Stanislav Broj

Stanislav Broj (28. září 1901 Volduchy^[1] – 23. května 1950 Praha 14) byl český a československý politik a poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění za Československou stranu lidovou. Po roce 1948 pronásledován a popraven komunistickým režimem.

Stanislav Broj
Stanislav Broj v třicátých letech
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci: 1946 – 1948
Stranická příslušnost
Členství	agrární str. ČSL
Narození	28. září 1901 Volduchy Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	23. května 1950 (ve věku 48 let) Praha Československo Československo
Příčina úmrtí	oběšení
Místo pohřbení	Ďáblický hřbitov
Děti	Jan Broj
Profese	politik a zemědělec
Ocenění	Řád Tomáše Garrigua Masaryka 4. třídy in memoriam (1992) Vyznamenání Zlaté lípy
Commons	Stanislav Broj
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Symbolický hrob na Čestném pohřebišti popravených a umučených z padesátých let (III. odboj) na Ďáblickém hřbitově v Praze.

Biografie

V meziválečném období byl členem agrární strany, po roce 1945 přešel k lidovcům. V parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za ČSL. V parlamentu formálně zasedal do voleb do Národního shromáždění roku 1948.^[2]

Jako poslanec Národního shromáždění patřil k nejvýraznějším odpůrcům komunistů a vedl dlouhý a těžký boj proti komunistické zemědělské reformě. V roce 1946 působil jako zemědělský referent na Okresním národním výboru v Rokycanech. Stal se rovněž okresním předsedou lidové strany. V březnu 1946 podal trestní oznámení na vyšetřovatele Vladimíra Novotného ze Zbirohu, který byl podporován komunisty a měl překračovat své pravomoce. Kauza se řešila i v parlamentu. Během únorového převratu v roce 1948 patřil Broj ke skupině politiků lidové strany, kteří nesouhlasili s ústupky komunistům. Po únorovém převratu byl už v červnu 1948 zatčen a ve dvou vykonstruovaných procesech odsouzen nejprve k pěti letům těžkého žaláře a posléze v roce 1950 k trestu smrti (za údajnou přípravu vzpoury a útěku). Byl popraven v pankrácké věznici.^[3]

Jeho poslední slova před popravou byla: „Prosím Boha, aby vám tuto vraždu odpustil! Umírám proto, že jsem chtěl mít svobodné zemědělce ve svobodné zemi. Oni jimi také budou!“ (odmlka) „Moje děti, odkazuju vás ochraně Boží a Panny Marie, ženu také! Nechť žije svobodné Československo!“^[4]

Po popravě bylo Brojovo tělo tajně pohřbeno do šachty č. 17 hromadného hrobu na Ďáblickém hřbitově.^[5] Na Čestném pohřebišti na Ďáblickém hřbitově se dnes nachází symbolický Brojův hrob. Tamní symbolické náhrobky odkazují na zemřelé politické vězně bez ohledu na jejich přesné místo pohřbení.^[6]

V den 40. výročí popravy Stanislava Broje (23. května 1990) mu byla na jeho rodném domě v obci Volduchy čp. 56 odhalena pamětní deska.^[7]

V roce 1992 mu byl in memoriam udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Roku 2010 získal čestné občanství města Rokycany.^[8]