sloka

čeština

výslovnost

• IPA: [slɔka]

dělení

• slo-ka

etymologie

Slovo převzato v první polovině 19. století Josefem Jungmannem ze staroindického jazyka (v sanskrtu श्लोक, śloka);^[1] Jungmannův bratr Antonín Jan studoval sanskrt.^[2]

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	sloka	sloky
genitiv	sloky	slok
dativ	sloce	slokám
akuzativ	sloku	sloky
vokativ	sloko	sloky
lokál	sloce	slokách
instrumentál	slokou	slokami

význam

1. část básně či písně tvořená skupinou veršů
   • Tato báseň má tři sloky po čtyřech verších.

překlady

1. část básně či písně

   • angličtina: stanza (část básně), verse (část písně)
   • francouzština: strophe ž
   • italština: strofa ž
   • polština: strofa ž, zwrotka ž
   • ruština: строфа ž

synonyma

1. strofa

související

• sločka
• slokový
• slokově