Marcel Granollers

španělský tenista From Wikipedia, the free encyclopedia

Marcel Granollers
Remove ads

Marcel Granollers Pujol (* 12. dubna 1986 Barcelona) je španělský profesionální tenista. V roce 2024 byl světovou jedničkou ve čtyřhře, kterou se poprvé stal během května jako druhý Španěl po Emiliu Sánchezovi. Se Zeballosem vystoupali na vrchol společně jako šedesátá třetí a čtvrtá jednička od zavedení žebříčku ATP v březnu 1976.[2] Ve dvou obdobích na čele strávili dvacet dva týdnů. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál čtyři turnaje ve dvouhře a třicet ve čtyřhře včetně deseti deblových Mastersů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal třináct singlových a třicet jedna deblových titulů. Spolu s Marcem Lópezem zvítězil ve čtyřhře Turnaje mistrů 2012.[3]

Stručná fakta Stát, Datum narození ...

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2012 na 19. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2024 na 1. místě. Trénuje ho bratr Gerard Granollers. Dříve tuto roli plnili Fernando Vicente, Joan Balcells či Victor Carceller.[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni se ve dvouhře nejdále probojoval do osmifinále US Open 2013, které si také třikrát zahrál na French Open. V mužské čtyřhře zvítězil na French Open 2025, když zvítězil až na šestý pokud. Předtím odešel jako poražený finalista z French Open 2014, US Open 2014 a 2019 a Wimbledonu 2021 i 2023. Zahrál si také semifinále na US Open 2010 a 2012 a Australian Open 2013.

Premiérový titul na okruhu ATP získal v dubnu 2008 na houstonském mistrovství Spojených států amerických na antuce, kde ve finále porazil Jamese Blakea. Ve čtyřhře si do začátku sezóny 2013 připsal dvě vítězství na turnajích kategorie ATP Tour Masters 1000, když během sezóny 2012 vyhrál s Marcem Lópezem římský Internazionali BNL d'Italia a v srpnu také torontské Canada Masters.

Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 2010 utkáním 1. kola Světové skupiny proti Švýcarsku, v němž vyhrál s Tommy Robredem čtyřhru. Do září 2025 v soutěži nastoupil k dvaceti třem mezistátním utkáním s bilancí 2–1 ve dvouhře a 11–12 ve čtyřhře.[4]

Španělsko reprezentoval na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde do dvouhry nenastoupil díky redukci čtyř hráčů na jednu zemi. Jako 22. hráč žebříčku byl pátým a prvním nehrajícím Španělem. V soutěži čtyřhry prohráli spolu s Marcem Lópezem v úvodním kole se zkušenou izraelskou dvojicí Jonatan Erlich a Andy Ram startující na divokou kartu. Zúčastnil se také pařížské olympiády 2024, kde odehrál mužskou a smíšenou čtyřhru.

Remove ads

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 6 (1–5)

Další informace Stav, rok ...
Remove ads

Finále na Turnaji mistrů

Mužská čtyřhra: 2 (1–1)

Další informace Stav, datum ...

Finále na okruhu ATP Tour

Další informace Legenda, Finále podle povrchu ...

Dvouhra: 7 (4–3)

Další informace Stav, č. ...

Čtyřhra: 59 (30–29)

Další informace Stav, č. ...
Remove ads

Chronologie výsledků na Grand Slamu

Dvouhra

Další informace Turnaj, 2020–2025 ...

Čtyřhra

Další informace Turnaj, V–P ...
Další informace Legenda ...
Remove ads

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 20222024
Pořadí 957. 508. 397. 286. 160. 128. 56. 91. 42. 27. 34. 38. 46. 84. 37. 177. 96. 111. 175. 312.

Čtyřhra

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024
Pořadí 1234. 844. 396. 268. 97. 58. 60. 25. 22. 32. 10. 12. 8. 39. 18. 14. 25. 25. 9. 7. 17. 10. 4.
Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads