dobytek

čeština

výslovnost

• IPA: [dɔbɪtɛk]

dělení

• do-by-tek

etymologie

Toto slovo bývá v učebnicích lexikologie uváděno jako příklad historických významových změn. Původně slovo dobytek označovalo dobytou (získanou) věc; později majetek a v současné době hospodářské zvířectvo.^[1]

podstatné jméno (1)

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	dobytek	—
genitiv	dobytka	—
dativ	dobytku	—
akuzativ	dobytek	—
vokativ	dobytku	—
lokál	dobytku	—
instrumentál	dobytkem	—

význam

1. hospodářské zvířectvo (chované zpravidla pro maso, mléko aj.)
   • Zemědělské družstvo chová více než sto kusů hovězího dobytka.

překlady

1. hospodářské zvířectvo

   • angličtina: livestock
   • francouzština: bétail m
   • latina: iumentum s
   • němčina: Vieh s
   • polština: bydło s
   • slovenština: statok m
   • srbština (cyrilice): стока
   • španělština: ganado m
   • švédština: boskap

související

• dobýt, dobývat
• dobytčí

podstatné jméno (2)

• rod mužský životný

etymologie

Přenesením z původního významu.

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	dobytek	dobytci / dobytkové
genitiv	dobytka	dobytků
dativ	dobytkovi / dobytku	dobytkům
akuzativ	dobytka	dobytky
vokativ	dobytku	dobytci / dobytkové
lokál	dobytkovi / dobytku	dobytcích
instrumentál	dobytkem	dobytky

význam

1. (zhruběle) člověk se špatnými hygienickými návyky
   • Ten dobytek by se měl občas umýt!
2. (zhruběle) člověk s hrubým, neomaleným jednáním
   • Ty dobytku, jak to jezdíš?!

synonyma

1. špindíra, prase, zvíře
2. nevychovanec, hulvát, hovado, trotl