Svatý rok

Tento článek je o křesťanském náboženském pojmu. O francouzsko-italském filmu z roku 1976 pojednává článek Svatý rok (film).

Svatý rok či Všeobecné jubileum katolické církve (Jubileum, Jubilejní rok; někdy také Milostivé léto) je v katolické křesťanské tradici rokem odpuštění dluhů a trestů za spáchané hříchy. Původ jubilea je těsně spjat se Starým zákonem^[1] a jeho idejí Milostivého léta, které se má konat každých 50 let. Od roku 1450 se Svatý rok koná pravidelně každých 25 let. Nejbližší budoucí Svatý rok se bude konat v roce 2025.^[2]

Historie

Bazilika sv. Jana v Lateránu

„	Věrohodé starobylé podání říká, že návštěvníkům úctyhodné baziliky v Římě, zasvěcené Knížeti apoštolů, byla udělena velká prominutí hříchů a hojné odpustky. My tedy, kteří z povinnosti uložené nám naším úřadem toužíme po spáse věřících a nadmíru rádi k ní přispíváme, všechna i jednotlivá taková prominutí a odpustky přijímáme, a z nich se radujeme, je apoštolskou svou mocí stvrzujeme a schvalujeme a je obnovujeme a tímto listem je sdělujeme. – Aby však blažení apoštolové Petr a Pavel byli tím více uctěni, s čím větší zbožností věřící jejich baziliky navštíví, a z druhé strany aby věřící pocítili, že z takové návštěvy se jim dostalo hojnějších duchovních darů, My pro milosrdenství všemohoucího Boha, spoléhajíce na zásluhy a moc oněch apoštolů, na radu našich bratří a z plnosti své apoštolské moci udělujeme a udělíme ne pouze plné a hojnější, ale zcela úplné odpuštění všech hříchů těm, kdo v tomto nynějším roce tisíc tři sta, který začal o nedávném uplynulém svátku Narození našeho Pána Ježíše Krista, a v budoucnosti každý stý rok navštíví ony baziliky s opravdovou lítostí nad svými hříchy a když se z nich vyzpovídali... V Římě, u Svatého Petra, 22. února, šestého roku Našeho pontifikátu	“
— Z papežské buly Bonifáce VIII. Antiquorum habet fida relatio[3]

V křesťanství byla tato tradice založena na konci 13. století. Prakticky bez popudu ze strany církevní hierarchie se začaly šířit pověsti o tom, že kdo v roce 1300 navštíví baziliku sv. Petra v Římě, dosáhne úplného odpuštění hříchů. Proto se v tento rok do Říma vydaly davy poutníků.

Papež Bonifác VIII. během jednoho z tehdejších velkých shromáždění věřících také všem přítomným plné odpuštění hříchů skutečně udělil. Obrovský zájem poutníků pak přiměl papeže k tomu, že ještě v témže roce vydal bulu „Antiquorum habet fida relatio“, která stanovila odpuštění hříchů na celý rok 1300. Dále bula ustanovila, že budoucí Svaté roky budou vždy na počátku každého století.

Zkušenosti prvního Svatého roku ukázaly, že Svatý rok přináší církvi i Římu nezanedbatelné mimořádné příjmy a že v tomto roce významně vzrostla celková zbožnost křesťanského obyvatelstva. Proto velmi brzy za vlády následujících papežů došlo ke změnám. Již od roku 1350 se jubileum zkrátilo na 50 let, o něco později na 33 let (jako připomenutí Kristova věku), až konečně se v roce 1470 přešlo na současnou periodu 25 let. Všechna výše uvedená jubilea se považují za tzv. jubilea řádná. Řádných svatých let, která byla do dnešní doby slavena, bylo zatím dvacet šest. Poslední Svatý rok v roce 2000 bylo tzv. Velké jubileum, neboť poprvé v dějinách se Svatý rok konal současně s posledním rokem tisíciletí.

Bazilika sv. Pavla za hradbami

Svatý rok se v řádném termínu nekonal pouze dvakrát. Bylo to v roce 1800 v souvislosti s napoleonskými válkami a v roce 1850, kdy byla vyhlášena tzv. Římská republika a tehdejší papež Pius IX. žil v exilu mimo Řím.

