Vincenzo Montella
italský fotbalový trenér a bývalý italský fotbalový útočník From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Vincenzo Montella (18. červen 1974, Pomigliano d'Arco, Itálie) je italský fotbalový trenér a bývalý fotbalový útočník. Většinu kariéry odehrál za Řím, kde byl v roce 2013 uveden do síně slávy. V dresu italské reprezentace se zúčastnil ME 2000 (finále) a MS 2002. Od roku 2009 je trenérem a od září 2023 trénuje fotbalovou reprezentaci Turecka.
Remove ads
Klubová kariéra
Od roku 1986 hrál v mládežnických týmech v Empoli. První utkání za dospělé odehrál v sezoně 1990/91. V Empoli působil pět let a nejvíce se prosadil v sezoně 1994/95, když vstřelil 17 branek. Po téhle vydařené sezoně je koupil druholigový Janov. V novém klubu opět nastřílel dost branek (21 branek) aby si jej vyhlédl jiný klub za Janova, Sampdoria. Přestoupil za 8,5 miliard lir.
Jeho první sezona v nejvyšší lize byla v sezoně 1996/97. Hned se zařadil k výborným střelcům a do konce ligy vstřelil 22 branek, což jej zařadilo na 2. místo v tabulce střelců. V následující sezoně nepolevil a vstřelil 20 branek. Třetí sezona u Dorie byla špatná. Byl zraněný a navíc s klubem sestoupil do druhé ligy. Vincenzo ale zůstal v nejvyšší lize.
Od sezony 1999/00 se stal hráčem Říma, která jej koupila za 40 miliard lir.[1] V klubu vytvořil velmi dobré útočné duo s Batistutou. V sezoně 2000/01 získal jediný svůj titul v lize a poté iItalský superpohár (2001). Poté ještě s klubem skončil čtyřikrát na 2. místě, ale on sám se v sezoně 2004/05 zaskvěl na 3. místo v tabulce střelců s 21 brankami. Poté již dvě sezony hrál čím dál méně a konec sezony 2006/07 byl poslán na hostování do anglického Fulhamu. Na sezonu 2007/08 se vrátil do Sampdorie (opět hostování). Poslední sezonu v kariéře odehrál 2008/09 v dresu Říma, za který odehrál celkem v 9 sezonách 258 utkání a vstřelil 101 branek.
Přestupy
Remove ads
Hráčská statistika
Remove ads
Reprezentační kariéra
Za reprezentaci odehrál 20 utkání a vstřelil tři branky. První zápas odehrál 5. června 1999 proti Walesu (4:0).[3] Dostal i pozvánku na ME 2000, kde odehrál dva zápasy a získal stříbrnou medaili. Byl i na MS 2002, kde odehrál jedno utkání. Posledním jeho utkání bylo 9. února 2005 proti Rusku (2:0).[4]
Statistika na velkých turnajích
Reprezentační branky
Trenérská kariéra
Již v roce 2009 se stal trenérem mládežnického týmu Říma. Poté ve věku 36 let převzal během sezony 2010/11 po odvolání Ranieriho dospělí tým. Tým dovedl nakonec na 6. místo v lize. I tak s ním klub neprodloužil spolupráci. A tak na následující sezonu stal trenérem Catanie, kterou dovedl k 11. místu. I tak s ním klub ukončil spolupráci. Zanedlouho po ukončení jej angažovala Fiorentina a zde zůstal tři sezony. Vždy s klubem skončil na 4. místě v lize. Dovedl tým do finále italského poháru (prohra) a také do semifinále EL 2014/15. Poté ale byl odvolán, kvůli rozepři s předsedou klubu.[8]
Dlouho poté čekal na další angažmá. To přišlo v listopadu 2015, když se ozvala Sampdoria.[9] Klub zachránil od sestupu ale klub jej odvolal. Novým zaměstnavatelem byl Milán, který chtěl opět vyhrávat trofeje.[10] Hned s týmem vyhrál italský superpohár. V lize skončil na 6. místě a zajistil klubu po třech letech evropskou soutěž a tak mu byla předložena nová smlouva, kterou podepsal. [11] Jenže v následující sezoně vydržel do listopadu, kdy jej nahradil Gattuso.[12]
Dne prosince 2017 byl jmenován trenérem španělským klubu Sevilla.[13] Tým dovedl do finále španělského poháru (prohra) a také do čtvrtfinále LM. Jenže v lize ztrácela body a nakonec vedení se rozhodlo jej v dubnu odvolat.[14]
Další angažmá bylo od dubna 2019, když převzal Fiorentinu po Piolim.[15] Ze sedmi utkání prohrál pět, ale i tak se klub zachránil v lize. V klubu zůstal jen do prosince 2019, kdy jej odvolali.[16]
Od 1. září 2021 se stal trenérem tureckého klubu Demirspor, když po prvním kole nahradil odvolaného Sameta Aybabu. V první sezoně v lize dovedl klub na 9. místo. V následující sezoně to bylo 4. místo a kvalifikoval se do EKL. Před novou sezonu dostal nábytku od reprezentace Turecka, kterou přijal.[17]
Remove ads
Trenérská statistika
Remove ads
Úspěchy
Klubové
- 1× vítěz italské ligy (2000/01)
- 1× vítěz italského superpoháru (2001)
Reprezentační
- 1x na MS (2002)
- 1x na ME (2000 - stříbro)
Trenérské
- 1× vítěz italského superpoháru (2016)
Vyznamenání
Řád zásluh o Italskou republiku (12.7. 2000) z podnětu Prezidenta Itálie [20]
Reference
Související články
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads