fuchtle

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈfʊ.xtlɛ]

dělení

• fu-ch-tle

etymologie

Z německého Fuchtel téhož významu.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	fuchtle	fuchtle
genitiv	fuchtle	fuchtlí
dativ	fuchtli	fuchtlím
akuzativ	fuchtli	fuchtle
vokativ	fuchtle	fuchtle
lokál	fuchtli	fuchtlích
instrumentál	fuchtlí	fuchtlemi

význam

1. (expresivně, hanlivě) žena lehkých mravů nebo přímo nevěstka
2. (vulgárně) nadávka ženě
   • Aha, někdo otvírá mou poštu; hrom do té poštmistrovské báby! To víte, tihle pošťáci prý dovedou rozlepit každou obálku. Počkej, řekl jsem si; a už jsem seděl a začal jsem svým nejúhlednějším písmem psát: Ty strašidlo poštmistrovské, ty nosatá fuchtle, ty kometo, ty treperendo zvědavá, ty zmije, ty rašple, ty ježibabo a tak dále, s úctou veškerou Jan Kubát.^[1]

překlady

1. coura
2. nadávka ženě

   • němčina: Fuchtel ž

synonyma

1. děvka, štětka, poběhlice, coura, rajda
2. —, mrcha, potvora