kolize

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔlɪzɛ]

dělení

• ko-li-ze

etymologie

Odvozeno z latinského collisio — „srážka“, jež vzniklo ze slovesa collidere — „srážet se“, složeniny předpony com- a slovesa laedere — „uhodit, zranit“, neznámého původu.^[1]

podstatné jméno (1)

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kolize	kolize
genitiv	kolize	kolizí
dativ	kolizi	kolizím
akuzativ	kolizi	kolize
vokativ	kolize	kolize
lokál	kolizi	kolizích
instrumentál	kolizí	kolizemi

význam

1. událost, při které se rychle se pohybující objekt dostane do styku s jiným
2. (přeneseně) vzájemná neslučitelnost dvou či více tendencí, skutečností, zájmů apod.

překlady

1. srážka

   • angličtina: collision, crash
   • francouzština: collision ž
   • němčina: Kollision ž
   • polština: kolizja ž
   • slovenština: kolízia ž
2. nesoulad

   • angličtina: collision
   • němčina: Kollision ž

synonyma

1. srážka, střet, náraz, ráz
2. nesoulad, rozpor, spor, neshoda

antonyma

1. —
2. soulad

související

• kolizní
• kolidovat

podstatné jméno (2)

• rod ženský

význam

1. dativ singuláru substantiva koliha
2. lokál singuláru substantiva koliha