auditor

čeština

výslovnost

• IPA: [aʊ̯ɟɪtɔr]

dělení

• au-di-tor

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	auditor	auditoři
genitiv	auditora	auditorů
dativ	auditoru / auditorovi	auditorům
akuzativ	auditora	auditory
vokativ	auditore	auditoři
lokál	auditoru / auditorovi	auditorech
instrumentál	auditorem	auditory

význam

1. ten, kdo provádí audit (hloubkovou kontrolu, zprav. hospodaření, resp. účetnictví)
2. (dříve) vojenský soudce; důstojník vojenské služby (v rakousko-uherské armádě)
   • Vyšetřující auditor Bernis byl muž společnosti, půvabný tanečník a mravní zpustlík, který se zde strašně nudil a psal německé verše do památníků, aby měl pohotově vždy nějakou zásobu.^[1]
   • Auditor hledal v zásuvkách akta týkající se Švejka, ale nemohl jako vždy ničeho najít.^[1]

související

• auditorův
• auditorka
• audit
• auditorský
• auditovat

angličtina

výslovnost

• (britská angličtina) IPA: [ˈɔːdɪtə]

podstatné jméno

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	auditor	auditors

význam

1. auditor

související

• audit