Ropice
obec na Třinecku v Moravskoslezském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Ropice (v místním nářečí a polsky Ropica, německy Ropitz) je obec v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel.
Remove ads
Název
Na vesnici bylo přeneseno jméno vodního toku Ropice, což je původně zdrobnělina od ropa, jehož původní význam byl „znečištěná voda” (přeneseně pak např. též „hnis”). Místní jména obsahující Rop- jsou soustředěna kolem karpatského pohoří a v základu všech těchto jmen je původně haličský význam slova ropa „pramen, studna”. Jméno těšínské Ropice tak svědčí o kolonizaci z východu.[4]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1305 v soupisu desátků vratislavského biskupství. V roce 1447 je ve vsi doložena fara. Nejpozději do roku 1430 patřila ves k majetku těšínských knížat. První zápis o vlastnictví obce Sobkovými z Kornic je roku 1430, kdy je uváděn Sobek Kornic z Ropice (Sobko Kornicz von Ropicz). Není jasné, zda byla Ropice dána Sobkům za jejich služby již dříve, ale je jisté, že onen Sobek je pravděpodobně totožný s Janem Sobkem z Kornic, držitelem vsi v letech 1434-–1452, v roce 1445 také starostou těšínským. Nepochybně jeho příbuzným (snad starším bratrem) byl Mikuláš Sobek kaplan knížete Bolka I. (1407–1433), poté farář v Těrlicku a písař (1430), naposledy kanovník v dolnoslezském Hlohově a písař (1434, 1438). Roku 1481 pak bratři Jan a Stašek z Kornic a z Ropice a 1523 Václav Sobek z Kornic a z Ropice. Sobkové z Kornic nechali ve vsi v 15. století vystavět renesanční tvrz, která byla později přestavěna na zámek v barokním stylu.
Kolem roku 1700 panství Ropice získal Filip Kasper VII. baron von Saint-Genois (1667–1724). Po něm panství zdědila vdova Anna Marie dcera Mikuláše Gureckého z Kornic a na Chotěbuzi, Hradišti a Lhotě a Evy Judity z rodu Wilamowských z Kojkovic. V roce 1726 prodala Ropici za 12000 zlatých svému synovi Jiřímu Kašparovi baronu Saint-Genois, který jej vlastnil do roku 1774. Poté jej zdědil Karel baron pán Saint-Genois. Ten panství v roce 1785 prodal Gabriele sv. paní Celestové rozené Skrbenské z Hříště. Dalším majitelem byl Karel Bedřich svobodný pán Celesta z Celestinu, který dal zámek v Ropici přestavět v klasicistickém stylu a nechal založit zámecký park. Po smrti Zoe svobodné paní Mattencloit (13. února 1862) panství zdědil Emanuel baron Spens-Boden. V roce 1926 statek a zámek patřil Heřmanu Küenburg-Spens. Küenburgové je vlastnili až do roku 1945.
Remove ads
Obyvatelstvo
Náboženství
V obci se nachází římskokatolická farnost. Evangelické bohoslužby se konávají v hřbitovní kapli, zajišťují je sbor SCEAV v Českém Těšíně a sbor ČCE v Českém Těšíně.
Obecní správa
Mezi lety 1869–1979 Ropice byla obcí v okrese Český Těšín (1869–1950) (v letech 1869–1910 Těšín) a později v okrese Frýdek-Místek. Od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1999 patřila jako část statutárního města k Třinci a od 1. ledna 2000 je opět samostatnou obcí.[7]
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. března 2003.[8]
Remove ads
Doprava
Ropice se rozprostírá při silnici I/11 evropského významu (E75) v úseku Český Těšín – Třinec. Kromě této silnice probíhá v obci mnoho místních cest spojujících zejména území s novostavbami, avšak tvořící též spojení do sousedních sídel jako Vělopolí, či Dolní Žukov. V jižní části obce probíhá silnice I/68. Katastr obce hraničí s územím Třineckých železáren.
Obcí vedou železniční tratě Frýdek-Místek – Czieszyn a Bohumín–Čadca. Aglomeraci míjí zejména trať Frýdek-Místek – Těšín, která vede obcí od severu k jihu a nachází se na ní zastávka Ropice. Autobusová doprava je zajišťována jednou regionální linkou dopravce ČSAD Havířov, která spojuje Třinec s Českým Těšínem. Obyvatelům obce je k dispozici šest zastávek (U mlýna, Žel.st., Centrum, Škola, Pošta, U cihelny).
Obcí prochází několik cyklotras regionálního významu.
Remove ads
Pamětihodnosti
- Zámek Ropice – zámek stojí na místě původní renesanční tvrze z 15. století, kterou postavili Sobkové z Kornic. Později byla tvrz přestavěna na barokní zámek. V roce 1810 majitel Karel Bedřich svobodný pán Celesta z Celestinu zámek přestavět v klasicistickém stylu a byl založen park. Po roce 1989 zámek výrazně chátral. během povodně v roce 2009 se zřítila střední část zámku. Ruina zámku byla prodána o rok později a v roce 2011 započala jeho velká rekonstrukce.[9] Poblíž zámku se nachází rozsáhlý golfový areál (18jamkové hřiště linksového charakteru).
- Hrobky Coelestů z Coelestynu, Skrbenských z Hříště a rodu ze Saint-Genois
- Kostel Zvěstování Panny Marie
- Náhrobky rodu Künburgů a Spens-Boodenů
- Jilm u Stříteže, památný strom (49°41′13″ s. š., 18°35′26″ v. d.)
Remove ads
Osobnosti
- Jan Raszka (1871–1945), polský sochař
Galerie
Evangelický hřbitov
Základní škola
Pošta
Nádraží
Rodinné domy
Věková struktura obce v roce 2011
.jpg)
.jpg)
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads