Perucetus

Perucetus („velryba z Peru“) byl rod vývojově primitivní velryby, žijící v období středního až pozdního eocénu (před 39 až 37 miliony let). Fosilie tohoto v současnosti největšího známého eocenního kytovce byly objeveny na území Peru v severozápadní části jihoamerického kontinentu.^[1]

Perucetus Stratigrafický výskyt: Střední až pozdní eocén, před 39 až 37 miliony let
Spekulativní rekonstrukce podoby druhu Perucetus colossus.
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	sudokopytníci (Cetartiodactyla)
Infrařád	kytovci (Cetacea)
Čeleď	Basilosauridae
Rod	Perucetus
Binomické jméno
Perucetus colossus Bianucci et al., 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Fosilie tohoto pravěkého kytovce byly objeveny v sedimentech souvrství Paracas (geologický člen Yumaque). Typový exemplář představuje nekompletně dochovanou kostru (sbírkové označení MUSM 3248), zahrnující třináct obratlů, čtyři žebra a části pánevního pletence jediného jedince. Taxon Perucetus colossus byl na základě těchto fosilií formálně popsán v roce 2023.^[2] Dnes je fosilie uložena ve sbírkách Přírodovědného muzea v Limě spadající pod Národní univerzitu Svatého Marka v Limě, což je zároveň domovská instituce paleontologů, podílejících se na výzkumu peruceta.

Popis

Nákres kostry druhu Perucetus colossus.

Perucetus byl velkým kytovcem s vysokou hustotou tělních tkání (na svoji velikost byl zároveň extrémně hmotný, což mu nejspíš pomáhalo při potápění). Pravděpodobně se jednalo o masožravce, který se mohl živit přednostně měkkýši nebo prosíváním organického detritu u dna. Bohužel se však nedochovala lebka, která by v tomto směru udělala jasno.

Velkou senzaci vyvolaly první odhady velikosti tohoto kytovce. Zatímco délka těla, původně odhadovaná na zhruba rovných 20 metrů tolik nepřekvapila, hmotnostní odhad činil 85 až 340 tun (v průměru kolem 180 tun). Tím pádem by Perucetus byl sice o třetinu "kratší", ale stejně hmotný jako největší známí zástupci největší dnes žijící velryby plejtváka obrovského (Balaneoptera musculus) s maximální odhadovanou hmotností v rozmezí 173 a 199 tun.^[3] Důvodem byl fakt, že obratle byly na svoji velikost extrémně těžké, podstatně více než u plejtvákovitých velryb. V roce 2024 však byla publikována práce, podle které nemohl být Perucetus takto těžký, protože by zároveň musel mít téměř 3,4krát vyšší hustotu těla nebo 1,8krát více tukové tkáně než největší současné velryby. Jeho odhadovaná hmotnost přitom byla při odhadované délce 17 až 20 metrů snížena na rozmezí 60 až 70 tun, nanejvýš pak 114 tun.^[4] V roce 2025 pak Gregory S. Paul s Asierem Larramendim publikovali práci, která ještě více tyto odhady stlačila dolů. Při odhadované délce těla peruceta v rozmezí 15 až 16 metrů měla jeho hmotnost činit "pouhých" 35 až 40 tun, nanejvýš pak zhruba 50 tun.^[5]

Klasifikace

Přibližná rekonstrukce vzezření prakytovce druhu Perucetus colossus.

Perucetus byl podle provedené fylogenetické analýzy (zejména na základě tvaru a morfologie obratlů) nepochybně zástupcem čeledi Basilosauridae. Mezi jemu blízce vývojově příbuzné taxony patří například prakytovci rodů Basilosaurus, Pachycetus, Cynthiacetus, Chrysocetus nebo Mystacodon.^[6]