Viktor Bonaparte

Viktor Bonaparte
princ Napoléon hlava rodu Bonaparte

Úplné jméno	Napoleon Viktor Jérôme Frederik
Narození	18. července 1862 Palais Royal
Úmrtí	3. května 1926 (ve věku 63 let) Brusel
Manželka	Klementina Belgická
Potomci	Marie Klotilda Bonaparte Louis Napoléon Bonaparte
Rod	Bonapartové
Otec	Napoleon Jérôme Bonaparte
Matka	Marie Klotilda Savojská
Příbuzní	Marie Leticie Bonapartová (sestra) Karel Napoleon Bonaparte, Kateřina Alžběta Marie Bonapartová^[1], Laura Klementina Bonapartová^[1] a Jeroným Napoleon Bonaparte^[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Původ a mládí

Viktor se narodil v Palais Royal v Paříži za druhého Francouzského císařství jako syn prince Napoleona a jeho manželky Marie Klotildy Savojské, dcery italského krále Viktora Emanuela II. Brzy po jeho narození následovali dva mladší sourozenci: v roce 1864 bratr Ludvík a v roce 1866 sestra Marie Leticie, pozdější vévodkyně z Aosty. V době svého narození byl Viktor třetí v následnictví francouzského trůnu, hned po císařském princi Napoleonovi a svém otci.

Dědic Bonaparte

V osmnácti letech byl z vůle císařského prince Napoleona Evžena, který zemřel v roce 1879, jmenován hlavou rodu Bonaparte a pro své příznivce se stal Napoleonem V., někteří Bonapartisté však preferovali jeho mladšího bratra Ludvíka, plukovníka ruské imperiální gardy. Rozhodnutí císařského prince obejít Viktorova otce vedlo k úplnému rozpadu vztahů mezi otcem a synem. V květnu 1886 vyhostila Francouzská republika prince bývalých vládnoucích dynastií, a tak princ Viktor odešel z Francie do exilu v Belgii.

Dreyfusova aféra

Po smrti presidenta Félixe Faurea v roce 1899, během Dreyfusovy aféry, se řada politických frakcí pokusila využít nepořádku a princ Viktor oznámil delegaci imperialistického výboru, že podnikne kroky k obnovení francouzského císařství, když nastane příhodná chvíle. Aby toho dosáhl, oznámil, že se postaví do čela hnutí se svým bratrem, princem Ludvíkem, bojujícím vedle něj, o kterém řekl, že "přinese Bonapartistickým silám jeho prestiž a jeho vojenské nadání i hodnost v ruské armádě". Orleánský vévoda, soupeřící uchazeč o trůn, měl také k dispozici síly, které byly připraveny překročit francouzskou hranici ve stejné době jako síly Bonapartistů. Nakonec se očekávaný boj ve Francii nenaplnil a francouzská Třetí republika přežila jednu ze svých nejvážnějších krizí.

Úmrtí

Princ Viktor zemřel ve věku 63 let v Bruselu 3. května 1926, kdy francouzský autor Charles Maurras komentoval dobu prince Viktora jako uchazeče a prohlásil, že od roku 1884 nenabídl republikánským vládám žádné nové myšlenky ani žádné radikální alternativy. Bonapartistickým dědicem se po něm stal jeho jediný syn Ludvík.

Remove ads

Manželství a potomci

10. nebo 14. listopadu 1910 se osmačtyřicetiletý Viktor v Moncalieri oženil s o deset let mladší princeznou Klementinou, nejmladší dcerou belgického krále Leopolda II. a jeho manželky Marie Jindřišky Habsbursko-Lotrinské. Manželé spolu měli dvě děti:

1. Marie Klotilda Bonaparte (20. 3. 1912 Brusel – 14. 4. 1996 Cendrieux)^[2]
⚭ 1938 hrabě Serge de Witt (30. 12. 1891 Moskva – 21. 7. 1990 Cendrieux)^[3]
2. Louis Napoléon Bonaparte (23. 1. 1914 Brusel – 3. 5. 1997 Prangins)^[4] hlava rodu Bonapartů od roku 1926 až do své smrti^[4]
⚭ 1949 hraběnka Alix de Foresta (* 4. 4. 1926 Marseille)^[5]

Remove ads

Život

Původ a mládí

Dědic Bonaparte

Dreyfusova aféra

Úmrtí

Manželství a potomci

Vývod z předků

Reference

Externí odkazy

Wikiwand - on