Střevní mikroflóra

Střevní mikroflóra (mikrobiom) jsou mikroorganismy, které žijí v trávicí soustavě živočichů včetně člověka. Mnohdy hostiteli prospívají, někdy však mohou i škodit.

Bacteroides, nejčastější střevní bakterie

Escherichia coli, známá střevní bakterie

kvasinka Candida albicans, součást střevní mikroflóry

V lidských střevech je přibližně 10¹³–10¹⁴ bakterií, přičemž buněk lidského těla je asi 10¹³.^[1] Jinými slovy, bakterií v lidském těle je stejně či až desetkrát více, než lidských buněk samotných.^[2][3] Celkem ve střevě žije asi 500 druhů bakterií.^[4] Hmotnostné dominantními mikroorganismy v tlustém střevě jsou bakterie, ty ve výsledku tvoří 60 % hmotnosti stolice.^[5] Devadesát devět procent těchto bakterií však pochází z 30–40 nejběžnějších druhů.^[6] Mimo bakterie jsou častými mikroorganismy v střevech i různé houby,^[7] prvoci a viry (identifikováno přes 50 tisíc druhů virů),^[8] o nichž se však zatím ví jen málo. Mikroflóra je specifická pro daného člověka.^[9] Mikroflóra souvisí se stravou^[10] i cvičením.^[11] Silný vliv na složení střevní mikroflóry mají léky, které užíváme, např. se mění v reakci na imunoterapii nebo na chemoterapii.^[12] Vliv má i sexuální chování a s ním spojené praktiky.^[13]

Symbiotický vztah

Vědci se domnívají, že vztah mezi člověkem a mikroorganismy není komenzálismus (jednostranně výhodný vztah), ale spíše mutualismus (oboustranně výhodný vztah). Přestože lidé mohou žít bez střevní flóry, mikroorganismy vykonávají řadu užitečných funkcí. Fermentují nestrávené organické látky z potravy jako například celulózu na cukry, které pak mohou být využity jako zdroj energie.^[14][15] Formují imunitní systém skrze uvolňování různých strukturních molekul a metabolických produktů, které následně regulují imunitní buňky.^[16][17][18] Mnoho z imunomodulačních molekul zdravé mikroflóry je spjato s protizánětlivými nebo imunosupresivnímy účinky jako například Polysacharid A či mastné kyseliny s krátkým řetězcem.^[19][17] Střevní mikroflóra dále zamezuje růstu patogenních druhů mikroorganismů a to buď jednoduše svou přítomností (tedy obsazením niky) nebo aktivní produkcí antimikrobiálních látek.^[20] Mikrobiom ovlivňuje i vývoj střeva dodáváním zdrojů energie pro růst a stimulací bariérové funkce.^[21][22] Efekt střevní mikroflóry však sahá i mimo střevo a to nejen systémovým rozšířením imunitních buněk ale i produkcí (popřípadě stimulací produkce) hormonů a neurotransmiterů.^[23][24] Střevní mikroby mohou ovlivňovat i vývoj mozku.^[25]

Symbiotický vztah může být narušen dysbiózou tedy stavem, kdy je složení mikrobiomu mimo rovnováhu. Některé druhy bakterií, které jsou ve zdravém složení neškodné se mohou stát v jiném kontextu oportunními patogeny.^[26] Jiné mikroby jsou obligátně patogenní a mutualistický vztah s hostitelem neustavují vůbec. Dysbióza střevní mikroflóry může vést k narušení stimulů poskytovaných mikroby a je také proto spojována s onemocněními jako alergie, nespecifický střevní zánět nebo kolorektální karcinom.^[27][28][29]

Mikroflóra u kojenců

Bezprostředně před porodem je střevo plodu sterilní. Během porodu se do novorozence dostávají mikroby (Escherichia coli a enterokoky) z porodních cest matky, což ale neplatí pro porod císařským řezem. Skrze mateřské mléko kojenec čerpá především laktobacily a bifidobakterie z mléčných žláz, mimo toho mateřské mléko obsahuje ochranné faktory a mléčný cukr laktózu. Pokud se všechna laktóza nestačí v tenkém střevě rozložit, stane se v tlustém střevě potravou pro bifidobakterie, které u kojenců tvoří 90% střevní mikroflóry. Rozkladem laktózy vzniká kyselina mléčná, která zabraňuje usídlení patogenních bakterií. S přechodem na tuhou stravu četnost bifidobakterií klesá. Také antibiotika omezují mikroflóru. Složení také může mít vliv na rozvoj mozku.^[30] Část mikroflóry se získává od otců a jiných zdrojů.^[31]

Druhy mikroorganismů

Většina bakterií mikroflóry patří do rodů Bacteroides, Clostridium, Fusobacterium,^[6] dále Eubacterium, Ruminococcus, Peptococcus, Peptostreptococcus a Bifidobacterium.^[6] Výrazně nejčastější je rod Bacteroides, který tvoří 30 % všech bakterií v střevě. Další rody, jako Escherichia a Lactobacillus, tak časté nejsou.

Z hub se ve střevech vyskytují rody Candida (Candida albicans), Saccharomyces (např. známá pivní kvasinka), Aspergillus a Penicillium (štětičkovec). V střevě se vyskytují též archebakterie, jako zejména druh Methanobrevibacter smithii.^[32]

Metabolismus bakterií

Ve střevě existují bakterie hnilobné, které produkují amoniak, sulfan a různé fenoly, a bakterie kvasné, které produkují methan a oxid uhličitý.

Související články

• Mikroflóra
• Apendix
• Mikrobiom