Thomaz Bellucci

Thomaz Cocchiarali Bellucci (* 30. prosince 1987 Tietê) je brazilský profesionální tenista, který na mužský okruh vstoupil v roce 2005. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour čtyři turnaje ve dvouhře a jeden ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal deset titulů ve dvouhře a šest ve čtyřhře.^[1]

Thomaz Bellucci
Thomaz Bellucci ve Wimbledonu 2023
Stát	Brazílie Brazílie
Datum narození	30. prosince 1987 (37 let)
Místo narození	Tietê, Brazílie
Bydliště	São Paulo, Brazílie
Výška	188 cm
Hmotnost	82 kg
Profesionál od	2005
Držení rakety	levou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	5 384 637 USD
Tenisová raketa	Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů	200–217
Tituly	4 ATP, 9 challengerů, 1 Futures
Nejvyšší umístění	21. místo (26. července 2010)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2010, 2011, 2012, 2014, 2016)
French Open	4. kolo (2010)
Wimbledon	3. kolo (2010)
US Open	3. kolo (2015)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry	čtvrtfinále (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů	63–83
Tituly	1 ATP, 4 challengery, 2 Futures
Nejvyšší umístění	70. místo (15. července 2013)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2013)
French Open	1. kolo (2015, 2016)
Wimbledon	2. kolo (2015)
US Open	3. kolo (2016)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry	2. kolo (2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open	semifinále (2011)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230625a25. června 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2010 na 21. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2008 na 115. místě. V juniorské světové klasifikaci ITF figuroval ve dvouhře nejvýše dva týdny po sedmnáctých narozeninách, když mu v lednu 2005 patřilo 15. místo.^[2] Trénuje ho João Zwetsch. Dříve tuto roli plnil Daniel Orsanic.^[3]

Na grandslamu se v singlu probojoval nejdále do osmifinále French Open 2010 poté, co ve třetím kole jako nasazená dvacet čtyřka přehrál Ivana Ljubičiće a ve čtvrtém nestačil ve třech setech na vítěze Rafaela Nadala. Na pařížském grandslamu pak následující rok došel spolu s australskou hráčkou Jarmilou Gajdošovou do semifinále smíšené čtyřhry, v němž podlehli australsko-americkému páru Casey Dellacquová a Scott Lipsky až v rozhodujícím supertiebreaku těsným rozdílem 12–14.

Týmové soutěže

Davis Cup

V brazilském daviscupovém týmu debutoval v roce 2007 zářijovou baráží Světové skupiny proti Rakousku, v níž prohrál s Jürgenem Melzerem. Do září 2023 v soutěži nastoupil k devatenácti mezistátním utkáním s bilancí 21–15 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.^[4]

Letní olympijské hry

Brazílii reprezentoval na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde ve dvouhře vypadl v úvodním kole s francouzskou nasazenou pětkou Jo-Wilfriedem Tsongou 1–2 na sety. Spolu s Andrém Sá nastoupil i do mužské čtyřhry, ale v prvním kole podlehli nejvýše nasazeným americkým bratrům Bobu a Miku Bryanovým. Na LOH 2008 v Pekingu vypadl v singlu také v úvodní fázi turnaje se Slovákem Dominikem Hrbatým.

Zúčastnil se také Letních olympijských her 2016 v Riu de Janeiru. Ve druhém kole dvouhry přehrál jedenáctého nasazeného Uruguayce Pabla Cuevase a poté belgickou turnajovou osmičku Davida Goffina. Ve čtvrtfinále jej zastavil třetí nasazený Rafael Nadal po třísetovém průběhu. Spolu s Andrém Sá nastoupili do mužské čtyřhry na divokou kartu ITF. V úvodním kole vyřadili druhý nasazený bratrský pár Andy Murray a Jamie Murray, aby poté skončili na raketách Italů Fabia Fogniniho a Andrease Seppiho.

