soudce

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈsɔʊ̯t.t͡sɛ],  soudce^{? • info}

dělení

• soud-ce

podstatné jméno (1)

• rod mužský životný

varianty

• (nářečně) soudcí, soudca ^[1]

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	soudce	soudci / soudcové
genitiv	soudce	soudců
dativ	soudci / soudcovi	soudcům
akuzativ	soudce	soudce
vokativ	soudce	soudci / soudcové
lokál	soudci / soudcovi	soudcích
instrumentál	soudcem	soudci

význam

1. nestranná, nezávislá a spravedlivá osoba, pověřená autoritativně rozhodovat sporné záležitosti, zejména právní
2. (ve sportu) osoba rozhodující zda sportovci dodržují pravidla utkání

překlady

1. právní autorita

   • angličtina: judge
   • arabština: قَاضٍ m
   • esperanto: juĝisto, juĝanto
   • finština: tuomari
   • francouzština: juge m
   • hebrejština: דַּיָּן m, שׁוֹפֵט m
   • hornolužická srbština: sudnik m
   • italština: arbitro m
   • jidiš: ריכטער m
   • latina: arbiter m, iudex m
   • maďarština: bíró
   • němčina: Richter m
   • polština: sędzia m
   • portugalština: juiz m
   • ruština: судья m
   • řečtina: δικαστής m
   • slovenština: sudca m
   • slovinština: sodnik m
   • srbština (cyrilice): судија m
   • španělština: juez m
   • ukrajinština: суддя m
   • židovská babylonská aramejština: דַּיָּינָא
2. sportovní rozhodčí

   • angličtina: judge
   • esperanto: agonoteto
   • francouzština: arbitre m
   • hebrejština: שׁוֹפֵט m
   • jidiš: שופֿט m
   • němčina: Richter m
   • ruština: судья m
   • řečtina: διαιτητής m
   • slovenština: sudca m
   • španělština: árbitro m

synonyma

1. arbitr, rozhodce, (zastarale) sudí
2. rozhodčí, sudí

související

• soudkyně
• soudcová
• soud
• soudit
• soudcovat
• sudí
• sudička
• sudba
• soudcovský
• soudný
• soudní
• samosoudce

fráze a idiomy

• soudce lynč
• soudce mrkev

přísloví, úsloví a pořekadla

• kde není žalobce, není soudce

podstatné jméno (2)

• rod ženský

význam

1. dativ jednotného čísla podstatného jména soudka
2. lokál jednotného čísla podstatného jména soudka