integrita

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔɪntɛgrɪta]

dělení

• in-te-gri-ta

etymologie

Odvozeno z latinského integer — „celý, úplný“, přeneseně „neposkvrněný, čestný“, doslova „nedotčený“; jedná se o složeninu předpony in- „ne-“ a kořen slovesa tangere, „dotýkat se“, z protoindoevropského kořene *tag- „dotknout se; udeřit“.^[1]

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	integrita	integrity
genitiv	integrity	integrit
dativ	integritě	integritám
akuzativ	integritu	integrity
vokativ	integrito	integrity
lokál	integritě	integritách
instrumentál	integritou	integritami

význam

1. zásadovost; konání podle principů; soulad mezi tím, co určitá osoba říká, a tím, co koná; (úžeji) neúplatnost, nepodplatitelnost
2. (řidčeji, poněkud zastarale) stav, kdy celek je úplný
3. (řidčeji) nedotčenost

překlady

1. zásadovost

   • angličtina: integrity
2. celost

   • angličtina: integrity, unity, wholeness
   • francouzština: integrité ž
3. nedotknutelnost

synonyma

1. principiálnost, zásadovost; charakter
2. celost, úplnost, neporušenost
3. —

antonyma

1. pokrytectví; zkorumpovanost; vnitřní rozpolcenost; ambivalence
2. —, fragmentárnost
3. —, narušenost, zasaženost, pošpiněnost