slang

Možná hledáte Slang.

čeština

výslovnost

• IPA: [slɛŋk]

dělení

• slang

etymologie

Převzato z anglického slang, poprvé doloženého roku 1758, označujícího jazyk žebráků a odvozeného z préterita slovesa sling, pravděpodobně příbuzného i k norskému sleng — „vrhání, házení“, slengja — „metat, házet“ (hubou). ^[1]

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	slang	slangy
genitiv	slangu	slangů
dativ	slangu	slangům
akuzativ	slang	slangy
vokativ	slangu	slangy
lokál	slangu	slanzích
instrumentál	slangem	slangy

význam

1. nespisovná úroveň řeči, charakteristická pro určitou sociální či profesní skupinu lidí
2. (řidčeji) argot

překlady

1. nespisovná řeč

   • angličtina: slang, jargon, vernacular
   • francouzština: jargon m
   • italština: slang m
   • maďarština: szleng
   • němčina: Slang m
   • polština: slang m, żargon m, gwara ž
   • slovenština: slang m
2. —

synonyma

1. žargon, hantýrka
2. —

související

• slangový
• slangově

angličtina

výslovnost

• IPA: [ˈslæŋ]

podstatné jméno

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	slang	slangs

význam

1. slang

synonyma

1. jargon, vernacular

sloveso

časování

kategorie	tvar
infinitiv	slang
3. osoba	slangs
préteritum	slanged
perfektum	slanged
vid průběhový	slanging

význam

1. mluvit slangem

související

• slangy
• slangily
• slanguage

polština

výslovnost

• IPA: [slãŋk]

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	slang	slangi
genitiv	slangu	slangów
dativ	slangowi	slangom
akuzativ	slang	slangi
instrumentál	slangiem	slangami
lokál	slangu	slangach
vokativ	slangu	slangi

význam

1. slang

synonyma

1. żargon, gwara

související

• slangowy
• slangowo