mozek

čeština

výslovnost

• IPA: [mɔzɛk],  mozek^{? • info}

dělení

• mo-zek

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	mozek	mozky
genitiv	mozku	mozků
dativ	mozku	mozkům
akuzativ	mozek	mozky
vokativ	mozku	mozky
lokál	mozku	mozcích
instrumentál	mozkem	mozky

význam

1. řídící orgán nervové soustavy obratlovců uložený v dutině lebeční
   • Mozek je uložen v lebce, v oblasti označované jako mozkovna.
   • Sovětský svaz by mohl chybět jen člověku bez srdce. Ale jen člověk bez mozku by ho mohl chtít vracet zpátky. (Vladimir Putin)
2. (přeneseně) velmi chytrý člověk
   • Ten člověk je ale mozek, lépe to ještě nikdo nevymyslel.
   • Odliv mozků. Rusko čelí další vlně emigrace elit, utíkají kvůli politice i strachu o život^[1]
3. (přeneseně) řídicí orgán; centrum (často konkrétní člověk)
   • Mozek útoků v Paříži není mrtev. Nové dokumenty odhalují detaily masakru v Bataclanu^[2]

překlady

1. orgán nervové soustavy

   • angličtina: brain
   • dánština: hjerne
   • finština: aivot
   • francouzština: cerveau m
   • italština: cervello m
   • korejština: 뇌
   • latina: cerebrum s
   • maďarština: agy
   • němčina: Gehirn s
   • polština: mózg m
   • portugalština: cérebro
   • romština: goďi ž
   • ruština: мозг m
   • řečtina: εγκέφαλος m
   • slovenština: mozog m
   • španělština: cerebro m, seso m
   • švédština: hjärna
2. inteligentní člověk

   • angličtina: brains
   • němčina: Köpfchen s, Grips m
3. řidicí prvek něčeho

   • angličtina: the brains, brains
   • slovenština: mozog

synonyma

1. —
2. hlava, kapacita, bedna,
3. —

související

• mozkovna
• mozkový
• mozeček
• mozkomíšní
• mezimozek
• bezmozek

slovní spojení

• otřes mozku
• mozkový kmen
• přední mozek
• střední mozek
• koncový mozek
• zadní mozek
• slepičí mozek
• zelený mozek
• malý mozek
• velký mozek
• největší mozky (světa, všech dob, Ústí)

fráze a idiomy

• lézt na mozek
• měknout mozek
• mít švába na mozku
• mít ptačí mozek
• mít slepičí mozek
• vymývání mozků