slib

čeština

výslovnost

• IPA: [slɪp]

homofony

• slip

dělení

• slib

etymologie

Staročeské sľúbiti znamenalo zalíbit si, význam se postupně vyvíjel přes zaslíbit se až k slíbit.^[1] Srovnej polské ślub ― svatba.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	slib	sliby
genitiv	slibu	slibů
dativ	slibu	slibům
akuzativ	slib	sliby
vokativ	slibe	sliby
lokál	slibu	slibech
instrumentál	slibem	sliby

význam

1. projev vůle, závazek, že mluvčí v budoucnu něco udělá či se naopak nějakého jednání zdrží
   • Dal jsem jí slib, že zítra přijdu.

překlady

1. závazek

   • angličtina: promise, oath
   • bulharština: обещание s
   • esperanto: promeso
   • francouzština: promesse ž, engagement m
   • italština: promessa ž, impegno m
   • korsičtina: prumessa ž
   • latina: promissum s
   • němčina: Versprechen s
   • polština: obietnica ž, przyrzeczenie s
   • rumunština: promisiune ž
   • ruština: обещание s
   • slovenština: sľub m

synonyma

1. slovo, přísaha

související

• slíbit
• slibovat (si)
• slibný
• slíbený
• slibovaný
• zaslíbit
• slibotechna

přísloví, úsloví a pořekadla

• sliby – chyby
• slibem nezarmoutíš

sloveso

• dokonavé

význam

1. druhá osoba jednotného čísla rozkazovacího způsobu slovesa slíbit
   • Teď mi slib, že určitě zítra přijdeš!

nizozemština

výslovnost

• IPA: [slɪp]
•  slib^{? • info}

homofony

• slip

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	slib	slibben / slibs

význam

1. (v geologii) nános, naplavenina

související

• baggerslib
• slijben

sloveso

význam

1. první osoba jednontného čísla indikativu přítomného čsu slovesa slibben — naplavuji, nanáším
2. druhá osoba jednotného čísla rozkazovacího způsobu slovesa slibben — nanes, naplavuj, nanášej