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda (před/od 2009) D – dvouhra; Č – čtyřhra Grand Slam (0) Turnaj mistrů (0) ATP Masters Series / ATP Tour Masters 1000 (0) ATP International Series Gold / ATP Tour 500 (0–1 Č) ATP International Series / ATP Tour 250 (4–4 D; 1–1 Č)

Dvouhra: 8 (4–4)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	14. února 2009	Costa do Sauípe, Brazílie	antuka	Tommy Robredo	6–3, 3–6, 6–4
Vítěz	1.	2. srpna 2009	Gstaad, Švýcarsko	antuka	Andreas Beck	6–4, 7–6(7–2)
Vítěz	2.	7. února 2010	Santiago, Chile	antuka	Juan Mónaco	6–2, 0–6, 6–4
Vítěz	3.	22. července 2012	Gstaad, Švýcarsko (2)	antuka	Janko Tipsarević	6–7(6–8), 6–4, 6–2
Finalista	2.	21. října 2012	Moskva, Rusko	tvrdý (h)	Andreas Seppi	6–3, 6–7(3–7), 3–6
Vítěz	4.	23. května 2015	Ženeva, Švýcarsko	antuka	João Sousa	7–6(7–4), 6–4
Finalista	3.	7. února 2016	Quito, Ekvádor	antuka	Víctor Estrella Burgos	6–4, 6–7(5–7), 2–6
Finalista	4.	16. dubna 2017	Houston, Spojené státy	antuka	Steve Johnson	4–6, 6–4, 6–7(5–7)

Čtyřhra: 3 (1–2)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	14. července 2013	Stuttgart, Německo	antuka	Facundo Bagnis	Tomasz Bednarek Mateusz Kowalczyk	2–6, 6–4, [11–9]
Finalista	1.	6. února 2016	Quito, Ekvádor	antuka	Marcelo Demoliner	Pablo Carreño Busta Guillermo Durán	5–7, 4–6
Finalista	2.	24. února 2019	Rio de Janeiro, Brazílie	antuka	Rogério Dutra da Silva	Máximo González Nicolás Jarry	7–6(7–3), 3–6, [7–10]

Tituly na okruhu ATP Challenger Tour

Dvouhra (9 titulů)

č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
1.	2. březen 2008	Santiago de Chile, Chile	antuka	Eduardo Schwank	6–4, 7–6(7–3)
2.	20. duben 2008	Florianópolis, Brazílie	antuka	Franco Ferreiro	4–6, 6–4, 6–2
3.	4. květen 2008	Tunis, Tunisko	antuka	Dušan Vemić	6–2, 6–4
4.	10. květen 2008	Rabat, Maroko	antuka	Martín Vassallo Argüello	6–2, 6–2
5.	19. červenec 2009	Rimini, Itálie	antuka	Juan Pablo Brzezicki	3–6, 6–3, 6–1
6.	1. listopad 2009	São Paulo, Brazílie	antuka	Nicolás Lapentti	6–4, 6–4
7.	7. července 2012	Braunschweig, Německo	antuka	Tobias Kamke	7–6(7–4), 6–3
8.	3. listopadu 2013	Montevideo, Uruguay	antuka	Diego Schwartzman	6–4, 6–4
9.	10. července 2016	Braunschweig, Německo	antuka	Íñigo Cervantes	6–1, 1–6, 6–3

Čtyřhra (4 tituly)

č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
1.	21. říjen 2007	Bogota, Kolumbie	antuka	Bruno Soares	Marcel Granollers Santiago Ventura	6–4, 4–6, [11–9]
2.	4. květen 2008	Tunis, Tunisko	antuka	Bruno Soares	Jean-Claude Scherrer Nicolas Tourte	6–3, 6–4
3.	28. září 2014	Orléans, Francie	tvrdý (h)	André Sá	James Cerretani Andreas Siljeström	5–7, 6–4, [10–8]
4.	duben 2019	Alicante, Španělsko	antuka	Guillermo Durán	Gerard Granollers Pujol Pedro Martínez	2–6, 7–5, [10–5]

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016
Pořadí	1447.	▲ 864.	▲ 578.	▲ 199.	▲ 90.	▲ 36.	▲ 31.	▼ 37.	▲ 33.	▼ 125.	▲ 65.	▲ 37.	▼ 61.

Čtyřhra

Rok	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016
Pořadí	1072.	▲ 915.	▲ 745.	▲ 299.	▲ 151.	▼ 482.	▲ 178.	▼ 208.	▼ 212.	▲ 80.	▼ 461.	▲ 151.	▲ 102.