je ve srovnání s ostatními savci poměrně nízká a silně závislá na teplotě okolí, mají obzvláště pomalý metabolismus.

Pásovec stočený do obranného klubíčka

Tito na pohled neohrabaní živočichové dokážou v případě útěku před nebezpečím běžet velice rychle, byla krátkodobě pozorována rychlost 40 km/h. Některé druhy mohou stát na zadních nohou a jiné zase v případě úleku vyskakují až metr vysoko (např. před automobilem). Přestože jsou výhradně suchozemskými živočichy dobře plavou, nafouknou si vzduchem žaludek a silnými tlapami pádlují. Když zadrží dech (mají objemné plíce) mohou zůstat několik minut pod vodou, nedýchají ani při hrabání aby nevdechovali prach.

S ohledem na hrabavý působ získávání potravy, zabydlují nejčastěji území s převážně vlhkou, kyprou, na humus bohatou půdou, ve které nacházejí nejvíce potravy. Žijí v lesích a za potravou vycházejí také na vlhké louky a do porostů podél vodních toků a nádrží, přichází jim vhod i obdělávaná pole.

Rozmnožování

Jsou to polygamní živočichové, samec se páří s více samicemi. U některých druhů se často po oplodnění rýhující vajíčko rozdělí na více embryí (tzv. polyembryonie) a rodí se 4 i více mláďat shodného pohlaví.

Doba březosti je dva až čtyři měsíce, u některých druhů nastává tzv. utajená březost trvající až 8 měsíců. Po narození zůstávají mláďata v noře a matka je kojí, tehdy se jim začíná vyvíjet tvrdý krunýř. Společně s matkou opouštějí postupně noru a učí se sama živit, ve věku půl až jednoho roku jsou samostatná a odcházejí. Samice některých druhů mohou zabřeznout každým rokem. Rodí obvykle 1 až 12 mláďat, průměrná velikost vrhu jsou 4 mláďata. Dožívají se 4 až 12 let.

Ohrožení

Taška z pásovce

Jsou to zvířata mající hodně přirozených predátorů, jaguáři, vlci, zdivočelí psi a krokodýli. Mimo to jsou také pronásledováni lidmi, kterým škodí na farmách, kde rozhrabávají pozemky. Jsou také loveni pro chutné maso a krunýř, z kterého se dělají ozdobné výrobky, např. kabelky.

Vědci počali zkoumat pásovce devítipásého, který jako jedno z mála zvířat může onemocnět malomocenstvím a hledají u něj obranné látky, které by pomohly při léčbě lidí. Při konzumaci dostatečně tepelně neupraveného masa nebo přímým stykem s nakaženým jedincem se tato nemoc může přenést i na lidi.

Některé druhy žijí v malých počtech na omezeném území a jsou proto ohrožené (např. rod Calyptophractus), jiné jsou zase rozšířeny po velkém území (např. rod Dasypus) a bezprostřední nebezpečí vyhynutí jim nehrozí.