Partenogeneze

Partenogeneze (také unisexuální reprodukce, samobřezost nebo pannobřezost, z řečtiny παρθένος, parthénos, "panna" + γένεσις, génesis, "stvoření"^[1]) znamená vývin nového jedince ze samičího vajíčka neoplozeného samčí pohlavní buňkou. Je principiálně podobná u rostlin i u živočichů, ale u rostlin se spíše označuje jako apomixie.^[2]

Pijavenky se rozmnožují výhradně partenogeneticky

Varan komodský se dokáže rozmnožovat partenogeneticky

Historie

Objev partenogeneze byl učiněn u včel na konci 18. století. Prvním průkopníkem byl český katolický kněz, zemědělský odborník a včelař Josef Antonín Janiš,^[3] objev byl později historicky připsán polskému knězi Janu Dzierżonovi, který ji lépe popsal. Janiš v roce 1789 opravuje názor katolického kněze Širacha (člena významné lužické včelařské společnosti), že i neoplodněná včelí matka klade vajíčka, ze kterých se líhnou dělnice. Janiš pokusem dokázal, že neoplozená matka, stejně jako kladoucí dělnice (trubčice) plodí jedině trubčí vajíčka.^[4] Partenogenezi se zabýval i slavný přírodovědec a zakladatel genetiky Gregor Mendel, společně s Janem Dzierżonem čelili nepochopení z církevních kruhů.

Výskyt partenogeneze

Partenogeneze nemusí být jediná možnost rozmnožování u daného druhu, ačkoliv např. u pijavenek tomu tak je.^[5] Mšice se tedy například mohou rozmnožovat obyčejně (do horších podmínek je třeba genetická různorodost), ale za dobrých podmínek v létě se množí partenogeneticky (genetické vady se však mohou přenést na potomky). Včelí trubec se rodí z neoplozeného vajíčka (buď královny nebo z vajíčka trubčic, dělnic, které jsou schopné klást vajíčka, vždy neoplozená).

U obratlovců není partenogeneze příliš častá. Byla však popsána např. u dvou druhů žraloků.^{[6][nedostupný zdroj]} Jeden z mála partenogenetických hadů je slepák květinový,^[7] partenogeneze byla prokázána i u hroznýše královského,^[8][9] varana komodského,^[10] a kondora kalifornského.^[11]

U savců se partenogeneze přirozeně zřejmě nevyskytuje. Je však možné vytvořit embryo partenogenetické myši uměle, a to fúzí dvou jader ze samičích pohlavních buněk (oocytů).^[12] Pokud je změněna exprese několika genů ovládajících imprinting, tyto myši dokonce dožijí až do dospělosti a jsou plně plodné.^[13]

U hmyzu se takto rozmnožuje např. kobylka sága,^[14] cvrčík mravenčí nebo Micromalthus debilis.

Dělení partenogeneze

• thelytokie – z neoplozeného vajíčka se vyvíjí jen samice (např. slepák květinový, rak mramorovaný^[15], včela medonosná kapská, zdobnatká lipová)
• arrhenotokie – protiklad thelytokie, vyvíjejí se jen samci (např. včelí trubec, varan komodský)

Partenogenezi podobné případy

• gynogeneze – samčí pohlavní buňky jsou sice přítomny, ale nesplynou, jen spouštějí vývin neoplozeného vajíčka (př. brouk vrtavec)
• hybridogeneze – jev přítomný v rozmnožování u skokana zeleného