dopustit

čeština

výslovnost

• IPA: [dɔpʊscɪt]

dělení

• do-pu-s-tit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	dopustím	dopustíš	dopustí	dopustíme	dopustíte	dopustí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	dopusť	dopusťme	dopusťte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	dopustil	dopustila	dopustilo	dopustili	dopustily	dopustila
trpné	dopuštěn	dopuštěna	dopuštěno	dopuštěni	dopuštěny	dopuštěna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	dopustiv	dopustivši	dopustivše

význam

1. svým chováním resp. nečinností umožnit
2. doplnit tekutinou pomocí trubek či hadic

překlady

1. umožnit

   • angličtina: allow
   • francouzština: permettre
   • němčina: erlauben, gestatten
2. doplnit tekutinou

   • angličtina: fill up

synonyma

1. připustit, strpět, nechat
2. —

antonyma

1. zabránit, předejít
2. upustit, odpustit

související

• dopouštět
• dopuštění
• dopouštění
• dopustit se

fráze a idiomy

• nedat dopustit

související

• když Pán Bůh dopustí, i motyka spustí

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2021-05-03]. Heslo dopustit.