Kromě řádných existují i tzv. jubilea mimořádná, která jsou vyhlašována s ohledem na nějakou významnou událost. Poprvé byl vyhlášen mimořádný Svatý rok v 16. století. Ve 20. století byly slaveny mimořádné Svaté roky několikrát. Za velmi významné svaté roky je považován jubilejní rok 1933, který vyhlásil papež Pius XI. u příležitosti devatenáctistého výročí předpokládaného data vykoupení (Kristova ukřižování a vzkříšení). Stejný důvod vedl i papeže Jana Pavla II. k vyhlášení Svatého roku na rok 1983. Mimořádný Svatý rok nemusí trvat po celý kalendářní rok (365 dní), ale Svaté roky jsou vyhlašovány na dobu i jen několika dnů.

Zahájení

Svatý rok je zpravidla zahajován v noci mezi 24. a 25. prosincem otevřením zazděné Svaté brány ve čtyřech hlavních římských bazilikách:

• Sv. Petra (San Pietro),
• Sv. Jana v Lateránu (San Giovanni in Laterano),
• Sv. Marie Větší (Santa Maria Maggiore),
• Sv. Pavla za hradbami (San Paolo Fuori le Mura).

Papež otevírá bránu v katedrále sv. Petra a v dalších třech bazilikách pak tři kardinálové vybraní mimořádným shromážděním kardinálů (konsistoří). Ve stejný den následující rok je pak Svatý rok uzavřen tak, že papež touto branou vyjde ven z baziliky a hodí tři plné lžíce malty na práh a do ní vloží tři kameny. Pak je Svatá brána opět z vnitřní strany chrámu zazděna zvláštními cihlami, aby mohla být znovu otevřena až následující Svatý rok.

Seznam svatých roků

Řádná univerzální jubilea

č.	Svatý rok	otevřen papežem	zajímavosti	počet poutníků
1	Svatý rok 1300	Bonifác VIII.	Pravděpodobně byl účastníkem i Dante Alighieri	dva miliony[4]
2	Svatý rok 1350	Klement VI.	Účastníkem byl také Francesco Petrarca a Brigita Švédská	jeden a půl milionu[4]
3	Svatý rok 1390	Vyhlášen Urbanem VI., předsedal mu Bonifác IX.	byla zavedena praxe návštěv čtyř patriarchálních bazilik a perioda 33 let
4	Svatý rok 1400	Bonifác IX.	Někdy se nezapočítává mezi svaté roky
5	Svatý rok 1450	Mikuláš V.	Zúčastnil se i Mikuláš Kusánský a přinesl jubilejní rok do Německa
6	Svatý rok 1475	vyhlášen Pavlem II., předsedal mu Sixtus IV.	Zbudování mostu Ponte Sisto podle papeže Sixta IV.
7	Svatý rok 1500	Alexandr VI.	Zavedení slavnostního zahájení poklepem zlatého kladiva	velké množství (např. dav při slavnostech odhadován na 200 tisíc[5])
8	Svatý rok 1525	Klement VII.	Zákaz prodávání odpustků; následek ostré kritiky reformátorů, kdy byla tato praxe interpretována jako výraz chamtivosti papežů
9	Svatý rok 1550	vyhlášen Pavlem III., předsedal mu Julius III.	Zúčastnil se Ignác z Loyoly a Filip Neri za papeže Julia III.
10	Svatý rok 1575	Řehoř XIII.	Zúčastnil se Karel Boromejský; byla zavedena tradice návštěv sedmi hlavních kostelů Říma	asi 400 tisíc[4]
11	Svatý rok 1600	Klement VIII.	Zúčastnil se Robert Bellarmino a Caesar Baronius	více milionů[4]
12	Svatý rok 1625	Urban VIII.	–	přes půl milionu[4]
13	Svatý rok 1650	Inocenc X.	–	přes 700 tisíc[4]
14	Svatý rok 1675	Klement X.	–
15	Svatý rok 1700	Inocenc XII.	Slaven také papežem Klementem XI.
16	Svatý rok 1725	Benedikt XIII.	Stavba Španělských schodů
17	Svatý rok 1750	Benedikt XIV.	Zavedení modlitby křížové cesty v Koloseu	přes milion[4]
18	Svatý rok 1775	Klement XIV.	Slaven papežem Piem VI.
	Svatý rok 1800		Nebyl vyhlášen z důvodu úmrtí Pia VI. 29. srpna 1799 ve francouzském zajetí. Následně byl v březnu 1800 zvolen Pius VII.
19	Svatý rok 1825	Lev XII.	–	přes 325 tisíc[4]
	Svatý rok 1850		Nekonal se, protože Pius IX. uprchl od listopadu 1848 do března 1850 před republikánskými revolucionáři z Říma
	Svatý rok 1875	Pius IX.	Nebyl slaven během italské anexe papežského státu
20	Svatý rok 1900	Lev XIII.	–
21	Svatý rok 1925	Pius XI.	Zavedení slavnosti Ježíše Krista Krále
22	Svatý rok 1950	Pius XII.	Vyhlášení dogma o nanebevzetí Panny Marie	několik milionů[2]
23	Svatý rok 1975	Pavel VI.	Motto: „Obnova a usmíření“	8 700 000[6]
24	Svatý rok 2000	Jan Pavel II.	Motto: „Kristus včera, dnes i na věky“ Velké jubileum, připravené s apoštolským listem Tertio millenio adveniente, trvající až do 6. ledna 2001 oslava vstupu do 21. století a 3. tisíciletí	více než deset milionů (např. jen pouť mladých 2 miliony[4])
25	Svatý rok 2025	vyhlášen Janem Pavlem II. 5. ledna 2001	Motto: „Poutníci naděje“ Organizací byla na příkaz papeže Františka pověřena Papežská rada pro novou evangelizaci.[7]	očekává se až 35 milionů[8]

