cul

francouzština

výslovnost

• IPA: [ky], [kyl]

homofony

• cus, qus, qu, ku, culs, kus

etymologie

Z latinského culus, které příbuzné se starořeckým σκύλος. Srovnej také např. španělské culo nebo novořecké κώλος.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	cul	culs

význam

1. (zhruběle) zadek, prdel, řiť

fráze a idiomy

• se casser le cul
• en avoir plein le cul
• l'avoir dans le cul
• en avoir ras le cul

související

• reculer
• culotte
• lèche-cul
• déculotté
• basculer
• sans-culotte
• acculer
• enculé
• recul
• gratte-cul
• culbuté
• faux-cul