epicentrum

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈɛpɪt͡sɛntrʊm]

dělení

• epi-cen-t-rum

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	epicentrum	epicentra
genitiv	epicentra	epicenter
dativ	epicentru	epicentrům
akuzativ	epicentrum	epicentra
vokativ	epicentrum	epicentra
lokál	epicentru	epicentrech
instrumentál	epicentrem	epicentry

význam

1. (v geologii) myšlený bod na povrchu Země, který vznikne kolmým průmětem hypocentra (podzemního ohniska otřesů) na zemský povrch
2. (přeneseně) místo s největším výskytem nějakého jevu, odkud se šíří do okolí
   • K podobným výsledkům jako lékaři z královéhradecké nemocnice dospěli i autoři některých zahraničních studií, například v bývalém italském epicentru epidemie Bergamu.^[1]

překlady

1. bod na povrchu Zěmě

   • angličtina: epicentre
   • francouzština: épicentre m
   • italština: epicentro m
   • němčina: Epizentrum s
2. —

synonyma

1. —
2. ohnisko