Mimořádná a tematická jubilea

Hlavní články: Mimořádná jubilea katolické církve a Tematické roky katolické církve

Bez ohledu na oficiální svatý rok vyhlásili někteří papežové při různých příležitostech také mimořádný svatý rok s příslibem úplného odpuštění trestů za hříchy. Roky uvedené v tabulce s pořadovým číslem jsou hlavní mimořádná jubilea, bez pořadového čísla jsou tematické či jiná jubilea.

č.	Svatý rok	papež	důvod	počet poutníků
1.	Svatý rok 1423	Martin V.	Následná perioda o roku 1390
	Svatý rok 1518	Lev X.	Posílení Polska v boji proti Turkům
2.	Svatý rok 1585	Sixtus V.	Mimořádné jubileum vyhlášené Sixtem V. na počátku jeho pontifikátu
3.	Svatý rok 1655	Alexandr VII.	Mimořádné jubileum vyhlášené Alexandrem VII. na počátku jeho pontifikátu
4.	Svatý rok 1745	Benedikt XIV.	Mimořádné jubileum, které vyhlásil Benedikt XIV. za mír mezi křesťanskými knížaty
	Svatý rok 1826	Lev XII.	Začátek pontifikátu
	Svatý rok 1854	Pius IX.	Mimořádný svatý rok Neposkvrněného početí Panny Marie
	Svatý rok 1858	Pius IX.	Mimořádný svatý rok
	Svatý rok 1867	Pius IX.	Mučednictví apoštolů Petra a Pavla
	Svatý rok 1869	Pius IX.	I. vatikánský koncil
	Svatý rok 1879	Lev XIII.	Začátek pontifikátu
	Svatý rok 1881	Lev XIII.	–
5.	Svatý rok 1886	Lev XIII.	Mimořádné jubileum vyhlášené Lvem XIII.[9]
	Svatý rok 1913	Pius X.	Bílá neděle
	Svatý rok 1929	Pius XI.	50. výročí kněžství papeže, rok lateránských dohod
6.	Svatý rok 1933	Pius XI.	1. mimořádný rok vykoupení	přes 2 miliony[2]
	Svatý rok 1954	Pius XII.	1. mariánský rok
7.	Svatý rok 1966	Pavel VI.	Zakončení II. vatikánského koncilu
	Svatý rok 1967	Pavel VI.	Mučednictví Petra a Pavla
8.	Svatý rok 1983	Jan Pavel II.	Mimořádné jubileum vyhlášené Janem Pavlem II. k 1950. výročí vykoupení	15–16 milionů[10]
	Svatý rok 1987	Jan Pavel II.	2. mariánský rok
	Svatý rok 2008	Benedikt XVI.	Rok sv. Pavla; 2000. výročí narození apoštola Pavla
9.	Svatý rok 2015	František	Rok Božího milosrdenství (Misericordiae vultus) 50. výročí zakončení II. vatikánského koncilu
10.	Svatý rok 2033		Mimořádné jubileum k 2000. výročí vykoupení