kebule

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkɛ.bʊ.lɛ]

dělení

• ke-bu-le

etymologie

Ve významu semene rostliny záměnou za myrobalani chebulae.^[1] Ve významu hlavy studentskou slangovou úpravou starořeckého κεφαλή (kefalé; hlava).^[1]

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kebule	kebule
genitiv	kebule	kebulí
dativ	kebuli	kebulím
akuzativ	kebuli	kebule
vokativ	kebule	kebule
lokál	kebuli	kebulích
instrumentál	kebulí	kebulemi

význam

1. indická rostlina Anamirta cocculus, druh keřovité liány
2. semena této rostliny používaná jako otrávená návnada při rybolovu^[1]
   • Našinci chňapají po všem, co jen trochu vlastenectvím zapáchá, jako ryba po kebuli.^[2]
3. (expresivně) hlava
   • Začíná se mi ze všech těch úvah a dedukcí motat kebule.^[3]

překlady

1. rostlina Anamirta cocculus

   • ruština: анамирта коккулюсовидная ž
2. návnada, plody z Anamirta cocculus
3. expresivně hlava

   • polština: łepetyna ž

synonyma

1. chebule, gebule, kebule korková, chebule korková
2. chebule, gebule^[1]
3. škeble, makovice, šiška, (neutrálně) hlava

slovní spojení

• kebule korková